Venezuelská vláda by měla dostat Nobelovu cenu za ekonomii, řekl její šéf Maduro

Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve středu prohlásil, že jeho vláda si zaslouží Nobelovu cenu za ekonomii kvůli tomu, jak podle něj zvládla pozvednout ekonomiku navzdory sankcím. Ty vůči jeho režimu v předchozích letech zavedly Spojené státy, Británie či EU kvůli porušování lidských práv a principů demokracie. Nobelovu cenu si pochopitelně Madurova vláda nezaslouží, nicméně venezuelská ekonomika začíná dělat malé kroky k oživení, napsala agentura Bloomberg.

"Přes sankce jsme dokázali zvednout hlavu a našli jsme nejlepší poradce na ekonomiku, měnu, finance či fiskální politiku. Venezuela dnes může říct, že si zaslouží Nobelovu cenu za ekonomii, protože jsme to dokázali sami," prohlásil ve středu autoritářský prezident Maduro podle agentury EFE. Po rozšíření amerických sankcí na představitele jeho vlády a venezuelský ropný sektor v roce 2019 se Madurova vláda více přiklonila k Rusku, Číně, Indii či Íránu.

Podle kolumbijského týdeníku Semana nicméně socialistický prezident Maduro, donucen okolnostmi, udělal několik kroků, které ekonomice malý dílem pomohly. Například znovu povolil dolarové finanční operace a podnikatelům úvěry v zahraniční měně. Venezuelské ekonomice pomohl i růst cen ropy, jíž má tato země největší zásoby na světě a jejíž těžbu v posledních letech omezila kvůli sankcím a špatné těžební infrastruktuře. Loni těžbu zvýšila asi o 12 procent oproti roku 2020, a to i díky kontraktu s Íránem.

Další zlepšení pro venezuelskou ekonomiku by mohlo přinést částečné zrušení amerických ropných sankcí, o němž poslední měsíc spekulují média v souvislosti s izolací Ruska kvůli sankcím Západu za jeho invazi na Ukrajinu. Začátkem března do Caracasu přijela delegace americké administrativy, která jednala s Madurovou vládou. Konkrétní témata ani výsledek není znám. Maduro po jednání oznámil obnovení rozhovorů s místní opozicí, která stejně jako USA ale požaduje mimo jiné uspořádání svobodných voleb.

Venezuela se od roku 2017 potýkala s hyperinflací, která koncem roku 2018 dosahovala v meziročním srovnání šesticiferných čísel. Z hyperinflace se Venezuela podle serveru BBC vymanila loni a posledních šest měsíců je podle údajů venezuelské centrální banky, které citovala agentura EFE, měsíční inflace jednociferná.

Hrubý domácí produkt (HDP) Venezuely podle nezávislého sdružení ekonomů OVF v roce 2021 vzrostl o 6,8 procenta, a to zejména díky zvýšení těžby ropy. Pro letošek odhaduje venezuelská vláda růst HDP asi o osm procent. Agentura Bloomberg nicméně tento měsíc napsala, že venezuelská ekonomika by musela růst deset procent ročně následujících 18 let, aby se dostala na úroveň roku 1997.

