Realizovaná cena jako zóna rozhodování
Bitcoin se po oslabení z loňských maxim postupně přibližuje k úrovním, které v minulosti často fungovaly jako dlouhodobá rovnováha mezi kupci a prodejci. Pozornost analytiků se soustředí především na realizovanou cenu, tedy průměrnou nákupní hodnotu všech mincí v oběhu, která se nyní pohybuje kolem 56 tisíc dolarů. Právě tato hranice dříve sloužila jako místo, kde se vyčerpával prodejní tlak a začínala pozvolná stabilizace trhu. Současná situace je však odlišná tím, že chybí výraznější akumulace ze strany velkých investorů a dlouhodobých držitelů. Ti zůstávají spíše pasivní a čekají na ještě výhodnější ceny nebo jasnější změnu sentimentu. Cena se tak může posouvat níže spíše kvůli nedostatku poptávky než kvůli panickým výprodejům, což vytváří klidné, ale křehké prostředí.
Vývoj ceny bitcoinu na měsíčním grafu (MN):
Strategy znovu přikupuje navzdory volatilitě
Společnost Strategy vedená Michaelem Saylorem využila nedávné cenové výkyvy a rozšířila své bitcoinové rezervy o dalších 855 BTC za zhruba 75 milionů dolarů. Nákup proběhl v době, kdy se trh krátce propadl pod 75 tisíc dolarů, což je úroveň, která u mnoha investorů vyvolává nervozitu. Firma tím navázala na svou dlouhodobou akumulační strategii, i když se cena dočasně dostala pod její průměrné náklady. Celkově dnes drží přes 713 tisíc bitcoinů a zůstává největší veřejně obchodovanou společností s touto expozicí. Zajímavé je, že predikční trhy očekávají další pokles ceny, ale zároveň věří v pokračující nákupy Strategy. Tento kontrast dobře ukazuje rozdíl mezi krátkodobými obavami retailu a dlouhodobým plánem institucionálních hráčů.
Politika USA mění tón směrem ke kryptu
Ve Spojených státech se mezitím odehrává výrazný posun v přístupu k digitálním aktivům, který by ještě před pár lety působil nepravděpodobně. Administrativa Donalda Trumpa přešla od kritiky kryptoměn k jejich aktivní podpoře a dokonce mluví o strategické bitcoinové rezervě. Regulátoři zmírňují některé překážky pro banky a instituce, což přináší větší právní jistotu, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dohledu. Kontroverze budí také podnikatelské aktivity spojené s prezidentovou rodinou a projekty z oblasti DeFi či stablecoinů. Do hry vstupují i zahraniční investoři a velké kapitálové injekce, které mohou vytvářet střet politiky a byznysu. Kryptotrh se tak stále více prolíná s geopolitikou a státní mocí, což mění jeho původně decentralizovaný obraz.
Bohaté rodiny dávají přednost umělé inteligenci
Zpráva JPMorgan Private Bank ukazuje, že nejmajetnější investoři dnes hledají příležitosti jinde než v kryptoměnách. Většina rodinných kanceláří upřednostňuje umělou inteligenci a technologické projekty s jasným obchodním modelem před volatilními digitálními aktivy. Až 89 % z nich nemá v kryptu žádnou expozici a celková alokace do této třídy aktiv zůstává minimální. Kapitál se přesouvá spíše do Private Equity a Venture Capital, kde lze zachytit růst firem v rané fázi vývoje. Kryptoměny tak pro „smart money“ momentálně nepředstavují hlavní investiční téma, ale spíše doplňkový segment. Výjimky lze najít hlavně v Asii, kde jsou investoři ochotnější podstupovat vyšší riziko a drží menší, strategické podíly.
Závěr
Týdenní propad o desítky procent ukázal, že i zdánlivě klidné období se může rychle změnit v prudký pohyb. Bitcoin se znovu přiblížil historicky sledovaným úrovním, kde se rozhoduje o dalším směru trhu, zatímco institucionální hráči využívají slabosti k postupné akumulaci. Politické zásahy i přesuny kapitálu směrem k umělé inteligenci zároveň naznačují, že kryptoměny už nejsou jediným středem pozornosti investorů. Trh tak stojí mezi technickou podporou a opatrným sentimentem, bez jasného katalyzátoru k obratu. Nadcházející týdny proto mohou být spíše obdobím stabilizace než rychlého návratu k růstu.
Ať se daří!
Jan
Zdroje: kryptomagazin.cz, kryptonovinky.cz
