WSJ: Režim na Kubě chce otevřít ekonomiku kubánsko-americké diaspoře

Kubánský komunistický režim chce otevřít své stagnující hospodářství kubánsko-americké diaspoře. Podnikatelům žijícím v zahraničí by umožnil zakládat firmy a nakupovat nemovitosti ve snaze odvrátit hospodářskou katastrofu pod tlakem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).

Kubánský vicepremiér Oscar Pérez-Oliva Fraga uvedl, že vláda je otevřená flexibilním obchodním vztahům s Kubánci žijícími ve Spojených státech a jejich potomky. Fraga je synovec bývalého prezidenta a šéfa komunistické strany Raúla Castra. V televizním rozhovoru s americkou stanicí NBC News také řekl, že jeho vláda je otevřená spolupráci s americkými firmami.

Kuba chce podle Fragy oživit svá hospodářská odvětví - od realit přes cestovní ruch až po infrastrukturu. Jeho výroky představují odklon od mnohaletého nepřátelství vůči kubánsko-americké diaspoře, což je bohatá a vlivná komunita, která historicky podporovala americkou Republikánskou stranu a byla hlavním zastáncem zpřísňování sankcí proti Havaně.

Prezident Trump, který vůči ostrovu zavedl přísnou ropnou blokádu, opakovaně uvedl, že kubánská vláda je blízko kolapsu a chce uzavřít dohodu. V pondělí novinářům řekl, že bude mít tu čest převzít Kubu. "Ať už ji osvobodím, nebo převezmu, myslím, že bych si s ní mohl dělat, cokoli chci," dodal.

Jakýkoli větší příliv kubánsko-amerického kapitálu by vyžadoval, aby Spojené státy zrušily současné sankce, které Američanům zakazují většinu obchodních aktivit s Kubou. Představitelé Trumpovy administrativy ale zatím nenaznačili, že by k tomu byli ochotni.

"Nic z toho nemění pravidla a omezení v USA,“ řekl expert na Kubu z advokátní kanceláře Akerman Matthew Aho. "Tango se tančí ve dvou," dodal s odkazem na anglickou frázi, která znamená, že aktivita musí přijít z obou stran.

Podle současných kubánských zákonů mohou kubánsko-američtí investoři investovat na ostrově pouze tehdy, pokud si znovu zřídí pobyt na Kubě, čímž se vystavují libovůli totalitního režimu. Odstranění této a dalších překážek by mohlo z diaspory udělat významnou skupinu zahraničních investorů, píše WSJ.

Kubánská vláda investicím ze strany kubánsko-americké komunity dlouhodobě bránila ze strachu, že ztratí politický vliv. Zároveň v dalším růstu omezovala malý soukromý sektor, který už na ostrově existuje, protože se obávala vzniku podnikatelské třídy, která by se mohla v budoucnu režimu postavit na odpor. Vzhledem k rozpadu kubánské ekonomiky však nyní zadlužená vláda zoufale potřebuje investice a tvrdou měnu.

Podle odborníka na Kubu Williama LeoGrandeho, který působí na Americké univerzitě ve Washingtonu, by byli ochotni investovat především lidé s emocionálním vztahem k ostrovu, vzhledem k tomu, jak špatné jsou tam ekonomické a podnikatelské podmínky. Změny by mohly posílit práva zahraničních investorů. Mnoho malých a středních podniků na ostrově už je teď financováno a zásobováno kubánsko-americkou komunitou žijící na Floridě, například ve městěch Miami a Hialeah, kde je hispánská komunita silně zastoupena, uvedl LeoGrande.

Kubánce, z nichž mnozí odešli do exilu, když jim byl zabaven majetek, označoval někdejší kubánský vůdce Fidel Castro od začátků svého vládnutí slovem "gusanos“ (španělsky "červi"). V dobách krize však režim často přistupoval na to, že tyto "červy" vnímá jako "motýly", kteří se vracejí. Komunistická vláda se tak snažila získat tvrdou měnu od kubánsko-amerických návštěvníků, aniž se musela vzdát politické kontroly.

Kuba za uplynulý měsíc pod tlakem Spojených států oznámila řadu ekonomických reforem, včetně povolení soukromým firmám dovážet a distribuovat palivo, aby zmírnila energetickou krizi. V pondělí se po celém ostrově zhroutila elektrická síť, a to v situaci, kdy vláda čelí nedostatku paliva a kdy má k dispozici jen zastaralé elektrárny.

Trumpova administrativa také povolila některým americkým exportérům dodávat na Kubu palivo pro soukromé podniky. Tvrdá linie kubánsko-americké komunity ale tato opatření kritizuje a žádá, aby takové kroky byly podmíněny změnou režimu na Kubě.

"Kolikrát ještě bude kubánský režim vyvlastňovat a krást podniky, než ho konečně začneme nazývat pravým jménem: PROFESIONÁLNÍ ZLODĚJI!“ napsal na síti X republikánský kongresman z Floridy Carlos Giménez. "Kdokoli na Kubě investuje za současného režimu, tak je šílený!“

Zdroj: Reuters, ČTK, NBC News, X, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Nvidia přehodnocuje investici 100 miliard dolarů do OpenAI
  Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. Uvedl to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
  Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Šéf Binance plánuje odstoupení a přiznání viny za praní špinavých peněz
  Generální ředitel největší světové kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, plánuje odstoupit z funkce a přiznat vinu za porušení amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Firma, kterou zakládal, také souhlasí, že zaplatí Spojeným státům pokutu 4,3 miliardy dolarů (asi 96,5 miliardy Kč). S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom na svém webu píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle jeho zdrojů takový krok může zachovat schopnost společnosti pokračovat v další činnosti.
• WSJ: Šéfové firem čekají od Bidena větší předvídatelnost
  Šéfové amerických podniků čekají od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena zejména větší předvídatelnost, méně překvapivých rozhodnutí a celkově tradičnější vztahy s Bílým domem. Chtějí také, aby se Biden hned na začátku zaměřil na boj s pandemií způsobenou šířením nového koronaviru. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).