Studie: Odchodem technologických firem Evropa ztratila 1,2 bilionu eur

Evropské technologické společnosti s celkovou hodnotou 1,2 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v posledních deseti letech vstoupily na zahraniční burzy nebo skončily v rukou zahraničních vlastníků. Uvádí to studie, na kterou se dnes odvolává agentura Bloomberg. Výzkum ukazuje rozsah problému, který se stává důležitým tématem pro evropské politiky a odborníky na kapitálové trhy. Domácí lídři, jako je v Británii firma Arm Holdings zaměřená na návrhy čipů nebo ve Švédsku firma Spotify zaměřená na streamování hudby, kvůli lepšímu přístupu ke kapitálu preferují burzy hlavně ve Spojených státech.

Studie v mezi lety 2014 a 2025 zaznamenala odkupy evropských technologických firem neevropskými společnostmi a primární veřejné nabídky (IPO) akcií evropských firem v objemu kolem 700 miliard eur. K lednu se odhadovalo, že hodnota těchto firem vzrostla zhruba na 1,2 bilionu eur. Studii provedla švédská společnost private equity EQT AB ve spolupráci s poradenskou společností McKinsey & Co.

Uvedený odliv má pro Evropu ekonomické důsledky v podobě ztráty pracovních příležitostí, protože firmy přesouvají své růstové aktivity jinam. Pak jsou tam ještě další, hůře vyčíslitelné dopady — například ztráta místního know-how i ztráta budoucích zakladatelů technologických firem, upozorňuje partner společnosti EQT Victor Englesson, který je vedoucím oddělení se zaměřením na investice do technologií v rané fázi.

"Když evropská společnost vstoupí na burzu v USA, to těžiště se posouvá - často trvale,“ uvedl Englesson. "Rozhodnutí o vstupu na burzu se na první pohled jeví jako finanční záležitost, ale ve skutečnosti jde o rozhodnutí o tom, kde vaše společnost poroste a bude se dál rozvíjet," dodal.

Společnost EQT AB v minulosti prodala nebo uvedla na burzu některá technologická aktiva v zahraničí. Loni firma prodala za 1,1 miliardy dolarů start-up Sana zaměřený na umělou inteligenci (AI) společnosti Workday. EQT nyní zvažuje New York jako možné místo pro uvedení akcií kybernetické pojišťovny CFC na burzu, píše Bloomberg.

"To, co Spojené státy udělaly a co Evropa možná přehlédla, je pohled na kapitálové trhy jako na klíčový způsob financování firem,“ uvedl generální ředitel společnosti SIX Group AG Björn Sibbern. Firma provozuje akciovou burzu ve Švýcarsku. "Spojené státy v tomto odvedly lepší práci než Evropa. A Evropa musí ten náskok dohnat," řekl.

Aby tento trend zmírnila, připravuje Evropská unie fond Scale Europe v objemu pěti miliard eur na financování místních projektů v oblasti kvantových výpočtů, umělé inteligence a dalších odvětví označovaných jako deep-tech. Podle lidí obeznámených se situací, které cituje Bloomberg, je společnost EQT mezi několika správci aktiv, kteří byli zařazeni do užšího výběru pro správu tohoto fondu.

"Pro Evropu zůstává klíčové nadále mobilizovat dodatečný kapitál na svých trzích, aby si zajistila konkurenceschopnost vůči svým americkým protějškům,“ uvedla právní poradkyně Laura Fruehaufová z advokátní kanceláře Freshfields Bruckhaus Deringer. "Zejména v oblasti obrany, AI a obecně v deep tech může být označení za evropského lídra vnímáno jako konkurenční výhoda proti mezinárodním hráčům," dodala.

Objevují se také známky toho, že přitažlivost amerických trhů slábne. Platební skupina SumUp zvažuje vstup na burzu v Evropě, i když dříve uvažovala o burze v USA. Kryptoměnový broker Bitpanda si pro potenciální debut na trhu zvolil Frankfurt nad Mohanem, píše Bloomberg.

