Rozbřesk: Vítězství hnutí ANO v českých volbách trhy nevyvedlo z míry

Čtěte více

• Rozbřesk: V Česku stále zaparkován větší objem zahraničního kapitálu… vadí někomu vysoké devizové rezervy?
  Poslední čísla za českou platební bilanci ukázala, že ani v průběhu června, kdy byla koruna pod nejvyšším tlakem, od nás neodteklo větší množství krátkodobějšího zahraničního kapitálu. I když se koruna v posledních týdnech stabilizovala, zůstává, vzhledem k větší porci zahraničního kapitálu v českém finančním systému i přetrvávajícímu vysokému zajištění exportérů, prozatím zranitelná vůči jakýmkoliv novým poryvům na rozvíjejících se trzích.
• Rozbřesk: Velká Británie oficiálně zahájila rozlučku s EU, libra zůstává ve střehu
  Brexit se stal skutečností. Včera britská premiérka Mayová odeslala oficiální dopis, kterým žádá o aktivování článku 50. Lisabonské smlouvy, jenž aktivuje dvouletý proces k opuštění Evropské unie.
• Rozbřesk: Velká očekávání firem i spotřebitelů
  Končí třetí měsíc, před námi je mimochodem druhé zasedání bankovní rady ČNB, a doposud zveřejněná data z české ekonomiky stále ukazují, že její výkon zůstává i nadále velmi solidní. Ať už jde o produkční statistiky za leden, nové zakázky nebo o tzv. měkká data z firem i od spotřebitelů. Právě ta byla na pořadu dne včera, kdy se znovu ukázalo, jak silná zůstávají očekávání od dalších měsíců, a to jak na straně podniků, tak domácností.
• Rozbřesk: Velké trable slabého zlotého
  Polský zlotý je slabý a to tak, že velmi. Zlotý nejenže trvale znehodnocuje proti hlavní měnám jako jsou euro a dolar, ale ztrácí i proti svým regionálním konkurentům. Proti koruně je například polská měna na nejslabších úrovních za posledních deset let. Jak k tomu došlo, když polská ekonomika je fundamentálně zdravá, a navíc si průběžně užívá štědrého finančního polštáře v podobě dotací z fondů EU?
• Rozbřesk: Velké trable slabého zlotého
  Polský zlotý je slabý a to tak, že velmi. Zlotý nejenže trvale znehodnocuje proti hlavní měnám jako jsou euro a dolar,...
• Rozbřesk: V evropském průmyslu oživení. Co americký maloobchod?
  Unijní ekonomika byla sice v důsledků uplatňovaných lockdownů ještě v prvním čtvrtletí v recesi, ale už tehdy se začaly projevovat první známky oživení a také inflace. Průmyslová výroba, která ještě v únoru meziměsíčně poklesla o jedno procento, se v březnu opět zvýšila, a to díky výrobě spotřebního zboží i komponent pro další výrobu.
• Rozbřesk: V Chorvatsku bude od ledna 2023 fungovat euro
  Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
• Rozbřesk: Vidina tvrdších opatření drží korunu pod tlakem
  Česká koruna se s vidinou tvrdého omezení ekonomického života dostala pod tlak, překročila zpátky úroveň 26,00 EUR/CZK a dál slábne. Na vině je v posledních týdnech výrazně horší průběh pandemie v Česku než ve většině ostatních evropských zemích a narážení zdravotního systému na své limity, které pravděpodobně povede k omezení pohybu mezi okresy a sadě tvrdších vládních nařízení.
• Rozbřesk: Vidina vakcíny přebíjí vše a akcie stoupají k novým maximům
  Vakcína jako by na trzích opět byla schopna sebrat všechnu pozornost. Nehledě na zaseknutá jednání ohledně brexitu a neschopnost řady ekonomik rozvolňovat po druhé vlně “bezpečně” proti-pandemická opatření (Izrael, Francie) si akcie razí cestu k novým maximům. Vidina “konečného řešení” pandemie je pro trhy jednoduše příliš lákavá a skrze vakcínu se tak dívají do roku 2021 převážně optimisticky.
