Rozhodněte se pro naše kvalitní služby

Čtěte více

• Rozdíl mezi FEDem a trhy se bude zužovat
  Vzhledem k nízké inflaci spotřebitelských cen v USA a ke zpomalení globálního růstu přistoupil FED k řízení úrokových sazeb, které by se nadále měly řídit opatrně, na bázi vývoje datové řady.
• Rozdílné názory na regulaci kryptoměn
  Zatímco bitcoin a ethereum rozmýšlejí nad dalšími kroky, američtí zákonodárci jsou stále rozděleni v názoru na regulaci stablecoinů a kryptoměn, což zdůrazňuje přetrvávající rozpory v dané záležitosti. Situaci zkomplikoval ještě memecoin Donalda Trumpa a kritika namířená proti regulačním orgánům, které váhají s přijetím nových digitálních technologií.
• Rozdílné výsledky maloobchodního sektoru – Target a Lowe zveřejnily své výsledky
  Před začátkem středeční seance na Wall Street zveřejnily dva američtí maloobchodní giganti, Target a Lowe, své čtvrtletní výsledky. Přestože působí ve stejném odvětví, obě společnosti vykazují zcela odlišné výsledky a vyhlídky, což je zajímavé zejména v kontextu stavu amerického spotřebitele.
• Rozdílný přístup k investování starších a mladších
  „Průzkum Bank of America nečekaně poukazuje na to, že mladší investoři jsou více skeptičtí vůči riziku,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Rozdrobené povolební Španělsko
  Ve Španělsku nastanou těžší časy. Parlamentní volby sice přinesly poměrně jasné vítězství vládnoucím lidovcům (zisky dokonce předčily očekávání)...
• Rozepře mezi USA a Čínou trvají. Volatilita stále vysoká
  Minulý týden na US indexech se opět nedá označit za nudný a pokračuje tak v trendu minulých volatilních týdnů. Pondělí bylo zkrácené o obchodní seanci na mnoha evropských trzích, ale US seance začala velmi svižně.
• Rozevírají se české mzdové nůžky, je tu „krize typu písmene K“. Mzdy rostou pomalu, důchodci nebo zdravotníci si ale stěžovat nemohou, zato kuchaři, číšníci nebo recepční pláčou
  Růst mezd v ČR v letošním prvním čtvrtletí zaostal za očekáváním. Průměrná hrubá měsíční mzda totiž stoupla reálně meziročně o rovné jedno procento. Vzhledem k inflaci čítající 2,2 procenta to znamená, že nominálně průměrná mzda přidala 3,2 procenta. Trh přitom předpokládal růst reálné mzdy čítající 1,7 procenta.
• Rozhazovačné orgie nekončí, odbory žádají jedno z nejvýraznějších navýšení minimální mzdy v tomto tisíciletí. Koronavirus si spletli s živou vodu
  Podle odborářů je koronavirus tuzemské ekonomice zjevně živou vodou. Žádají totiž takové navýšení minimální mzdy, jaké nebylo běžné ani v době uplynulých let prosperity. Nyní tedy odboráři zjevně míní, že prosperita je v době koronaviru ještě výraznější, takže si mohou dovolit žádat víc. Ekonomiku ale bohužel neskrápí žádná „živá voda“, jak by se mohlo zdát z odborářských požadavků, nýbrž dluh. Dluhem celá země hasí krizi, která by v důsledku koronavirové nákazy jinak již dávno vzplála. Dluhové hašení ukolébává nejvíce snad právě odboráře, což je na pováženou. Kdy jindy než v této náročné době by měli demonstrovat svůj soucit s tou částí společnosti, jež není odborově organizována.
• Rozhodla se ČNB bojovat s inflací agresivně skrze kurz, aby nemusela zvedat úroky?
  Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
• Rozhodne ECB o dalším uvolňování?
