Po mírném růstu zřejmě čeká ekonomiku opět pokles
Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 % a její meziroční pokles se zmírnil z -4,9 % na -4,7 %. Ve srovnání s prvním odhadem ze začátku února tak došlo k nepatrné revizi ve směru mírně vyššího růstu HDP (předchozí odhad hovořil o +0,3 % q/q a o -5,0 % y/y). Za celý loňský rok zaznamenalo tuzemské hospodářství vlivem koronavirové pandemie historicky nejhlubší pokles o 5,6 %.
Výkon ekonomiky tak byl ve čtvrtém čtvrtletí nad očekávání dobrý, a to hlavně díky velmi dobrým výsledkům průmyslu. Ty se odrazily v rekordních přebytcích zahraničního obchodu a čistý export tak představoval hlavní zdroj mezičtvrtletního růstu HDP. K němu přispěly také vyšší výdaje vlády. Spotřeba domácností oproti třetímu čtvrtletí poklesla o 4 %, a to i přes předvánoční otevření obchodů. Investice i nadále doplácely na zvýšenou míru nejistoty a oproti loňsku byly nižší o 12,3 %, mezičtvrtletně však již klesly jen o 0,3 %.
Začátek letošního roku se nesl ve znamení přetrvávajících protiepidemických opatření a rychlého šíření nákazy. To nakonec vedlo k jejich dalšímu zpřísnění od začátku tohoto týdne. V prvním čtvrtletí tak tuzemské hospodářství zřejmě klesne. Služby a maloobchod zůstávají zavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a úplného uzavření škol a školek. Na růst průmyslové produkce ve čtvrtém čtvrtletí navíc působila snaha některých prodejců o předzásobení se v souvislosti s koncem přechodného pobrexitového období, či vlivem nových emisních norem platných od začátku letošního roku v automobilovém průmyslu. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí tyto skutečnosti působily na vyšší růst ekonomiky, v prvním čtvrtletí by měly mít opačný vliv.
Další vývoj ekonomiky bude záviset především na tom, jak se podaří zvládnout očkování. To je však v tuzemsku stále na začátku a s ohledem na plánované dodávky vakcín se tak významnějšího ekonomického oživení nejspíše dočkáme až v druhé polovině roku. Pro celý rok 2021 očekáváme růst českého HDP o 2,6 % s tím, že rizika tohoto odhadu jsou ve světle posledního vývoje pandemie vychýlena ve směru nižšího růstu.
Největším rizikem je případné úplné uzavření průmyslových odvětví, které by se podepsalo na výrazném zhoršení výhledu tuzemského hospodářství a na zásadním zhoršení stavu veřejných financí. Problematická je především skutečnost, že v ostatních státech průmysl pokračuje ve své činnosti a v případě přerušení dodávek vstupů od českých producentů by tak mohlo dojít k jejich nahrazení výrobci z jiných zemí. To by mělo dlouhodobé dopady na tuzemský výrobní sektor a významně by oslabilo schopnost ekonomiky k rychlému oživení.
Zdroj: Komerční banka
Čtěte více
-
Poludňajšia sumarizácia
Nálada na trhoch dnes bola v úvode obchodovania pozit&... -
Poludňajšia sumarizácia
Situácia na finančných trhoch sa dnes zlepšuje.... -
Poludňajšia sumarizácia FX
Očakávania schválenia rozpočtu na budúci rok írskym parlamentom sa dnes podpisujú pod slušné zisky e... -
Pomalejší pokles eura naznačuje klesající vliv měnové politiky, středoevropské měny se shodly na oslabení
Dolaru pomohlo vyznění včerejšího jednání Fedu, neboť se potvrzují očekávání, že... -
Pomalšie ekonomické oživenie
V posledných týždňoch sa v médiách objavovali správy o novom kmeni koronavírusu, ktorý bol objavený v Británii a je charakteristický rýchlejšou mierou šírenia. O prítomnosti nového kmeňa už počas minulého týždňa informovalo 33 krajín. Nový kmeň koronavírusu však môže byť nebezpečnejší (nielen pre svetovú ekonomiku), ako doposiaľ známe kmene. Ide totiž o to, že aktuálne zavedené opatrenia na zamedzenie šírenia vírusu (aj na Slovensku) nemusia byť pri novom kmeni dostatočné. -
Pomalšie hospodárske oživenie
Akciové indexy zaznamenali počas minulého týždňa pokles vďaka obavám týkajúcich sa druhej vlny šírenia koronavírusu. V súvislosti s postupným uvoľňovaním blokovacích opatrení (najmä v USA a v Európe) sa zvyšuje počet nových prípadov koronavírusu. -
Pomalý růst mezd v Británii zatím zůstane největší brzdou signalizace přísnější měnové politiky
Po včerejších výsledcích inflace dnes Británie zveřejnila dubnové statistiky z pracovního trhu a v tomto případě se zase o tak veselá čísla pro libru nejedná. Začneme ale dobrými zprávami. Počty žadatelů o podporu v nezaměstnanosti rostly v dubnu pouze o 7 tis. což byl lepší výsledek než tržní konsenzus, který počítal s růstem o 12 tis. Dobře je na tom také nezaměstnanost, která zůstává stabilní na velmi nízkých 4,6 %. Britský trh práce je tedy robustní a silný, což ale není nic, co bychom nevěděli už před zveřejněním dnešních výsledků. -
Pomalý růst mezd vzal vítr z plachet libře, co na to Mark Carney? Analýza EUR/GBP
Britská libra (GBP) od včera odpoledne výrazně posilovala vůči USD i EUR v naději, že dnes ji podpoří dobrá data ... -
Poměr cen zlata a stříbra klesl nejníže od října
Jestliže páteční Brexit hrál jednoznačně do karet zlatu, tak ceny stříbra si rychle vydobyly zpět ztracené pozice. Uka... -
Po měsíční pauze zůstává poptávka po českých státních dluhopisech vysoká
Po měsíční pauze se Ministerstvo financí vrátilo na primární trh s aukcí státních dluhopisů. V nabídce byl nově dluhopis se splatností devět let a letos oblíbený dvacetiletý dluhopis. Podle očekávání byl opět nejvyšší zájem o kratší splatnosti. Celkově Ministerstvo financí získalo pět miliard korun, což byl i původní plán. Investoři však poptávali zhruba 21 mld. Kč. I letní měsíce tak udržely vysoký zájem o české státní dluhopisy, který pozorujeme od vypuknutí současné krize. -
Pomoc českým firmám je zcela nedostatečná
Celkem 72 % firem považují opatření vlády na podporu ekonomiky za nedostatečná. Opatření jsou překotná a pro firmy zcela nedostačující. Náhrady mezd od státu snad trochu pomohou alespoň trochu udržet zaměstnanost a ekonomiku při životě. -
Pomoc dostává reálné obrysy a drží na trzích pozitivní náladu. Eurodolar se však nehýbe
Levnější akcie lákají a pomoc hospodářské politiky dostává reálnější obrysy - tak by se zhruba dal shrnout základ pozitivního vstupu hlavních trhů do nového týdne. Pár dní zpět to byla ECB, která naznačila, že chce v září překvapit rozsahem stimulu. O víkendu se přidala čínská centrální banka, která dílčí reformou zlevní přístup firem k úvěrům. Stále se čeká na Fed, zda zareaguje příslibem agresivnější reakce na výraznější rizika, ale mezitím jsme dostali i signály z Německa, které je podle svého ministra financí připraveno poskytnout churavějící ekonomice fiskální stimul. -
Pomoc Evropě nebo sobě? Japonsko bude nakupovat evropské dluhopisy
Japonsko použije své devizové rezervy k nákupu dluhopisů evropského záchranného fondu ESM, oznámil dnes japonský minis... -
Pomoc Evropě nebo sobě? Japonsko bude nakupovat záchranné evropské dluhopisy
Japonsko použije své devizové rezervy k nákupu dluhopisů evropského záchranného fondu ESM, oznámil dnes... -
Pomoc Kypru podle Trojky nemusí bankám stačit. Země má prodat své zlato
Kypr by mohl potřebovat další peníze na pomoc svému bankovnímu sektoru, do roku 2016 si tak musí obstarat 13 miliard eur. Vyplývá to podle agentur z podkladů Evropské komise a Evropské centrální banky k záchrannému programu pro Kypr. Země proto možná bude prodávat i část svých zlatých rezerv. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's Ratings Services dnes nicméně zlepšila výhled úvěrového ratingu Kypru. -
Pomoc na cestě? Akcie i dluhopisy začínají týden výrazně pozitivně
Začátek týdne přináší výrazné zisky jak akciím, tak dluhopisům na hlavních trzích. K takové situaci pravidelně dochází, pokud je na obzoru zvýraznění podpory ze strany centrálních bank, a to je i současný případ. Náznaky možné podpory už poskytli šéfové Fedu a BoJ a investoři navíc věří v koordinovanou akci centrálních bankéřů. Její oznámení by jednak mělo větší psychologický efekt a navíc by pomohlo překlenout dva týdny, které zbývají do řádného zasedání Fedu. -
Pomoc pro Kypr je blízko, dnes to ale nebude
Vedl zemi v rámci prvních kroků v eurozóně a nyní mluví o brzké dohodě na státní pomoci od mezinárodních věřitelů. Sta... -
Pomoc státu firmám v rámci programu COVID III je stále nedostatečná. Dle dnes zveřejněných dat ČNB se vyčerpalo 0,003 procenta možného celkového objemu
Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 5. červnu, byla v rámci v současnosti stěžejného záchranného programu COVID III schválena jediná žádost v objemu 20 milionů korun, ke dni 12. červnu je to podle dnes zveřejněných dat ČNB už padesát žádostí v objemu 143 milionů korun. Zatímco k 5. červnu nebyla čerpána reálně ještě ani jedna koruna, ke dni 12. června bylo reálně čerpáno sedmnáct milionů. -
Pomoc státu firmám v rámci programu COVID III je stále nedostatečná. Dle dnes zveřejněných dat ČNB se vyčerpalo 0,04 procenta možného celkového objemu
Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 12. červnu, bylo v rámci v současnosti stěžejného záchranného programu COVID III schváleno padesát žádostí v objemu přes 143 milionů korun, ke dni 19. červnu je to podle dnes zveřejněných dat ČNB už 122 žádostí v objemu přes 433 milionů korun. Zatímco k 12. červnu bylo čerpáno reálně sedmnáct milionů korun, ke dni 19. června bylo reálně čerpáno necelých 183 milionů. -
Pomoc státu firmám v rámci programu COVID III je stále nedostatečná. Dle dnes zveřejněných dat ČNB se vyčerpalo 0,14 procenta možného celkového objemu
Pomoc státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí je stále nedostatečná. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka. Zatímco při posledním zveřejnění dat, těch k 19. červnu, bylo v rámci v současnosti stěžejného záchranného programu COVID III schváleno 122 žádostí v objemu přes 433 milionů korun, ke dni 26. červnu je to podle dnes zveřejněných dat ČNB už 349 žádostí v objemu takřka 1,21 miliardy korun. Zatímco k 19. červnu bylo čerpáno reálně necelých 183 milionů korun, ke dni 26. června bylo reálně čerpáno necelých takřka 685 milionů.
