Trump uvalí 100% clo na léčiva, nábytek či kamiony. Česko toho všeho letos do USA vyvezlo za více než dvě miliardy korun

Čtěte více

• Trump-trade, dražší plyn či stávka ve VW, aneb dokonalá bouře pro region
  Středoevropské měny nemají v poslední době na růžích ustláno. Již před americkými volbami se trápil forint, teď se ale problémy nevyhýbají ani fundamentálně zdravějšímu zlotému či dokonce i koruně (viz revize našeho výhledu). Medvědích faktorů se v poslední době sešlo opravdu poměrně dost, a tak si pojďme zrekapitulovat co tlačí regionální forex do defenzivy: • V prvé řadě je to tzv. Trump-trade, který netřeba znovu a znovu představovat.
• Trump trhy naladil pozitivními komentáři, ale pochybnosti rostou. Akcie i dolar přerušují růst
  Šok z nové vlny cel, uklidnění a pak pochybnosti. Start do nového týdne byl i přes nová cla na evropských trzích pozitivní. Téma zůstalo stejné, jen se trh upnul k novým prohlášením amerického prezidenta, podle kterých čínští představitelé volali do USA, aby se obnovila jednání. Šance na dohodu je dokonce podle Trumpa největší od začátku vyjednávání v minulém roce. Navíc jako obvykle sledujeme rostoucí důvěru v podporu ze strany Fedu.
• Trump tromfol Bernankeho
  Donald Trump ešte nie je ani prezidentom, no už dokázal to, čo sa Bernankemu nepodarilo za osem rokov - výrazne zvýšil inflačné očakávania. Svet sa teší. Vydrží mu to?
• Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“, neblaze to pocítí i Indie, Čína či i Ukrajina. Pohonné hmoty v Česku přestanou zlevňovat
  Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
• Trump udeřil na EU, hrozí jí 50procentním clem již od příštího měsíce. Česko loni vyvezlo do USA zboží za více než 166 miliard korun, poškodil by jej hlavně druhotný dopad cel
  Koruna odevzdala část svých dnešních zisků vůči dolaru a všechen dnešní zisk, jejž nabrala vzhledem k euru, poté co americký prezident Donald Trump na sociální sítí Social Truth oznámil záměr uvalit nové clo na dovoz z Evropské unie. Nová celní sazba by měla činit 50 procent a platit od letošního 1. června.
• Trump udeřil na Putina. Hodlá zavést 100% clo na všechny země, které by chtěly snižovat své využívání dolaru, což je klíčový cíl ruského prezidenta
  Americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz z těch zemí, které by zamýšlely snižovat své využití dolaru. Takzvanou dedolarizaci diskutují hlavně některé země uskupení BRICS, zvláště pak Rusko.
• Trump určuje rytmus trhu
  Mnoho povyku pro nic. Oznámení prezidenta Trumpa o uvalení 50% cel na dovoz z Evropské unie od 1. června, jen aby je odložil na 9. července, finanční trhy jen stěží rozhodilo. Investoři to považovali za další příklad charakteristické strategie Bílého domu "hrozba a ústup". Nejenže se tato formace stává na Wall Street zažitým schématem, ale také se ukazuje jako výhodná pro ty, kteří obchodují s výkyvy indexu S&P 500 a dalšími aktivy. Sázkaři mu již říkají "Trumpův vzorec".
• Trump ustupuje a systém vítězí. Pokus o rozpočtový detox selhal
  „Každý pokus o ozdravení veřejných financí se setkal s odporem trhů i voličů. Trump tak podle všeho pochopil, že šetřit se dnes politicky nevyplácí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Trump uvalí další cla na čínské zboží, obchodní válka opět eskaluje
  Americký akciový trh uzavřel včerejší obchodování se ztrátami. Index Dow Jones ztratil 1,1 %, S&P 500 přišel o 0,9 % hodnoty a technologický Nasdaq klesl o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejméně dařilo finančním institucím (-2,3 %). Vcelku úspěšný byl včerejšek pro síťová odvětví, jejichž akcie posílily o 1 %.
• Trump uvalí reciproční cla
  Americký prezident Donald Trump usiluje o změnu obchodní politiky USA prostřednictvím jednoho ze svých oblíbených ekonomických nástrojů: cel.
• Trump uvaluje nová cla na Japonsko, USDJPY prudce roste 🟢
  Výprodej na Wall Street se prohloubil po nejnovějším prohlášení prezidenta Trumpa zveřejněném na jeho profilu na Truth Social.