  Podle analytiků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zřejmě nepřistoupí k dalšímu uvolňování a stimulům. Nicméně se očekává, že Mario Draghi zopakuje závazek ECB k dalším stimulům, budou-li potřeba, a uslyšíme komentáře k vlivu Brexitu na evropské trhy.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB
  „Další snížení základní úrokové sazby je skvělou zprávou pro všechny, kteří vyčkávají na sjednání hypotéky a následné pořízení nemovitosti. To dlouhodobě povede ke zvýšené poptávce po nemovitostech a růstu jejich cen. Horší zpráva to je pro výnos spořicích účtů a dluhopisů, kde bude následovat pozvolný pokles úrokové sazby. Očekáváme, že lidé budou časem hledat jiné cesty, jak své peníze zhodnotit.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB
  Bankovní rada na svém březnovém měnovém zasedání ponechala úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,75 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB
  „Snížení základních úrokových sazeb na hodnotu 6,25 % přináší na trh nemovitostí optimismus stran dostupnějších hypoték. Je ale dobré na situaci vždy koukat z obou stran mince. Vyšší poptávka po vlastním bydlení totiž ve střednědobém horizontu způsobí další navýšení cen realit. Ty jsou ale již nyní na nadprůměrně vysoké úrovni. Například podle únorových dat portálu Realitymix.cz vzrostly meziročně průměrné ceny bytů v krajských městech napříč celou Českou republikou v průměru o 7,3 %.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB
  Bankovní rada ČNB na listopadovém zasedání zvýšila svou repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu, což představuje nový rekord pro jednorázové zvýšení úroků české centrální banky od roku 1997.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, repo sazba tedy zůstává na úrovni 0,25 %, což je plně v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, repo sazba tedy zůstává na úrovni 0,25 %, což je plně v souladu s očekáváním finančního trhu. Stabilita úrokových sazeb není nijak překvapivá zpráva: v uplynulých týdnech ji naznačovali členové bankovní rady a po změně úroků na samém začátku letošního roku nevolala ani prognóza centrální banky zveřejněná v listopadu.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB 19.12.2024
  Osmkrát a dost, řekla si bankovní rada České národní banky a ukončila nepřetržitou sérii postupného snižování úrokových sazeb. Během jednoho roku tak ČNB postupně snížila čtrnáctidenní repo sazbu ze 7 % na současná 4 % a tam pro tuto chvíli cesta končí. Z vyjádření členů bankovní rady v posledních dnech se tato varianta zdála velmi pravděpodobná a dnes došla svého naplnění. Čtrnáctidenní repo sazba tedy zůstává beze změn na úrovni 4 % a touto hodnotou můžeme rok 2024 z pohledu ČNB prohlásit za ukončený.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB 26.3.2025
  Česká národní banka ponechala tentokrát úrokové sazby beze změn. Není to žádné překvapení. Konec konců, ČNB zde není proto, aby nás za běžných okolností překvapovala. Střadatele jistě potěší, že úrokové sazby na spořicích účtech jim jejich banka pravděpodobně nesníží. A kdyby přece, konkurence ráda nabídne lepší alternativy. Na druhou stranu klienti se zájmem o úvěry nemusí být zklamaní. Sazby vyhlašované ČNB jsou krátkodobé a na nastavení úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů a tím spíše hypoték nemají přímý dopad.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB 6.2.2025
  Bankovní rada České národní banky snížila klíčové úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Není to velké překvapení, ale malé překvapení to je. Na svém prosincovém zasedání totiž ČNB přerušila sérii osmi snížení úrokových sazeb v řadě a ponechala sazby beze změn. Dalo se čekat, že během těch pár týdnů, které od posledního zasedání utekly, pohled na věc nezmění. Změnila a myslím, že nás tím trochu překvapila. Nejdůležitější z klíčových sazeb – tzv. čtrnáctidenní repo sazba – se tedy dostává na úroveň 3,75 %. Kdo má peníze v bance na spořicím účtu, může očekávat, že se mu podmínky o něco zhorší. A pokud někdo plánuje hypotéku, zvláštní nadšení není na místě. Úrokové sazby hypoték se od repo sazby přímo neodvíjí a není tedy důvod se domnívat, že by banky obratem úrokové sazby hypoték snížily. V tomto ohledu se zřejmě nestane vůbec nic.
• Rozhodnutí bankovní rady ČNB 7. 11. 2024
  Bankovní rada České národní banky přistoupila k dalšímu snížení klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Ta nejdůležitější z nich – tzv. čtrnáctidenní repo sazba – se tak dostala na úroveň 4 %. Tento krok není žádným překvapením, a to přesto, že nedávno zazněl komentář paní viceguvernérky Evy Zamrazilové v tom smyslu, že proinflační rizika by mohla být důvodem jisté zdrženlivosti v dalším snižování klíčových úrokových sazeb. Tato úvaha tedy zatím byla odsunuta stranou, ale o to srozumitelněji zřejmě vyvstane 19. prosince, kdy se bude konat poslední letošní měnově politické zasedání bankovní rady ČNB.