Vláda dělá hrubou ekonomickou chybu, když reguluje cenu respirátorů. Celospolečensky by bylo prospěšnější nechat ji volnou, navzdory „obchodování se strachem“

Čtěte více

• Vláda by dnes měla snížit maximální povolené ceny nafty nejspíše o 1,50 až 2 Kč/l, citelně totiž klesly velkoobchodní ceny, klesá i burzovní cena nafty
  Česká vláda začala nově každý den stanovovat maximální cenu benzinu a nafty podle vzorce, který kombinuje domácí velkoobchodní ceny a burzovní kotace. Do výpočtu vstupuje průměr cen firem Čepro, Orlen Unipetrol a MOL Group, k němu se přidává kotace agentury S&P Global Commodity Insights, následně pevná marže 2,50 koruny na litr a nakonec DPH.
• Vláda by měla daň z mimořádných zisků už ukončit, prospěje to pražské burze i celé české ekonomice
  Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
• Vláda by měla rozpočet předložit i nové sněmovně, lidé ji za to platí
  Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží.
• Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun
  Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion Kč. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun.
• Vláda by mohla už od července zvýšit daň z nafty. Ministři to nevylučují
  Nafta v Česku dramaticky zlevňuje. Včera se litr prodával za 33,86 koruny, tedy o skoro 16 korun levněji než loni v březnu.
• Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování, třeba elektřiny, zatímco Česká národní banka vyhlíží nákupní mánii po odeznění pandemie
  Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.
• Vláda dala, vláda vezme. Za zrušení superhrubé mzdy zaplatí Češi dražším tabákem, dražím vínem, dražší naftou či dražšími nemovitostmi
  Srpnové plnění státního rozpočtu je nejhorší v dějinách, když schodek představuje více než 230 miliard korun. Výše deficitu překonává dosavadní rekord z července letošního roku. Přesto lze předpokládat, že letošní celkový schodek bude nižší než plánovaných 500 miliard korun. Hlavně proto, že za necelé čtyři měsíce už se nejspíše „nestihne“ tak výrazně deficit prohloubit. Schodek tudíž pravděpodobně skončí v pásmu od 400 do 450 miliard korun, může být však i ještě nižší. V příštím roce ovšem může činit až 300 miliard korun. Záleží ovšem také na tom, jak závažná bude druhá, případně dokonce třetí vlna koronavirové pandemie.
• Vláda dále navýší životní minimum a i přídavky na děti. Tím ale zakletý kruh inflace nepřetne
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.
• Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit
  Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
• Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
  Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
• Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1050 jen na 600 korun za kus, tlačí tím pádem akcie ČEZ dolů také
  Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost tak jen dnes přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.
• Vláda dnes schválila snížení celkové platby za elektřinu, ruší poplatek za obnovitelné zdroje. Domácnosti tedy běžně mohou roku 2026 počítat s úsporou od 4200 do 23 300 Kč oproti loňsku, v závislosti na výši spotřeby
  Nová vláda dnes rozhodla od příštího roku zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet, jehož výdaje tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti tak ušetří nejčastěji od 4000 do 23 000 korun ročně.
• Vláda dnes schvaluje navýšení schodků o 40 miliard korun, i když mezitím jí Brusel přiklepl 50 miliard. Celkem 90 miliard státních extra peněz na povodně je historicky zcela nevídané číslo
  Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun?
• Vláda druhý měsíc v řadě snižuje rozpočtový schodek, přesto se letos do vytyčeného schodku nejspíše nevejde. A to ani tehdy, pokud se podaří ušetřit dvacet miliard, čímž ministr financí nyní splnění vytyčeného schodku 295 miliard podmiňuje
  Vládě se druhý měsíc v řadě daří snižovat rozpočtový schodek. Koncem července činil 214,1 miliardy Kč. Byl o zhruba miliardu nižší než koncem června.
• Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019. Měla by se vejít do vytyčeného schodku, i přes pomalejší než původně očekáváný ekonomický růst
  Vláda ČR za prvních pět měsíců letošního roku hospodařila se schodkem 170,5 miliardy korun. Nominálně se jedná o nejlepší výsledek hospodaření vlády za prvních pět měsíců roku za celé období od roku 2021 včetně. Naposledy státní rozpočet vykazoval nižší nominální schodek, než je ten letošní, roku 2020. V očištění i inflaci a vzhledem k výši HDP je však letošní květnový výsledek lepší i než ten roku 2020. Reálně tak vláda naposledy hospodařila lépe než letos v prvních pěti měsících roku 2019.
• Vláda hospodaří nejlépe za posledních šest let, díky růstu ekonomiky, mezd a spotřeby. V příštím roce už to ale platit nebude
  Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
• Vláda hospodaří v půli roku s deficitem 152 miliard. Co čekat dále?
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června schodkem ve výši 152,4 mld. Kč. To představuje meziroční zlepšení o zhruba 26 mld. Kč, zejména díky růstu příjmů o 5,7 %, zatímco celkové výdaje vzrostly oproti minulému roku o 2,5 %. Tahounem příjmové strany státního rozpočtu je vyšší výběr daní (+9,9 %) a pojistného (+7,5 %). Inkaso roste jak v případě daní z příjmů fyzických (+13,9 %), tak i právnických osob (+11,3 %), což je odrazem solidní mzdové dynamiky a také loňských daňových změn.
• Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun, přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu. Je to velmi drahé PR…
  Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.
• Vláda chce konec daňových rájů. Navrhla zdanění nadnárodních firem, které rozpočtu přinese 5 miliard ročně
  Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.