• „Trumpův dodatek“ k Monroeově doktríně. Tři scénáře hospodářského vývoje pro Latinskou Ameriku
  Po zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami Spojených států Washington potvrdil aktivaci „Trumpova dodatku“ k Monroeově doktríně. Co to však v kombinaci s dalšími geopolitickými událostmi bude znamenat pro hospodářství Latinské Ameriky? Allianz Trade přichází v nejnovější analýze se třemi scénáři, které mohou nyní nastat.
• Trumpův efekt: Čínští boháči bohatli, mexičtí chudli
  Čínští miliardáři zbohatli od Trumpova zvolení nejvíce ze všech mimo Spojené státy. Naopak mexičtí miliardáři zaplakali – a nejvíce z nich Carlos Slim Helú, telekomunikační magnát, kterého by řada Mexičanů nyní ráda viděla svým prezidentem.
• Trumpův impeachment? Trhy to neřeší...
  Obléhání Kapitolu v minulém týdnu a Trumpovo počáteční odmítnutí násilí začalo diskuzi o tom, že by prezident neměl zůstat v úřadu až do konce svého volebního období. Mnoho politiků, hlavně demokraté, začali zpochybňovat Trumpovo mentální zdraví a zdůrazňovali, že prezident rozhoduje o jaderném arzenálu země.
• Trumpův inaugurační projev: ropa, vládní efektivita a mírotvorné iniciativy
  Kontrola hranic: Trump oznámil vyhlášení stavu nouze na jižní hranici a zaměření na problematiku nelegální migrace.
• Trumpův již takřka stodenní chaos nejlépe na celém světě zvládají akcie pražské a varšavské burzy. Z měn pak ruský rubl
  Hlavní ukazatele varšavské a pražské burzy, WIG20 a PX, jsou mezinárodními akciovými vítězi již více než tři měsíce trvajícího turbulentního období, jež začalo inaugurací staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa letos 20. ledna. Žádný jiný hlavní ukazatel kterékoli burzy světa totiž od té doby v přepočtu do dolarů nezhodnotil tolik jako právě tyto dva, plyne z dat agentury Bloomberg (viz níže).
• Trumpův kandidát na ministra energetiky slibuje, že „uvolní“ energetickou expanzi USA
  Chris Wright, kandidát Donalda Trumpa na post ministra energetiky, během středečního slyšení v Senátu zdůraznil potřebu odstranit byrokratické překážky a urychlit rozvoj jaderné energetiky a zkapalněného zemního plynu (LNG).
• Trumpův Liberation Day: Highilighty + komentáře analytika
  Prezident Donald Trump se dostavil s menším zpožděním do růžové zahrady v Bílém domě, kde měl hodinu dlouhý proslov ve kterém nejprve vyzdvihl argumenty proč cla jsou žádoucí politikou pro USA. Mezi hlavní důvody uvedl příjem do státní kasy, podporu střední třídy, podporu investic v USA, konec dotování konkurentů jako je EU nebo Čína, konec demolice amerického průmyslu zahraniční konkurencí a zmenšení fiskálního deficitu. Mimo jiné také uvedl strategickou roli cle, aby se mohly Spojené státy osamostatnit pokud jde například o výrobu léčiv, elektroniky, obranné techniky, komodit, potravin atd. Trump ve své řeči uvedl, že navrch již ohlášených recipročních cel plánuje i zvláštní sektorová cla na dovoz strategického zboží.
• Trumpův Liz-Truss moment a negativní revize výhledu amerického HDP
  Netrvalo to dlouho. Trumpově administrativě stačilo jen dva a půl měsíce na to, aby vyprovokovala tzv. Liz-Truss moment, kdy po vzoru letní britské premiérky z roku 2022 provedete vážnou hospodářsko-politickou chybu, která spustí nejen výprodej akcií, ale i vlastních vládních dluhopisů a měny (tj. USD). Včera a předevčírem v noci jsme něco takového pozorovali, což je pro nás záminka k zamyšlení nad implikacemi posledního vývoje pro americký růst. Neboť, ačkoliv hospodářsko-politická ambice vysokých celních sazeb měla dostat ekonomiku do zpět rovnováhy, tak jejich dopad bude zřejmě přesně opačný – ekonomika bude slabší, a tím dojde i ke zhoršení na trhu práce.
• Trumpův návrh na kontrolu USA nad Gazou vyvolal mezinárodní debatu
  Americký prezident Donald Trump navrhl kontroverzní plán, podle něhož by Spojené státy měly převzít kontrolu nad Gazou; tento návrh vyvolal ostře rozdělené reakce. Izraelští představitelé tuto myšlenku vesměs přivítali a považují ji za způsob, jak posílit bezpečnost v důsledku konfliktu s Hamásem. Napříč arabským světem se však plán setkal se silným odporem, přičemž Saúdská Arábie jej odsoudila jako „porušení legitimních práv palestinského lidu“.