Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Hall a Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

"Letošní laureáti v oboru ekonomických věd, Robert E. Hall a Michael Woodford, vyvinuli nové makroekonomické modely, které výrazně zlepšily naši schopnost uplatňovat účinnou stabilizační politiku. Na základě těchto modelů mohou včasná opatření fiskální a měnové politiky zmírnit výkyvy ekonomiky – tedy její vrcholy i propady," zdůvodnil svou volbu výbor švédské akademie.

Hall je profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě, Woodford působí jako profesor na Kolumbijské univerzitě. Robert E. Hall a Michael Woodford obdrželi Nobelovu cenu za ekonomii za klíčový posun v oblasti makroekonomické stabilizační politiky, která nově stojí na mikroekonomických základech namísto pouhých zastaralých agregovaných vztahů.

Hall významně přispěl k teorii vyhlazování spotřeby (consumption smoothing) vlivným článkem z roku 1978, uvedl výbor. Článek ukázal, že změny ve spotřebě se odvíjejí od neočekávaných zpráv, ale ne od předvídatelných změn příjmů. Změny v příjmech tak poptávku ovlivňují jinak, než tvrdil tradiční keynesiánský model.

Na jeho práci navázal Woodford, který se stal hlavním tvůrcem takzvaného novokeynesiánského modelu, představujícího dnes globální standard pro analýzu měnové politiky centrálních bank i fiskální politiky, dodala akademie.

Podle ředitele výzkumného pracoviště CERGE-EI Marka Kapičky poznatky letošních nobelistů využívají pro své rozhodování prakticky všechny centrální banky. Porozumění tomu, jak domácnosti a firmy reagují na změny hospodářské politiky, cen a očekávání, je podle Kapičky zásadní pro přijímání účinných a důvěryhodných stabilizačních opatření.

"Klíčovou roli hrají očekávání lidí ohledně budoucího nastavení hospodářské politiky, která často omezují schopnost hospodářské politiky ovlivňovat ekonomiku již dnes. Pokud lidé například očekávají, že vláda nebude ochotná zredukovat fiskální deficit v budoucnu, může se to projevit vyšší inflací v současnosti," dodal Kapička.

V roce 2007 Hall s kolegou Charlesem Jonesem publikovali studii Hodnota života a nárůst výdajů na zdravotní péči. "Většina pozorovatelů vidí, jak zdravotní péče pohlcuje stále větší podíl hrubého domácího produktu (HDP), a dochází k závěru, že se něco pokazilo. Hall a Jones naopak argumentovali, že přesně tohle bychom od rostoucí prosperity měli očekávat," uvedl ekonom Alex Tabarrok.

"Jak se stáváme bohatšími, mezní hodnota zboží a služeb klesá; další auto nebo další dovolená mají menší význam, ale další rok života se stává cennějším. Čím více zboží a služeb již máte, tím větší cenu získává další rok života! Čím jste bohatší, tím je lepší žít déle. Jejich model tedy naznačoval, že by mohlo být optimální vynakládat do roku 2050 více než 30 procent HDP na zdravotní péči. Spojené státy jsou nejbohatší velkou zemí světa, proč by tedy neměly vynakládat velkou část HDP na to, aby si toto bohatství mohly užívat o několik let déle?", dodal Tabarrok.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří Američané.

V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii obdrželi tři vědci. Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt ji dostali za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst.

Letos je součástí ceny finanční odměna ve výši 12 milionů švédských korun, což odpovídá přibližně 26 milionům českých korun. Cena bude předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Nizozemští zákonodárci schválili pomoc Řecku
  Nizozemští zákonodárci většinou hlasů schválili nejnovější dohodu o pomoci Řecku.
• Nižší inflace utvrdí v pokračování intervencí
  Pokles meziroční inflace v srpnu na 0,3 procenta podle analytiků oslovených ČTK utvrdí centrální banku v pokračování režimu forexových intervencí nejméně do poloviny roku 2016. Zároveň ale ekonomové uvedli, že pokles cen je způsoben především pohonnými hmotami, a proto nebude muset ČNB nijak zásadně svou měnovou politiku měnit. Inflace by měla zůstat nízká i v dalších měsících, odhadují analytici.
• Nižší periferní výnosy pomohly trhu jen dočasně
  Americký dolar (USD) je slabší oproti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Nižší šance na QE v Británii pomohla britské libře
  Šance na další zvýšení programu pro nákup aktiv (QE) se výrazně snížily, britská libra silně posiluje...
• Nižší zadlužení vyřeší zaměstnanost v EU
  Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma...
• Nižší zdanění práce by podpořilo růst EU
  Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to dnes eurokomisař...
• NKÚ: Ekonomika ČR loni rostla rychleji než průměr EU
  Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
• NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
  Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu inovací na ekonomiku
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nobelovu cenu získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.
• Nomura se částečně stahuje z Evropy a USA
  Největší japonská makléřská společnost Nomura Holdings omezí svou makléřskou divizi a zruší stovky...
• Nomura: Short na NZD do příštího týdne
  V příštím týdnu zasedá novozélandská rezervní banka (RBNZ - Reserve Bank of New Zealand). Silný novozélandský dolar ohrožuje její prognózy ohledně inflace, což může přinutit centrální banku ke snižování úrokových sazeb. RBNZ ale pravděpodobně s dalším prohlášením ohledně měnové politiky počká do června.
• Nomura: Short USD/JPY, GBP/NZD a EUR/NOK
  Forexovým trhům minulý týden dominoval nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump. Americký dolar do jeho tiskové konference posiloval, ale následně zahájil pokles. Trump investory a finanční trhy zklamal, protože neposkytl hlubší detaily své politické platformy.
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea přichází s aktualizovaným výhledem pro vybrané měnové páry. Ve sloupci...
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea vytvořila výhled pro vybrané měnové páry. Ve sloupci Q4 můžeme vidět cílové kurzy...
• Norges Bank poprvé po sedmi letech zvýšila úroky
  Norská centrální banka Norges Bank dnes poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor dnes rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.
• Norilsk Nickel zvýšil plán investic v tomto desetiletí o 20 pct. na 35 mld. USD
  Ruská těžařská společnost Norilsk Nickel zvýšila plán investic do roku 2030 o šest miliard USD (136,1 miliardy Kč) na 35 miliard USD. Vyšší investice mají největšímu světovému producentovi palladia a rafinovaného niklu pomoci v modernizaci produkční infrastruktury. Řekl to agentuře Reuters viceprezident firmy pro strategii Sergej Dubovickij.