• Rozbřesk: Víkendový krach jednání EU není překvapením, Merkelová a Macron mají trpělivosti dost
  Krach jednání o záchranném fondu EU asi dnes pošle trhy dolů, je to však tak velké překvapení? Po pravdě ne. Návrh, který dostaly národní delegace na stůl je totiž v mnoha ohledech revoluční…za prvé, objem společně rozdělovaných prostředků se oproti minulé finanční perspektivě více než zdvojnásobil - celkový objem peněz v následujících sedmi letech má překonat včetně prostředků ve víceletém finančním rámci 2 biliony eur ( skoro 17% HDP). To už není jen “plácnutí do vody”, ale balík objemem srovnatelný nebo v jistých aspektech dokonce převyšující fiskální reakci Spojených států. A právě velikost fondu byla největším kamenem úrazu v průběhu víkendových jednání.
• Rozbřesk: V koruně mohou krátkodobě přetrvat výprodeje. Dlouhodobě směr silnější úrovně
  Česká koruna jako by v posledních týdnech ztratila na své atraktivitě a svezla se s vlnou výprodejů na rozvíjejících se trzích. Existují dobré důvody, které korunu mohou v nejbližších měsících brzdit v rozletu a vést k testování 26,00 EUR/CZK. Věříme ovšem, že její ztráty budou ve finále dočasné a za rok bude koruna oproti dnešním úrovním viditelně silnější (pod 25,00).
• Rozbřesk: Vláda projedná nasazení přísnějších opatření, libra ve vleku jednání o brexitu
  Vláda dnes projedná přechod do čtvrtého stupně proti pandemických opatření PES. Nutno dodat, že se značným zpožděním. Skóre varovného systému se pohybuje ve čtvrtém stupni již týden a dále narůstá, a to zejména díky vyššímu reprodukčnímu číslu i nárůstu denních přírůstků nakažených.
• Rozbřesk: Vláda se shodla na růstu platů, porostou opět rychleji než v soukromé sféře
  Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, půjde však o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor. I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou - tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco ve veřejném sektoru lehce nad 30 tisíc, tedy přibližně o 13 % více.
• Rozbřesk: Vláda zastropovala ceny energií pro maloodběratele
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce. Nové zákony (které budou schváleny) nicméně umožní vládě s cenovým stropem hýbat dle aktuální tržní situace.
• Rozbřesk: Vláda zpřísňuje opatření, koruna však zůstává v klidu a vyhlíží ČNB
  Kvůli zhoršující se pandemické situaci vláda opět zpřísňuje opatření. Se zpožděním, ale přece reaguje na zhoršující se skóre proti pandemického systému PES. Po dvou týdnech opět zavřou restaurace, hotely a penziony, bazény, vnitřní sportoviště, galerie a knihovny. Zůstanou ovšem otevřeny obchody.
• Rozbřesk: Vládní daňový balíček míří mimo cíl aneb proč se vyhnout “loss carryback”
  Vláda tento týden přijala daňový balíček, který má bohužel řadu mezer. Pomoc v první fázi krize by měla být dočasná a měla by současně řešit výpadky hotovosti ve firmách a stimulovat udržení zaměstnanosti. A to nejlépe skrze všeobecně dostupné nástroje - krize postihuje podniky napříč celou ekonomikou.
• Rozbřesk: Vlažný restart ekonomiky
  Jako nepříliš svižný restart lze zhodnotit výsledky z české ekonomiky za květen, které byly zveřejněny včera. Průmysl si sice připsal oproti nejhoršímu měsíci roku – dubnu – necelých 14 %, avšak v meziročním vyjádření stále ztrácel téměř 26 %. Ještě hůře na tom byl automobilový průmysl, jehož produkce v době, kdy se rozjížděla výroba všech tří automobilek, byla ve srovnání s loňském květnem zhruba poloviční. A přibližně o polovinu nižší byly i nové zakázky pro tento u nás nejvýznamnější průmysl. A právě nové objednávky v tuto chvíli představují největší riziko pro průmysl jako takový, protože poté, co dokončí ty stávající, bude stát před otázkou, co dál.
• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: V německé ekonomice dál panuje optimismus
  V německé ekonomice nadále panuje velmi dobrá nálada. I když předběžný index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) minulý týden poklesl, když začal reflektovat problémy se subdodávkami komplikujících výrobu v některých oborech, květnové Ifo dopadlo výborně. Celkový index se opět zvýšil, a to jak díky příznivějšímu hodnocení současné situace, tak i pozitivním očekáváním firem. Očekávání firem jsou dokonce na více než desetiletém maximu, což svědčí příznivých vyhlídkách německé ekonomiky v nadcházejících postkovidových časech.