Zdroj: Reuters, ČTK, EFE, BBC, Bloomberg

Čtěte více

• Venezuela chce digitální měnu petro prodávat od konce února
  Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, plánuje zahájit předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro 20. února. Oznámil to včera prezident Nicolás Maduro. Ten už dříve řekl, že vláda vydá 100 milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard Kč).
• Venezuela od října kvůli hyperinflaci škrtne na všech bankovkách šest nul
  Venezuela od října škrtne na všech bankovkách šest nul. Oznámila to dnes místní centrální banka, která se kvůli hyperinflaci rozhodla změnit nominální hodnotu své zdevastované měny bolívar už podruhé za poslední tři roky. Plán nic nezmění na dopadech kolapsu venezuelské ekonomiky, který přinutil k emigraci z této jihoamerické země miliony lidí. Každodenní peněžní transakce by ale díky tomuto kroku mohly být jednodušší, uvedla agentura Reuters.
• Venezuela představí vlastní kryptoměnu petro
  Venezuela, která má problémy se splácením státních dluhopisů, v příštích dnech představí svoji vlastní digitální měnu petro. Oznámil to na tiskové konferenci ministr pro komunikace a informace Jorge Rodríguez. Na rozdíl jiných digitálních měn, jako bitcoin, má být petro kryté, a to ropou, píše agentura Bloomberg.
• Venezuela škrtne na bankovkách tři nuly
  Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil změnu v označení nominální hodnoty bankovek problémové domácí měny bolívar. Kvůli obrovské inflaci a zhoršující se ekonomické krizi škrtne na bankovkách tři nuly. Nařízení vstoupí v platnost od 4. června, podle Madura nebude mít vliv na hodnotu bolívaru.
• Venezuela škrtne na svých bankovkách šest nul, aby zjednodušila transakce
  Venezuela se opět chystá odstranit nuly z národní měny, aby zjednodušila každodenní transakce, které se již někdy nevejdou ani na kalkulačku nebo vyžadují několikanásobné použití karty k dokončení nákupu. Centrální banka plánuje již v srpnu škrtnout na bankovkách až šest nul, když předchozí vydání bankovek s větší nominální hodnotou problémy způsobené obrovskou inflací nevyřešilo. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje.
• Venezuela urychluje prodej zlata
  Venezuela je kvůli ekonomické krizi nucena urychlit prodej svých zlatých rezerv, které se tak dostaly na rekordní minimum. Země v letošním prvním čtvrtletí prodala zlato v hodnotě 1,7 miliardy dolarů, aby získala peníze na splácení dluhů, uvedl server ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• Venezuela zavádí další kryptoměnu
  Venezuela příští týden zavede další kryptoměnu. Po petru krytém ropou, jehož předprodej byl zahájen v úterý, následuje petro gold, kryptoměna krytá zlatem. Oznámil to prezident Nicolás Maduro. Doufá přitom, že kryptoměny zemi pomohou dostat se z hluboké ekonomické krize.
• Venezuela zavádí kryptoměnu petro, krytá je ropou
  Venezuela, která se zmítá v hospodářské a politické krizi, zavádí vlastní kryptoměnu s názvem petro. Země včera zahájila předprodej této virtuální měny, která má být kryta venezuelskými rezervami ropy. Uvedla to agentura DPA.
• Venezuela zavede tržní určování kurzu měny
  Venezuela zavede novou platformu pro tržní stanovování kurzu měny, ponechá ale v platnosti devizová omezení a systém několika kurzů. Opatření, která v úterý oznámila vláda, podle ekonomů zřejmě oživí příliv deviz, který kvůli propadu cen ropy výrazně klesl. Bude to ale také znamenat další devalvaci bolívaru a zvýšení už tak vysoké inflace.
• Venezuela zmírní regulaci devizového trhu
  Venezuelská vláda tento týden oznámila po 15 letech zmírnění regulace devizového trhu. Ta podle expertů výrazně přispěla k hluboké ekonomické krizi, v níž se tato země už několik let nachází. Podle španělského deníku El País by nové opatření mohlo ulevit ekonomice, snížit kurz na černém trhu a zvýšit nabídku zboží v obchodech. Experti oslovení serverem BBC Mundo ale od nového opatření příliš změn nečekají, zatím totiž ani nejsou jasné detaily fungování nového systému.
• Venezuelská vláda v tichosti vrací majetek zabavený před lety podnikatelům
  V tichosti a bez propagandy, která je pro jeho režim příznačná, vrací postupně venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro dříve zestátněný majetek. Menší podniky, farmy, potravinářské závody či hotely se pomalu vrací do soukromých rukou, z nichž je před lety sebral Madurův předchůdce Hugo Chávez. Informoval o tom deník El País.
• Venezuelská vláda zvýšila minimální mzdu o 289 procent
  Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí vysoká inflace, tzv. hyperinflace.
• Venezuelský prezident ohlásil zavedení virtuální měny
  Venezuela zavede virtuální měnu, která zemi pomůže bojovat proti "finanční blokádě" ze strany Spojených států. Uvedl to dnes podle agentury AFP venezuelský prezident Nicolás Maduro. Nová měna s názvem "petro" bude podle Madura kryta venezuelskými rezervami ropy a dalších přírodních zdrojů.
• Verdikt německého soudu ke klimafondu by mohl ohrozit dotace továrnám na čipy
  Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu dolehne nejvíce na východ země, ohrožena je mimo jiné budoucnost dotací pro velké továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. V rozhovoru s mediálním domem RND to prohlásil parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje ministra hospodářství Roberta Habecka. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze nyní vyhodnocuje, jaké dopady na rozpočet bude rozsudek mít a jak chybějící peníze nahradit.
• Verheugen: Řecku potrvá obnova desítky let
  Řecku potrvá několik desetiletí, než se dokáže hospodářsky postavit na nohy. Eurozóna nemůže očekávat...
• Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším
  České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.
• Veřejný dluh Británie poprvé překročil dva biliony liber
  Veřejný dluh Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů Kč), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních oficiálních údajů.
• Veřejný dluh Itálie dosáhl 2,035 bilionu eur
  Veřejný dluh Itálie dosáhl v březnu rekordních 2,035 bilionu eur. Oznámila to dnes italská centrální banka...
• Veřejný dluh Španělska v 1Q vzrostl
  Veřejný dluh Španělska překonal velikost ekonomiky. Španělská centrální banka dnes oznámila, že v prvním...
• Veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 34 bilionů USD
  Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal 34 bilionů USD (764,6 bilionu Kč). Oznámilo to v noci na dnešek americké ministerstvo financí. Členové Kongresu se nyní připravují na další sérii bojů o financování federální vlády, upozornila agentura Reuters.