Jeden má ukrajinské kořeny, ten druhý ruské. Přesto se Vlad Jatsenko s Nikolajem Storonskym rozhodli, že spojí síly a založí fintechový projekt Revolut. Psal se rok 2015.
Finanční aplikace zprvu primárně lákala na výhodné směnné kurzy. Zatímco klasické banky si ze směny korun na zahraniční měny nechávají slušná procenta, Revolut postavil svůj úspěch na tom, že si bere minimální či nulové provize. Díky tomu se stala fintechová aplikace nedílnou součástí kapsy všech cestovatelů.
Jak Revolut sílil, přibral další služby. Investování do kryptoměn, akcií, nabídka eSIM a dalších cestovatelských výhod. A nově spustil i obdobu spořicího účtu. Do budoucna není vyloučená ani možnost úvěrů.
Úspěch společnosti byznysově rozkročené mezi Británii a Litvu donutil tradiční bankovní sektor k četným změnám. Najednou i zastaralé ústavy začaly progresivnějším způsobem nabízet investice a inovativnější produkty. Protože pochopily, že zákazníka už nemají jistého.
Jedna akcie Revolutu dnes stojí v přepočtu téměř 30 tisíc korun. Podíly jsou ale neveřejné a mohou si jich užívat jen zaměstnanci firmy. Gradují ovšem spekulace, že společnost ještě letos zamíří na burzu.
Odhadovaná tržní kapitalizace Revolutu je 75 miliard dolarů. Pokud by byl gigant v rámci IPO naceněný podobně, stal by se rázem hodnotnější než zavedené evropské banky. Předstihl by britskou Barclays a dokonce i německou Deutsche Bank.
Revolut ale nechce svým byznysem dráždit jen banky v Evropě. V současnosti zvažuje, zda nezkusí získat bankovní licenci ve Spojených státech. V tu chvíli by se fintechová kometa stala globální společnosti, která by mohla ubrat hezkých pár procent dravcům na Wall Street.
Filip Kalčák