Splatnost daně

10.03.2020 Vláda chystá pomoc v podobě odložené splatnosti daně pro cestovní kanceláře, hotely a jiné firmy v cestovním ruchu ohrožené šířícím se koronavirem. Odhady hovoří o ztrátách v daném sektoru mezi 35 a 70 miliardami korun.

21.01.2020 Francie nabídla Spojeným státům, že ve snaze vyřešit vzájemný spor zatím odloží splatnost daně z digitálních služeb pro velké internetové firmy z dubna na konec roku. S odvoláním na zdroj z francouzského ministerstva financí to dnes uvedla agentura Reuters. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Podobnou daň chystá i Česká republika.

03.03.2026 Konflikt v Íránu zvedá – pro mnohé nečekaně – náklady zadlužení četných západních ekonomik, a ani Česko není výjimkou. Podobně jako třeba dluhopisy americké nebo německé i ty české včera přidaly na výnosu. A to citelně. Výnos desetiletého vládního dluhopisu – což je v podstatě úrok, který musí česká vláda platit – narostl během včerejška o 2,1procenta na 4,43 procenta, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Jedná se o letošní dosud nejvýraznější nárůst výnosu na dluhopisu dané splatnosti. A i ve zhruba dvanáctiměsíčním ohlédnutí bychom našli jen jeden jediný den, kdy výnos zaznamenal výraznější nárůst než právě včera.

01.02.2024 Za první měsíc roku 2024 dosáhl státní rozpočet deficitu 26,0 mld. Kč a lze očekávat, že v záporných číslech hospodaření státu zůstane i po zbytek celého letošního roku. S výjimkou roku 2022 startoval státní rozpočet vždy v červených číslech a letošní vývoj tak není příliš překvapivý.

20.05.2020 Současná složitá situace, která se v řadě zemí nyní mění ve více ekonomických problémů než zdravotních, přinesla také u nás nejedno podpůrné opatření. K přerušení EET, zrušení Účtenkovky a podobně se trochu nečekaně rychle dostalo i na zrušení jedné z velmi diskutabilních až sporných daní – daně z nabytí nemovitých věcí. Co může tato změna v praxi přinést v oblasti financování bydlení nebo investic do nemovitostí?

01.02.2021 Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 31,5 mld. Kč, což je nepřekvapivě nejhorší začátek roku v historii. Příjmy rozpočtu oproti schválenému plánu mírně zaostávají, nicméně velkou roli v tom hraje jejich splatnost. Na druhou stranu daň z příjmu fyzických osob zatím není zatížena daňovými změnami, které se projeví až od dalšího měsíce. Naopak vyšší byl výběr pojistného. Celkově tak státnímu rozpočtu chybí v rovnoměrném vyjádření 4 mld. Kč.

01.03.2021 Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.

12.04.2026 Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala (viz tabulka Bloombergu níže).

13.04.2026 Maďarský forint je zatím přesvědčivým devizovým vítězem dneška, to možná až tak nepřekvapí – vůči dolaru zpevňuje nejvíce ze všech měn světa, o více než dvě procenta. Maďarská měna je ale také celosvětovým devizovým vítězem celého posledního měsíce (viz graf Bloombergu). Zpevnila totiž vůči americkému dolaru o takřka deset procent. A to v pohnuté době války v Perském zálivu, během níž americká měna zafungovala jako jeden z mála takzvaných bezpečných přístavů.

30.04.2020 Celková suma aktiv bankovního sektoru v březnu vzrostla o 3,7 % meziměsíčně. Meziroční tempo růstu se díky tomu skokově zvýšilo na 8,7 %. Hlavní zásluhu na březnovém růstu má úvěrová aktivita úvěrových institucí (+12,1 % meziměsíčně) i klientů (+2,4 % meziměsíčně). Mimořádný přírůstek zaznamenaly také položky ostatní bilanční aktiva (+106 mld. Kč) a dluhové cenné papíry v držení bank (+85 mld. Kč)