Rozbřesk: Nálada na bodu mrazu

Čtěte více

• Rozbřesk: Nabitý čtvrtek: ECB, japonská centrální banka a restart (?) Nordstreamu
  Americké maloobchodní tržby a lepší výsledky podnikatelské nálady newyorského Fedu sice v pátek pomohly trhům zlepšit náladu, na druhou stranu však zapůsobila čísla z Číny. HDP ve druhém čtvrtletí, které bylo poznamenáno mimo jiné na čínské poměry i slušnou vlnou COVIDu (která si vzhledem k politice nulového COVIDu vyžádala i ekonomické oběti), zklamalo. S razantním oživením se, zdá se, navíc úplně nedá počítat. Chmury tak opět hezky ilustroval vývoj cen mědi, která se v pátek obchodovala i pod 7000 USD/t (tříměsíční LME kontrakt), tedy nejníže od listopadu 2020.
• Rozbřesk – Načasování exitu ČNB se nemění?
  Od letošního posledního zasedání bankovní rady se neočekávala žádná revoluce a toto očekávání se také naplnilo. Bankovní rada potvrdila nastavení kurzového režimu a ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň ČNB nezměnila svůj tvrdý ani měkký závazek, takže i nadále platí, že centrální banka nespustí exit dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku, a nadále považuje za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. ČNB je rovněž připravena intervenovat s cílem zmírnění případných kurzových výkyvů při exitu.
• Rozbřesk: Nadělí ČNB pod stromeček vyšší sazby?
  Bankovní rada ČNB v tuto chvíli zjevně není ve všem úplně za jedno. Všeobecná shoda panuje na tom, že ekonomika si zaslouží vyšší sazby. Rozdíly jsou ohledně toho, jak akutní situace je a jak rychle by tedy sazby měly jít vzhůru. Poslední listopadová prognóza ČNB je spíše zdrženlivější a počítá s růstem sazeb až v příštím roce. Část centrálních bankéřů včetně viceguvernéra Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy si však myslí, že sazby by měly jít vzhůru rychleji. Proč?
• Rozbřesk: Nadílka nových státních dluhopisů bude příští rok výrazně menší
  Výrazně méně nových státních dluhopisů slibuje pro rok 2020 nová Strategie financování a řízení státního dluhu, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR. Zatímco ještě v tom letošním MF potřebovalo pro financování splatného dluhu a schodku rozpočtu cca 329 mld. korun, které mělo podle svých záměrů (aktuální strategie) na trhu vypůjčit, v příštím roce je o poznání skromnější. Na pokrytí starých dluhů a naplánovaný rozpočtový deficit bude potřebovat vydat papíry jen za 271 mld. A ve svém výhledu navíc počítá, že v následujících dvou letech bude nabídka nových papírů ještě chudší, tedy pokud se letos nepřikloní více na kratší konec křivky.
• Rozbřesk: Na dnešním menu prodloužení nouzového stavu i likvidace superhrubé mzdy
  S jistou mírou nadsázky se dá říct, že dnes se bude v poslanecké sněmovně rozhodovat o podobě letošních Vánoc. Na pořadu dne totiž má být prodloužení nouzového stavu, který by měl podle vládního návrhu trvat až do 20. prosince. Nouzovým stavem jsou přitom podmíněna restriktivní opatření zasahující primárně odvětví služeb zaměřených na konečného zákazníka, takže se dnes může de facto rozhodovat o tom, kdy se bude znovu volně nakupovat v „kamenných“ obchodech, chodit do restaurací, k holiči atp.
• Rozbřesk: Nafta opět zdražuje. Nízké zásoby jsou pro Evropu špatnou zprávou
  Cena ropy se sice v poslední době pohybuje pod 100 USD/barel, ale vývoj u cen pohonných hmot moc příznivý není. Opakovaně upozorňujeme, že ačkoliv trhy surové ropy, benzínu a nafty jsou úzce spjaty, tak stále jde o různé trhy. A proto se mohou minimálně krátkodobě různě vyvíjet, pod vlivem specifických šoků. Navíc, trhy komodit nejsou globální ve smyslu, že by byla jedna celosvětově platná cena. I tzv. benchmarky proto často více či méně reflektují i velmi lokální podmínky, respektive bilanci nabídky a poptávky a stav a změny zásob v konkrétním místě. V současnosti je nejkřiklavějším případem situace na evropském trhu s plynem a ještě více s elektřinou, kterou prakticky nelze skladovat.
