Ukrajina kvůli dopadům války s Ruskem devalvovala měnu o 25 procent

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.

Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

"Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období," uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ukončením pomoci Řecku obrátí euroskupina list za krizí
  Ministři financí eurozóny ve čtvrtek potvrdí srpnové ukončení řeckého finančního záchranného programu, očekává komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Předpokládané rozhodnutí euroskupiny bude podle něj "otočením stránky" za vleklou finanční krizí země trvající od roku 2010.
• Ukončí ČNB intervence již v dubnu?
  Agentura Bloomberg provedla mezi ekonomy průzkum ohledně ukončení intervencí České národní banky (ČNB), který ukázal, že většina dotazovaných počítá s takzvaným exitem v květnu. Koruna by podle ekonomů měla vůči euru zpevnit na úroveň 26,10 EUR/CZK.
• Ukončí dnes ČNB intervence?
  Od zasedání České národní banky (ČNB), které proběhlo minulý týden, je na měnovém páru EUR/CZK nadále patrná zvýšená volatilita. ČNB dnes zveřejní objem devizových rezerv za měsíc březen, ovšem zásadní bude dnešní neměnové zasedání bankovní rady ČNB, během kterého může vzhledem k měkkému závazku dojít na ukončení intervencí na koruně. Nejedná se sice o klasické měnově-politické zasedání, guvernér ČNB Jiří Rusnok ale jasně řekl, že se z běžného jednání může stát mimořádné měnově-politické zasedání velice jednoduše.
• Ukotvení švýcarského franku k euru?
  Objevila se zpráva o dočasném ukotvení švýcarského franku k euru.
• Ukrajina brání svou měnu intervencemi
  Ukrajinská centrální banka za poslední měsíc a půl vynaložila ve forexových intervencích 1,3 miliardy...
• Ukrajina bude potřebovat pomoc MMF ještě naléhavěji, říká poradce prezidenta
  Zostření napětí mezi Kyjevem a Moskvou kvůli situaci na východě Ukrajiny může zpomalit ukrajinské hospodářské oživení. Pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak bude ještě naléhavější, napsal dnes agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta. Fond svou pomoc podmínil reformami, ukrajinský parlament proto dnes schválil návrh jím požadovaného protikorupčního zákona.
• Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 mld. USD
  Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu Kč). Na svém facebookovém profilu o tom dnes informovala místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Sviridenková. Dodala, že Ukrajina bude po agresorovi žádat odškodnění, a to jak na základě soudních rozhodnutí, tak převodem zmrazených ruských aktiv.
• Ukrajina dostala prostřednictvím MMF půjčku jedné miliardy kanadských dolarů
  Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
• Ukrajina chce kvůli válce dvouletý odklad splátek dluhu
  Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Návrh na odklad splátek bude podle mnoha věřitelů pravděpodobně přijat, uvedla agentura Reuters.
• Ukrajina chce od MMF získat do konce roku půjčku až 20 miliard dolarů
  Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit 15 až 20 miliard dolarů (až zhruba 486 miliard Kč), řekl včera agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
• Ukrajina legalizuje bitcoin, příslušný návrh schválil parlament
  Ukrajina se rozhodla zlegalizovat bitcoin, příslušný návrh zákona ve středu téměř bez výhrad schválil parlament, informuje server listu Kyiv Post. Až dosud se transakce v kryptoměnách na Ukrajině odehrávaly v šedé zóně a byly na hraně zákona. Ukrajina je tak od konce července pátou zemí, která vytyčila pravidla trhu s kryptoměnami.
• Ukrajina nečekaně zvýšila úrokové sazby
  Ukrajinská centrální banka nečekaně zvýšila své úrokové sazby. Hlavní úroková sazba vzroste na 9,5 procenta...
• Ukrajina opustila řízený kurz hřivny
  Ukrajinská centrální banka opustila řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Ve finanční televizi...
• Ukrajina plánuje válečné dluhopisy na financování ozbrojených sil
  Ukrajinská vláda plánuje od dnešního dne začít prodávat dluhopisy, kterými bude platit své ozbrojené síly bránící zemi před ruskou invazí. Oznámení přichází po silném propadu cen stávajících ukrajinských státních dluhopisů, uvedl ve své zprávě server BBC. Cena jednoho dluhopisu se splatností jeden rok bude 1000 ukrajinských hřiven (750 Kč), úroková sazba bude stanovena v aukci.
• Ukrajina podala přihlášku do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
  Ukrajina se chce stát členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který ve švýcarském Luganu předal přihlášku šéfovi organizace Matthiasi Cormannovi. OECD sdružuje ekonomicky vyspělé státy.
• Ukrajina potřebuje peníze, kvůli riziku invaze má omezený přístup na trhy
  Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se podle něj rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. Možnost invaze ruských vojsk na Ukrajinu je příliš riskantní záležitost na to, aby investoři teď Ukrajině půjčili peníze.
• Ukrajina prý dokáže uspokojit své věřitele
  Ukrajina má v současnosti dostatek rezerv, aby byla schopna splatit své závazky vůči věřitelům. Řekl to dnes novinářům guvernér centrální banky Stepan Kubiv. Neupřesnil však, na jak dlouhou dobu Ukrajině tyto rezervy vystačí. Premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že Ukrajina doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a mise MMF by měla dorazit na Ukrajinu již příští týden.
• Ukrajina představila ekonomická opatření proti dopadům války na podniky
  Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval včera ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
• Ukrajina snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum
  Ukrajinská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na šest z osmi procent. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Banka úroky snížila poté, co si vláda zajistila půjčku pět miliard dolarů (118 miliard Kč) od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
• Ukrajina více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 25 procent
  Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters.