Konkrétně jde o „sousedské“ středoevropské měny maďarský forint (HUF) a polský zlotý (PLN). Znehodnocením své měny trpí především Maďarsko, které ze začátku i přes rostoucí inflaci zaspalo se zvyšováním úrokových sazeb. Dále přilil oleje do ohně znovuzvolený premiér Orbán, který na základ svých předvolebních slibů rozdal domácnostem dalších cca 1,5 bilionu forintů (3,6 mld. euro). Maďarsko má nyní právě kvůli přístupu Orbánovy vlády omezený příliv eur z Evropské Unie.
Forint se tedy může dále propadat, za posledních 12 měsíců vzrostl měnový pár USD/HUF o 40 %, EUR/HUF potom o 16 %. Zdá se, že hospodářská i zahraniční politika Budapešti ztratila důvěru trhů. Situace se začíná podobat Turecku, kde již autoritářský režim prezidenta Erdogana na stabilitu kurzu rezignoval.
Vývoj měnového páru USD/HUF (denní graf – D1):
Jediným rozdílem je „alespoň“ přístup maďarské centrální banky, která v reakci na oslabování měny nyní již prudce zvyšuje úrokové sazby. Ani poslední překvapivě prudký „hike“ z 5,90 na 7,75 % na konci června však forint neuklidnil a pokud nedojde k růstu sazeb nad 10 %, bude měnový pár EUR/HUF dále růst.
Vývoj hlavní úrokové sazby v Maďarsku:
Při pohledu na 11,7procentní meziroční růst cen v Maďarsku by se zdálo, že země má větší kontrolu nad inflací než Česká republika. Toto číslo je ale uměle stažené zastropováním cen základních potravin a také pohonných hmot na cca 30 Kč za litr. Inflační tlaky jsou podle makroekonomických ukazatelů v Maďarsku výrazně vyšší než v Česku a oslabení měny bude tento inflačně-devalvační koloběh dále živit.
Ve východoevropském srovnání si tedy stojíme z pohledu stability měny velice dobře. Po turecké liře (TRY) s nejhorší reputací a nejvýraznější devalvací měny následuje maďarský forint (HUF). Větší důvěru již má polský zlotý (PLN), který sice oproti euru mírně oslabuje, ale pro tradery se díky vysokým úrokovým sazbám příliš nevyplatí jej prodávat. Naše česká koruna (CZK) se aktuálně drží nejlépe, přístup nového guvernéra Michla ohledně zastavení zvedání úrokových sazeb ale nepůsobí příliš věrohodně a v budoucnu bude muset dojít buď k oslabení koruny, nebo ke zvednutí úrokových sazeb. Zásoby devizových rezerv, jejichž intervencemi drží ČNB nyní korunu nad vodou, totiž nejsou bezedné.
Vývoj měnového páru EUR/RON (týdenní graf – W1):
Samostatnou kapitolou v tomto srovnání je rumunský lei (RON). Rumunská centrální banka totiž podobně jako ČNB intervenuje ve prospěch domácí měny a drží tak měnový pár EUR/RON stabilní. Přitom ale drží úroky nízko (4,75 %) a dosahuje hlubokého deficitu ve vztahu se zahraničím (9 % HDP), který se dále prohlubuje. Z makroekonomického pohledu tedy takto zafixovaný kurz není udržitelný. Rumunsko totiž nemá zdaleka tak vysoké devizové rezervy jako má Česká republika a inflace se nachází na výrazně vyšších úrovních (15,1 % meziročně) než v eurozóně. Ve chvíli, kdy Rumunsko ztratí důvěru trhů, měnový pár EUR/RON bude muset devalvovat a rumunský lei se tak zařadí k maďarskému forintu.
Vývoj rumunské bilance běžného účtu (v mil. eur měsíčně):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, investing.com