Rozbřesk: Vláda zpřísňuje opatření, koruna však zůstává v klidu a vyhlíží ČNB

Čtěte více

• Rozbřesk: V evropském průmyslu oživení. Co americký maloobchod?
  Unijní ekonomika byla sice v důsledků uplatňovaných lockdownů ještě v prvním čtvrtletí v recesi, ale už tehdy se začaly projevovat první známky oživení a také inflace. Průmyslová výroba, která ještě v únoru meziměsíčně poklesla o jedno procento, se v březnu opět zvýšila, a to díky výrobě spotřebního zboží i komponent pro další výrobu.
• Rozbřesk: V Chorvatsku bude od ledna 2023 fungovat euro
  Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
• Rozbřesk: Vidina tvrdších opatření drží korunu pod tlakem
  Česká koruna se s vidinou tvrdého omezení ekonomického života dostala pod tlak, překročila zpátky úroveň 26,00 EUR/CZK a dál slábne. Na vině je v posledních týdnech výrazně horší průběh pandemie v Česku než ve většině ostatních evropských zemích a narážení zdravotního systému na své limity, které pravděpodobně povede k omezení pohybu mezi okresy a sadě tvrdších vládních nařízení.
• Rozbřesk: Vidina vakcíny přebíjí vše a akcie stoupají k novým maximům
  Vakcína jako by na trzích opět byla schopna sebrat všechnu pozornost. Nehledě na zaseknutá jednání ohledně brexitu a neschopnost řady ekonomik rozvolňovat po druhé vlně “bezpečně” proti-pandemická opatření (Izrael, Francie) si akcie razí cestu k novým maximům. Vidina “konečného řešení” pandemie je pro trhy jednoduše příliš lákavá a skrze vakcínu se tak dívají do roku 2021 převážně optimisticky.
• Rozbřesk: Víkendový krach jednání EU není překvapením, Merkelová a Macron mají trpělivosti dost
  Krach jednání o záchranném fondu EU asi dnes pošle trhy dolů, je to však tak velké překvapení? Po pravdě ne. Návrh, který dostaly národní delegace na stůl je totiž v mnoha ohledech revoluční…za prvé, objem společně rozdělovaných prostředků se oproti minulé finanční perspektivě více než zdvojnásobil - celkový objem peněz v následujících sedmi letech má překonat včetně prostředků ve víceletém finančním rámci 2 biliony eur ( skoro 17% HDP). To už není jen “plácnutí do vody”, ale balík objemem srovnatelný nebo v jistých aspektech dokonce převyšující fiskální reakci Spojených států. A právě velikost fondu byla největším kamenem úrazu v průběhu víkendových jednání.
• Rozbřesk: Vítězství hnutí ANO v českých volbách trhy nevyvedlo z míry
  Výrazné zisky hnutí ANO trestně stíhaného Andreje Babiše a ztráty “tradičních” demokratických stran zatím trhy podle očekávání příliš nevyvedly z míry. Necítí totiž žádné “bezprostřední” nebezpečí. Jinak by tomu podle nás bylo v případě, kdy by se ANO nedokázalo s demokratickými stranami nalevo (Piráti, ČSSD, KDU-ČSL) nebo napravo (ODS, TOP 09, Starostové) vůbec dohodnout a reálně by hrozila koalice Andreje Babiše s nacionalistickou SPD nebo KSČM.
• Rozbřesk: V koruně mohou krátkodobě přetrvat výprodeje. Dlouhodobě směr silnější úrovně
  Česká koruna jako by v posledních týdnech ztratila na své atraktivitě a svezla se s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Existují dobré důvody, které korunu mohou v nejbližších měsících brzdit v rozletu a vést k testování 26,00 EUR/CZK. Věříme ovšem, že její ztráty budou ve finále dočasné a za rok bude koruna oproti dnešním úrovním viditelně silnější (pod 25,00).
• Rozbřesk: Vláda projedná nasazení přísnějších opatření, libra ve vleku jednání o brexitu
  Vláda dnes projedná přechod do čtvrtého stupně proti pandemických opatření PES. Nutno dodat, že se značným zpožděním. Skóre varovného systému se pohybuje ve čtvrtém stupni již týden a dále narůstá, a to zejména díky vyššímu reprodukčnímu číslu i nárůstu denních přírůstků nakažených.
• Rozbřesk: Vláda se shodla na růstu platů, porostou opět rychleji než v soukromé sféře
  Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, půjde však o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor. I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou - tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco ve veřejném sektoru lehce nad 30 tisíc, tedy přibližně o 13 % více.
• Rozbřesk: Vláda zastropovala ceny energií pro maloodběratele
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce. Nové zákony (které budou schváleny) nicméně umožní vládě s cenovým stropem hýbat dle aktuální tržní situace.
• Rozbřesk: Vládní daňový balíček míří mimo cíl aneb proč se vyhnout “loss carryback”
  Vláda tento týden přijala daňový balíček, který má bohužel řadu mezer. Pomoc v první fázi krize by měla být dočasná a měla by současně řešit výpadky hotovosti ve firmách a stimulovat udržení zaměstnanosti. A to nejlépe skrze všeobecně dostupné nástroje - krize postihuje podniky napříč celou ekonomikou.
• Rozbřesk: Vlažný restart ekonomiky
  Jako nepříliš svižný restart lze zhodnotit výsledky z české ekonomiky za květen, které byly zveřejněny včera. Průmysl si sice připsal oproti nejhoršímu měsíci roku – dubnu – necelých 14 %, avšak v meziročním vyjádření stále ztrácel téměř 26 %. Ještě hůře na tom byl automobilový průmysl, jehož produkce v době, kdy se rozjížděla výroba všech tří automobilek, byla ve srovnání s loňském květnem zhruba poloviční. A přibližně o polovinu nižší byly i nové zakázky pro tento u nás nejvýznamnější průmysl. A právě nové objednávky v tuto chvíli představují největší riziko pro průmysl jako takový, protože poté, co dokončí ty stávající, bude stát před otázkou, co dál.
• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: V německé ekonomice dál panuje optimismus
  V německé ekonomice nadále panuje velmi dobrá nálada. I když předběžný index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) minulý týden poklesl, když začal reflektovat problémy se subdodávkami komplikujících výrobu v některých oborech, květnové Ifo dopadlo výborně. Celkový index se opět zvýšil, a to jak díky příznivějšímu hodnocení současné situace, tak i pozitivním očekáváním firem. Očekávání firem jsou dokonce na více než desetiletém maximu, což svědčí příznivých vyhlídkách německé ekonomiky v nadcházejících postkovidových časech.
• Rozbřesk: Volatilita na trzích stoupá, koruna opět pod tlakem
  Jako na horské dráze se opět pohybovaly akcie v uplynulém týdnu. Akciový index S&P 500 se v jednu chvíli přehoupl z celoročního pohledu do plusových hodnot. Byl to však krátký výlet, který rychle přešel do největšího mezidenního výprodeje od března 2020.
• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: Vrátí se na trhy strach z inflace? Otázka která trápí i českou korunu
  Čeká nás týden plný čísel. V centru dění budou opět pandemická čísla. Trhy budou zajímat také nové statistky z USA ukazující na pravděpodobné oživení v maloobchodu a průmyslu. A investoři již vyhlížejí začátek americké výsledkové sezóny.
• Rozbřesk: V říjnu byl největší zájem o nová auta v EU za 10 let
  Evropský automobilový trh se konečně vzmáhá. Tak jednoduše by se daly hodnotit říjnové výsledky registrací nových osobních aut v jednotlivých zemích EU zveřejněné dnes ráno. Podle těchto statistik se počet nově registrovaných aut v EU tentokrát zvýšil o 8,7 % na téměř 1,2 milionů. Vysoký nárůst je nepochybně dobrou zprávou pro automobilový průmysl, nicméně přehlédnout nelze, z jak nízkého základu je tento nárůst počítán. Ještě loni v říjnu totiž stále dozníval efekt nových emisních pravidel a celý trh tehdy padal o více než 7 %. Za nejnovějším výsledkem stojí především srovnávací základ. Nelze však nepřehlédnout i určité první náznaky zlepšování situace na evropském trhu (konvenčních) automobilů.