Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila růst podle očekávání

Čtěte více

• Česká ekonomika stále nenabrala druhý dech
  Český statistický úřad dnes zveřejnil, že česká ekonomika dle předběžného odhadu vykázala ve druhém čtvrtletí tohoto roku mezikvartální růst o 0,1 %, což je v souladu s mediánovým odhadem trhu. My jsme očekávali na základě naší prognózy růst o jednu desetinu vyšší. Odhady ministerstva financí i České národní banky byly ještě více optimističtější. V meziročním srovnání HDP ve druhém čtvrtletí roku 2023 vůči stejnému období loňského roku pokleslo o 0,6 %, to je o 0,1 p. b. horší výsledek, než bylo predikováno trhy.
• Česká ekonomika stále postrádá růstový impuls
  Tuzemská ekonomika vstoupila do loňského závěrečného čtvrtletí v lepší kondici, jak ukázala říjnová data z reálné ekonomiky. Obáváme se však, že pozitivní vývoj dále již nepokračoval a odhadujeme, že maloobchodní tržby i průmyslová produkce v listopadu oslabily. Průmyslová produkce podle nás klesla o 0,4 % m/m vlivem nižší výroby aut, byť ta by měla i tak zůstat poměrně solidní. Dále čekáme, že maloobchodní tržby bez aut po silném říjnovém růstu v listopadu mírně klesly o 0,2 % m/m. To by mělo potvrdit fakt, že spotřebitelské výdaje zůstávají utlumené.
• Česká ekonomika šlápla na brzdu výrazněji
  Česká ekonomika ve třetím kvartále poklesla o 0,5 % (původní odhad -0,3 %) a překvapila trh i ČNB opět horším výsledkem. Kosmeticky byl sice revidován směrem vzhůru odhad za předešlý kvartál, i tak však meziroční propad zesílil na -0,7 % (versus náš odhad a odhad ČNB na -0,6 %). Znepokojivý je také pohled do struktury HDP - mezičtvrtletně padají prakticky všechny složky poptávky, kromě spotřeby vlády. Zatímco u zahraniční poptávky jsme takový vývoj předpokládali, tak pokles spotřeby domácností (-0,3 % mezikvartálně) a zejména investic (taktéž -0,3 %) je pro nás i centrální banku nepříjemným překvapením.
• Česká ekonomika teď spadla do recese. Brzdí ji strach lidí z inflace
  Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.
• Česká ekonomika utrpěla obří šok
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru způsobila historicky nejhlubší propad české ekonomiky. To nejhorší však již máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem úrovně 7,5 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika v době od července do září dobře odolávala nepříznivým mezinárodním vlivům
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl meziročně o 2,5 %. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání se druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí. Nakonec české ekonomice pomohlo i to, že Německo podle dnešních předběžných údajů do recese nepadlo. Přes jisté známky stabilizace ovšem německá ekonomika i tak čelí nejstrmějšímu propadu průmyslu za poslední desetiletí, tamní ekonomiku drží na nohou spotřeba domácností a spotřeba vlády.
• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vůbec nerostla, nepříjemně dnes překvapil ČSÚ. Podniky a firmy v Česku měly přesto nejlepší ziskovost za poslední řadu let
  Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
• Česká ekonomika ve svěrací kazajce
  „Pandemická opatření poničila naši ekonomiku. Do budoucna lze očekávat růst nezaměstnanosti a výrazné zpomalení růstu mezd. Mnozí lidé budou odkázáni na pomoc státu a výrazně se jim propadne životní úroveň,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,4 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %, po předchozím růstu o 0,5 %. Oproti naší prognóze mezičtvrtletní stagnace HDP se jedná o mírně horší výsledek, který byl však zhruba v souladu s tržním očekáváním (pokles o 0,3 %).
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla o 1,3 procenta, potvrdil ČSÚ. Vzhůru ji táhl nahoru sektor služeb, zatímco dolů stahoval průmysl a stavebnictví
  Český statistický úřad dnes zpřesnil údaje o výkonu tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Zlepšil mezičtvrtletní růst, z 0,3 na 0,4 procenta, zatímco potvrdil růst meziroční, na úrovni 1,3 procenta. Celkově je tak zpřesnění mírně příznivější, než analytici očekávali.
• Česká ekonomika v kleštích inflačního šoku
  Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší. Inflační tlaky zůstaly i v červnu plošné, přičemž k 1,6% meziměsíčnímu růstu cen přispěly zejména náklady spojené s bydlením, jež odrážejí jak dražší energie, tak tzv. imputované nájemné, a také potraviny, které reflektují překotný vývoj na globálních komoditních trzích.
• Česká ekonomika v loňském roce vzrostla o 2,4 procenta
  „Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 0,7 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu dosahujeme i díky investicím, které navyšují produktivitu práce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika v pasti dvojího deficitu
  Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí.
• Česká ekonomika v prvních třech měsících roku rostla více, než se čekalo. Lidé totiž hojně utráceli za služby a dařilo se i stavebnictví
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 %
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %, po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Ta významně ovlivnila také hospodářský vývoj v prvních měsících letošního roku, kdy počet nových případů nákazy a počet pacientů v nemocnicích dosahoval rekordních hodnot. Úroveň protiepidemických opatření tak byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Mezičtvrtletní pokles ekonomické aktivity umocňuje také skutečnost, že ve čtvrtém čtvrtletí, konkrétně před Vánoci, došlo na zhruba tři týdny k významnému rozvolnění restrikcí, když při splnění hygienických podmínek mohly otevřít všechny obchody a také služby. Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o 2 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažnější. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.
• Česká ekonomika v Q2 14 stagnovala
  Regionální měny s výjimkou koruny zaznamenávaly ve čtvrtek solidní zisky. Důvodem byly především zveřejněné údaje o HDP za Q2 14 ve všech...
• Česká ekonomika v Q3 mezičtvrtletně klesla
  Tuzemský HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím letošním čtvrtletí snížil mezičtvrtletně o 0,3 %. Meziroční pokles dosáhl 0,6 % a zůstal tak oproti druhému čtvrtletí beze změny. Výsledek za třetí čtvrtletí byl oproti naší prognóze mírně horší, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ve výši 0,1 % a ten meziroční na úrovni -0,5 %. Tržní konsensus pak byl ještě optimističtější, když čekal mezičtvrtletní stagnaci HDP a meziroční pokles o 0,3 %.
• Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1,0 procenta
  „Díky velmi nízké nezaměstnanosti rostou reálné mzdy, což navyšuje spotřebu domácností. Ta se stává hlavním motorem růstu naší ekonomiky. To přetrvá i v roce 2025, ve kterém by se navíc měly zvýšit investice díky snížení úrokových sazeb v loňském roce. Rizika však přichází ze zahraničí. Srazit nás mohou celní války i špatná situace Německa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.