Evropské firmy také potřebují dostatečný rozsah, aby se dostaly do hlavních indexů, a zároveň dostatečně velkou přítomnost v USA, která v New Yorku přiláká místní investory. Jinak riskují, že investoři budou jejich akcie přehlížet.

"Když se podíváte na výkonnost mnoha evropských společností, které vstoupily na burzu v USA, ne vždy to skončí jako úspěšná cesta. Když jde o výkonnost, pokud si nevedete dobře, můžete být v tom velkém oceánu tak trochu zapomenuti,“ uvedl Sibbern ze společnosti SIX Group.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, SIX Group

Čtěte více

• Studie: Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku
  Využívání zkrácené pracovní doby označované jako kurzarbeit zmírní propad německé ekonomiky způsobený koronavirovou krizí téměř o polovinu. Ukazují to výsledky studie, kterou vypracovala společnost IW Consult pro sdružení bavorského průmyslu. Systém kurzarabeitu se v době krize způsobené koronavirem rozhodla využít i česká vláda.
• Studie: Kvůli vysoké inflaci hrozí milionům Britů propad do chudoby
  Vysoká inflace v Británii hrozí, že zničí růst mezd za posledních 20 let. Miliony Britů by se kvůli ní mohly propadnout do naprosté chudoby, vyplývá ze studie think-tanku Resolution Foundation (RF). Pokud bude příští vláda pokračovat v nastavené politice, budou chudobou v rozpočtovém roce 2023 až 2024 ohroženy další tři miliony lidí. Dohromady by jich bylo 14 milionů, to je téměř každý pátý obyvatel Británie.
• Studie: Německé investice první rok Trumpova úřadu klesly téměř o polovinu
  Německé společnosti v prvním roce druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa téměř o polovinu snížily investice ve Spojených státech. Stalo se tak kvůli nejistotě v mezinárodním obchodě. Vyplývá z dosud nezveřejněné studie kolínského Institutu německého hospodářství (IW), o níž informovala agentura Reuters.
• Studie: Německo musí investovat 500 miliard eur do infrastruktury
  Německo potřebuje investovat 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč) do infrastruktury, protože desítky let pro ni příliš nedělalo. Uvedli to dnes společně lídři Německého odborového svazu (DGB) a Svazu německého průmyslu (BDI). Největší evropská ekonomika, která ve třetím čtvrtletí těsně unikla recesi, teď potřebuje masivní investice, aby se stala konkurenceschopnější a upevnila si růstový potenciál, vyplývá ze studie zadané svazy DGB a BDI.
• Studie: Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy
  Německo přestává být atraktivní pro rodinné firmy, na vině jsou především vysoké podnikové daně a náklady na práci. Porovnáním situace ve 21 průmyslových zemích to ukázala studie mannheimského institutu pro výzkum hospodářství ZEW, z níž cituje agentura DPA. Lépe si v posledních letech vedou jiné země, včetně například České republiky, které daně snížily.
• Studie: Německu hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků
  Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
• Studie: Německý autoprůmysl už přestává být tahounem ekonomiky
  Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Studie: Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
  Německý průmysl letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před energetickou krizí částečně vyvolanou dopady války na Ukrajině. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila úvěrová pojišťovna Allianz Trade.
• Studie: Objem dividend letos ve světě vzroste skoro o 11 procent
  Objem dividend vyplacených akcionářům letos ve světě vzroste o 10,7 procenta na 1,39 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč). Předpovídá to studie, kterou dnes zveřejnila britská investiční společnost Janus Henderson. Celková částka vyplacená na dividendách by tak měla dosáhnout druhé nejvyšší úrovně v historii, upozornila agentura Bloomberg.
• Studie: Objem fúzí a akvizic byl loni v regionu nejvyšší od roku 2016
  Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropa loni stoupla o 37 procent na 66,5 miliardy eur (zhruba 1,7 bilionu korun), což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 procent na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fůzí a akvizic skokově stoupl o 358 procent na 10,3 miliardy eur (zhruba 257 miliard Kč). Prodej Avastu byl přitom loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Studie: O kurzarbeit firmy v Evropě požádaly pro 50 milionů lidí
  V zemích Evropské unie, v Británii a ve Švýcarsku firmy požádaly o takzvaný kurzarbeit už pro zhruba 50 milionů zaměstnanců. Ukazuje to studie, kterou na svém webu zveřejnila německá Nadace Hanse Böcklera. Věnuje se dopadům, které má na trh práce pandemie způsobená koronavirem.
• Studie: Počet firemních bankrotů v Německu v pololetí stoupl nejvíce za 20 let
  Počet firemních bankrotů v Německu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 16,2 procenta na 8400 případů. To představuje nejvýraznější nárůst za více než 20 let. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila společnost Creditreform. Německé podniky se v poslední době potýkají s vysokými cenami energií a surovin i s dopady vysokých úrokových sazeb.
• Studie: Počet ohrožených evropských bank loni vzrostl
  Počet vážně ohrožených evropských bank v loňském roce výrazně stoupl navzdory rozsáhlým snahám o posílení finanční rovnováhy a zvýšení zisků. Vyplývá to podle listu Financial Times ze studie poradenské společnosti Bain.
• Studie: Počet veřejných úpisů akcií ve světě letos klesl o 19 pct.
  Počet primárních veřejných úpisů akcií (IPO) klesl ve světě letos proti loňsku o 19 procent na 1115, celkové výnosy se snížily o čtyři procenta na 198 miliard dolarů (4,54 bilionu korun). Vyplývá to ze čtvrtletní studie EY Global IPO trends, která mapuje globální trh s primárními emisemi. Situaci podle ní nepříznivě ovlivnila geopolitická nejistota a napětí v mezinárodním obchodě.
• Studie: Používání stablecoinů může oslabit měnovou politiku v eurozóně
  Rozšíření digitálních měn označovaných jako stablecoiny by mohlo v eurozóně oslabit účinnost měnové politiky, odčerpat vklady z bank a snížit poskytování úvěrů v reálné ekonomice. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
• Studie: Přímé investice z Číny do EU a Británie loni klesly téměř o polovinu
  Objem přímých investic z Číny do Evropské unie a Británie se v loňském roce propadl o 45 procent na 6,5 miliardy eur (zhruba 165 miliard Kč), a dostal se tak na nejnižší úroveň za deset let. Uvádí to německý institut pro čínská studia MERICS a newyorská výzkumná společnost Rhodium Group, na jejichž společnou práci dnes upozornila agentura DPA.
• Studie: Růst reálných mezd v EU je slabý
  Růst reálných mezd v Evropské unii je navzdory zlepšujícímu se stavu ekonomiky velmi slabý. V letošním roce by mohl zpomalit na pouhých 0,4 procenta z loňských 1,5 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila německá nadace Hans-Böckler-Stiftung. V České republice studie letos očekává zpomalení růstu reálných mezd na dvě procenta z loňských 3,2 procenta. Na Slovensku by měl růst naopak zrychlit na 2,5 procenta z 2,2 procenta.
• Studie Spiegelu potvrzuje, že Rusko loni mělo silný růst vývozu
  Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
• Studie: Téměř veškerá ruská ropa se minulý měsíc prodala nad cenovým stropem
  Rusko minulý měsíc vyvezlo téměř všechny své dodávky ropy za cenu, která překračovala cenový strop stanovený skupinou vyspělých zemí G7, napsala ve čtvrtek s odvoláním na studii Kyjevské ekonomické školy (KSE) agentura Bloomberg. Označuje to za poslední známku toho, že západní sankce nedokážou omezit přístup Moskvy k financím pocházejícím z prodeje ropy.
• Studie: Trumpův protekcionismus je škodlivý pro svět i USA
  Obchodní politika Spojených států po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do funkce čím dál více sází na protekcionistická opatření, jejichž cílem má být podpora domácí ekonomiky a zajištění pracovních míst. Ve skutečnosti jsou však takováto opatření škodlivá pro světovou ekonomiku a především pro samotné americké hospodářství, tvrdí studie německé Bertelsmannovy nadace.