• Rozbřesk: Nájemní bydlení v Evropě táhne investory, jak je na tom Česko?
  Super-uvolněná měnová politika a drahé suroviny dál živí růst cen nemovitostí a ty se napříč vyspělým světem stávají čím dál hůř dostupné. V EU rostly ceny nemovitostí na začátku roku 2021 nejrychleji od roku 2007 (přes 6 %) a v Česku dokonce dvojciferným tempem. Mzdy za růstem cen setrvale zaostávají a to vede ke zhoršování cenové dostupnosti nájemního bydlení - ve Velké Británii tak domácnosti musí dát na novou nemovitost v průměru zhruba sedm ročních platů (v Londýně o poznání více), v Rakousku deset a v Česku podle poslední studie společnosti Deloitte dokonce patnáct.
• Rozbřesk: Nákaza v Česku se rychle šíří, koruna slábne a může dojít na negativní scénář ČNB
  Česká národní banka může být spokojena. Koruna v posledním týdnu viditelně ztrácí a přiblížila se úrovním předpokládaným poslední prognózou centrální banky. Problém je, že na vině, krom poklesů akciových trhů, je i rychlý růst nakažených v Česku.
• Rozbřesk: Náklady na bydlení rychle rostou, nejen kvůli energiím
  Náklady na bydlení jsou jedním z hlavních tahounů inflace v Česku a výrazně se zakusují do reálných příjmů a celkové životní úrovně řady domácností. Nejčastěji skloňované v této souvislosti jsou sice ceny energií, které meziročně zdražují v průměru o více než 50 %. Velká část nárůstu nákladů na bydlení jde ovšem také na vrub rostoucímu nájemnému.
• Rozbřesk: Nákupní boom se zatím v ČR nekoná, koruna dál těží z příznivého sentimentu
  Série příznivých čísel z domácí ekonomiky pokračovala i včera, kdy byly zveřejněny dubnové statistiky maloobchodu. Tržby obchodníků se tentokrát meziměsíčně zvýšily 0,7 %, což nevypadá s ohledem na rozvolňování nijak dramaticky. Po odstranění restrikcí rostly tržby především v obchodech s oblečením a obuví (oproti březnu o 47,1 %) a rychlejší růst zaznamenaly i obchody se zbožím pro volný čas či elektronikou. Na druhé straně slabší byly tentokrát prodeje potravin. V každém případě o nákupní boomu zatím tuzemská čísla nevypovídají.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice neklesá
  Zatímco německá ekonomika balancuje na hranici recese a tamní podnikatelé se dívají do dalších měsíců s obavami, v ČR je situace stále překvapivě o poznání jiná. Tuzemské hospodářství v závěru loňského roku zrychlilo (už v pátek se dozvíme, proč vlastně) a o strachu z blízké budoucnosti nemůže být vlastně ani řeč. Alespoň tak vyznívá i včera zveřejněný průzkum důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli. Celková důvěra v ekonomiku sice není v rámci aktuálního cyklu na maximu, avšak daleko od něj také není.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice roste covidu navzdory, koruna vkročila do 2021 s optimismem
  Prosincové podnikatelské nálady potvrdily pro Česko příznivou zprávu – průmysl si přes silnou druhou vlnu pandemie nevede vůbec špatně. Česko sice vévodí smutnému covidovému žebříčku, když dosáhlo největšího počtu nakažených na světě (na milion obyvatel). Zdá se však, že podobně jako v Německu průmyslová výroba zatím není výrazněji zasažena. Poslední index PMI v průmyslu ukazuje nejen na solidní růst výroby i nových zakázek, ale i na nabírání nových zaměstnanců v páteřním odvětví české ekonomiky.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice se mírně zlepšuje
  To nejhorší, co další vlna pandemie přinesla, má už ČR snad za sebou a v ekonomice se začínají opět objevovat náznaky optimismu. Na začátku měsíce to už naznačil index nákupních manažerů, k němuž se včera přidal i konjunkturální průzkum statistického úřadu, podle kterého se zvýšila důvěra u podnikatelů i spotřebitelů. Tedy s výjimkou služeb, které jsou na vývoj nákazy (a zejména na restrikce s ní spojené) mnohem citlivější.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice znovu klesá
  Zatímco v německé ekonomice je největší vlna pesimismu snad už pomalu na ústupu, v české se zatím nic nemění a důvěra v ekonomiku dál slábne. A to jak v podnikatelském sektoru, tak mezi spotřebiteli. Listopadový konjunkturální průzkum totiž opět potvrdil zhoršování důvěry především v největším tuzemském odvětví – v průmyslu, kde důvěra poklesla až na šestileté minimum.
• Rozbřesk: Nálada v eurozóně jen kosmeticky horší, odolný je lépe proočkovaný jih
  Podnikatelská nálada sice v eurozóně v srpnu poklesla, index nálady PMI ovšem stále zůstává na historicky velmi vysokých úrovních (59,5 oproti 60,2 bodu v červenci). Na rozdíl od řady asijských ekonomik, jako je Japonsko nebo Austrálie, nadále ukazuje na pokračující silné oživení.
• Rozbřesk: Nálada v eurozóně láme rekordy, ale euro nemá sílu dobrá čísla ocenit
  Kdo si myslel, že eurozóna už jede na plný plyn, spletl se. V listopadu podle poslední sady čísel ještě přišlápla “pedál více k podlaze” - podnikatelské nálady vyskočily na nejvyšší úrovně za posledních šest a půl roku, a to není vše.
• Rozbřesk: Nálada v průmyslu pod bodem mrazu. Hraje se o energie v roce 2023
  Nálada v českém průmyslu dál klesá a potvrzuje příchod recese. Na tu ukazují jak poslední indexy nákupních manažerů, tak i čísla z Českého statistického úřadu. Index PMI v průmyslu poklesl na 44,7 bodu (výrazně pod úroveň 50 bodů oddělující kontrakci od expanze) a na nejnižší úrovně od roku covidového jara 2020. Hlavním problémem zůstává inflace - tempo růstu cen vstupů překvapivě oproti srpnu podle průzkumu opět zrychlilo a vysoké ceny jsou jedním z hlavních důvodů, proč padá poptávka. Nové objednávky šly dolů sedmý měsíc v řadě, a to nejprudším tempem za poslední dva roky.
• Rozbřesk: Nálady obrat k lepšímu zatím nevěstí
  Po pátečních žalostných výsledcích PMI za Německo, který se v průmyslu propadl na šest a půl leté minimum, si trhy mohly spravit náladu o něco příznivějším vývojem Ifa. To dopadlo lépe než minule, a to jak z pohledu hodnocení současnosti, tak i očekávání 9 000 německých firem. Na první pohled tak vidíme kontrast mezi PMI a čísly Ifa, nicméně až tak dramaticky rozdílnou informaci nám podávat nemusejí, když se podíváme o něco více do hloubky.
• Rozbřesk: Nálady v průmyslu ukáží, zda Německo uniká z recesní pasti
  Ekonomika eurozóny především kvůli průmyslu ke konci uplynulého roku prudce šlápla na brzdu. I když díky službám stále rostla, průmysl v eurozóně efektivně v druhé polovině roku spadl do recese a další pokles lednové nálady v průmyslu (PMI) neznačí nic dobrého ani pro začátek roku 2019. Na vině jsou vedle (pravděpodobně jednorázových) problémů automobilek s novými emisemi i trvalejší faktory. Především rostoucí politická rizika (brexit a obchodní přestřelky) a slábnoucí Čína výrazněji omezují globální investice. To se odráží jednak ve slabších vývozech, ale současně ve slabších investicích. Nejvíce zranitelná je z velkých ekonomik logicky nejprůmyslovější a vůči asijským trhům nejotevřenější ekonomika Německa, které jen těsně v závěru roku uniklo z pasti technické recese.
• Rozbřesk: Napětí globálních řetězců slábne, inverze americké výnosové křivky prohlubuje
  Poselství řady ekonomických údajů zveřejněných v minulém čtvrtletí je jasné: problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují - dodací lhůty výrobků se zkracují a náklady na mezinárodní přepravu klesají. Připomeňme, že spolu s cenami energií byly problémy právě s řetězci klíčovým faktorem stojícím za globální inflační vlnou, jíž jsme svědky. Úplná normalizace řetězců sice ještě vyžaduje nějaký čas, nicméně fakt, že sazby za kontejnerovou dopravu se celosvětově propadly, přestože zůstala blízko svého růstového trendu, působí nadějně. Například ve zmíněném třetím čtvrtletí tento "pozitivní nabídkový šok" přispěl i k hospodářskému růstu v eurozóně, který by bez něj dle našich odhadů býval byl asi o 0,3procentního bodu nižší.