Šéfka bulharského parlamentu prezidentovi vrátila návrh na referendum o euru

Předsedkyně bulharského parlamentu Natalija Kiselová prezidentovi Rumenu Radevovi vrátila návrh na vypsání referenda o přijetí eura. Nestranička a ústavní právnička konstatovala, že návrh je v rozporu s ústavou, informovala agentura BTA. Prezident podle ní prohlásil, že ústavu a zákony naopak pošlapala nová většina v parlamentu, když předsedkyni využila k přijetí nařízení, kterým odmítla předložit návrh hlavy státu k projednání Národnímu shromáždění.

Radev, který bývá označován za proruského, v pondělí navrhl uspořádání referenda o plánu bulharské vlády přijmout euro už v příštím roce. Občané měli odpovědět na otázku: "Souhlasíte s tím, že by Bulharsko mělo v roce 2026 zavést jednotnou evropskou měnu 'euro'?" Jeho návrh kritizovala vláda. Jeden z ministrů podle agentury Reuters řekl, že jde o sabotování snah o přijetí společné evropské měny.

Bulharsku od ledna vládne koalice konzervativní strany GERB-SDS premiéra Rosena Željazkova, socialistů (BSP) a populistů (ITN) podporovaná stranou bulharských Turků (DPS). Koalice má v plánu přijmout jednotnou evropskou měnu už příští rok v lednu.

Návrh na referendum o euru Kiselová poslala zpět prezidentovi s tím, že není v souladu s několika články bulharské ústavy, příslušnými unijními smlouvami a také s nálezy bulharského ústavního soudu. Ten dříve odmítl platnost petice žádající referendum o přijetí eura. Vstupu Bulharska do eurozóny by měly dát v červnu zelenou také Evropská komise a Evropská centrální banka.

Ekonomové tvrdí, že Bulharsko, jehož měna leva je dávno navázaná na euro, by přilákalo více zahraničních investic, pokud by přijalo společnou měnu. Navíc by se podle nich zlepšilo hodnocení úvěruschopnosti Bulharska, což by mu mohlo zlevnit obsluhu státního dluhu.

Bulhaři jsou však podle Reuters v názoru na přijetí eura rozpolceni. Mnozí se obávají, že by mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Zdroj: Reuters, ČTK, BTA

Čtěte více

• Šéf Fedu: Výhled ekonomiky zůstává silný
  Výhled dalšího vývoje americké ekonomiky je i nadále příznivý, a to navzdory nedávným turbulencím na akciových trzích. Solidní výhled růstu ekonomiky a zaměstnanosti tak centrální bance (Fed) umožňuje, aby pozvolným tempem pokračovala ve zvyšování úroků. Ve svém prvním veřejném projevu v Kongresu to dnes prohlásil nový šéf Fedu Jerome Powell.
• Šéf financí USA varoval před katastrofou
  Ministr financí USA Jack Lew včera varoval, že řecký krach by byl "geopolitickou chybou". Dohoda Atén s...
• Šéf fondu ESM: Strop zadlužení 60 procent HDP pro země EU již nedává smysl
  Dluhový strop 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to dnes šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
• Šéf francouzské centrální banky: Eurozóna má prostor k dalšímu snížení úroků
  Eurozóna má díky zmírnění inflace ještě prostor ke snižování základních úrokových sazeb, i když administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vytváří zaváděním cel nejistotu po celém světě. Řekl to dnes člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau, který je zároveň guvernérem francouzské centrální banky.
• Šéf IEA: Poptávka po ropě může letos klesnout o 20 procent
  Globální poptávka po ropě by letos mohla klesnout o 20 procent, protože tři miliardy lidí nemohou kvůli šíření koronaviru cestovat. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Loni světová poptávka po ropě činila 100 milionů barelů denně.
• Šéf Ifo: Další eskalace kolem Íránu může výrazně zdražit ropu
  Pokud by se dál vyhrotila situace na Blízkém východě, mohlo by to vést k dlouhodobému zvýšení cen ropy o 20 procent, je přesvědčen šéf německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Ještě horší by podle něj pro Evropu byly nepřímé dopady související například se zhoršením ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu.
• Šéf íránské diplomacie kvůli změně programu nepojede do Davosu
  Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se nezúčastní Světového ekonomického fóra, které začíná v úterý ve švýcarském Davosu. Mluvčí Zarífova úřadu včera řekl, že organizátoři akce změnili ministrův už dohodnutý program. Zaríf se proto rozhodl cestu zrušit. Jak uvedla stanice Al-Džazíra, padá tím naděje na možné zmírnění napětí ve vztazích Íránu a USA. V Davosu bude v úterý americký prezident Donald Trump.
• Šéf italské centrální banky varuje před riziky
  Guvernér italské centrální banky Ignazio Visco včera varoval před hrozbami pro letošní vývoj italské ekonomiky, která se ve druhé polovině loňského roku dostala do recese. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny.
• Šéf JPMorgan lituje, že označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon lituje, že loni v září označil kybernetickou měnu bitcoin za podvod. Nadále však o tuto měnu nemá zájem. Dimon to dnes podle agentury Reuters řekl v rozhovoru na televizním kanálu Fox Business.
• Šéf JPMorgan označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a označil ji za podvod. Předpověděl rovněž, že kupci této měny v budoucnosti utrpí rozsáhlé ztráty. Informuje o tom list Financial Times.
• Šéfka ECB čeká díky očkování silné oživení ekonomiky eurozóny
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ve druhé polovině letošního roku očekává silné oživení ekonomiky eurozóny, protože zrychluje tempo očkování proti covidu-19 a život se začíná vracet k normálu. Lagardeová to dnes uvedla na internetovém fóru, které uspořádala organizace Aspen Institute.
• Šéfka ECB: EU potřebuje ambiciózní dohodu, ale ne za každou cenu
  Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.
• Šéfka ECB Christine Lagardeová postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení
  Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
• Šéfka ECB: Inflace v eurozóně se dvouprocentnímu cíli vrátí v roce 2025
  Evropská centrální banka (ECB) předpokládá, že se inflace v eurozóně vrátí k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. V rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini, který byl dnes zveřejněn na webu ECB, to uvedla šéfka centrální banky Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB Lagardeová se bojí o nezávislost centrálních bank
  Nezávislost centrálních bank je v některých částech světa zpochybňována a rostoucí politické vlivy by mohly podkopat schopnost těchto bank udržovat inflaci na nízké úrovni. Uvedla to dnes podle agentury Reuters prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB Lagardeová se vyslovila proti zařazování bitcoinu do devizových rezerv
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se dnes vyslovila proti zařazování bitcoinu do devizových rezerv členských zemí Evropské unie. Před novináři tak reagovala na slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla o možném nákupu bitcoinů.
• Šéfka ECB nečeká dobré zprávy z eurozóny
  Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
• Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
• Šéfka ECB se domnívá, že inflace v eurozóně je pod kontrolou
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová je přesvědčena, že inflace v eurozóně se dostala pod kontrolu. Polevují podle ní dopady energetické krize a výpadky v dodavatelských řetězcích. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla ve včera vysílaném rozhovoru s irskou televizní stanicí RTE.
• Šéfka ECB se omluvila za výrok, který ovlivnil italské dluhopisy
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se omluvila za svůj výrok z minulého týdne, že ECB tady není od toho, aby zachraňovala Itálii, na kterou silně dopadají potíže kolem šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Financial Times (FT). Mluvčí ECB se k věci nevyjádřila. Slova Lagardeové měla značný dopad na ceny italských dluhopisů.