BBC analyzuje nejhorší možné scénáře izraelsko-íránského konfliktu

Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.

Prvním z nich je možnost, že se do konfliktu nechají zatáhnout Spojené státy. Přes veškerá popírání ze strany USA je Írán přesvědčen, že americké síly izraelské útoky schvalovaly a přinejmenším mlčky podporovaly.

Írán by mohl zasáhnout americké cíle na celém Blízkém východě - například tábory speciálních jednotek v Iráku, vojenské základny v Perském zálivu a diplomatické mise v regionu.

Jak připomněl zpravodajský server Al-Džazíra, Spojené státy udržují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě po celá desetiletí a v současnosti mají 40.000 až 50.000 vojáků na nejméně 19 místech. Spojené státy se obávaly, že by k podobným útokům mohlo dojít a předem z oblasti stáhly část diplomatů a rodin vojáků.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v prohlášení na síti X varoval Teherán, aby se nepokoušel o odvetu proti americkému personálu v regionu. "My nejsme zapojeni do útoků proti Íránu a naší prioritou je ochrana amerických sil v této oblasti," uvedl Rubio.

Co by se stalo, kdyby byl například v Tel Avivu nebo kdekoli jinde zabit americký občan? Prezident Spojených států Donald Trump by se mohl ocitnout v situaci, kdy bude nucen jednat. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dlouho čelí obviněním, že se snaží vtáhnout USA do války proti Íránu a vojenští analytici uvádějí, že pouze USA mají bombardéry a protibunkrové bomby schopné proniknout do nejhlubších íránských jaderných zařízení, jako je především Fordo.

Pokud by se ale Amerika aktivně zapojila do války, znamenalo by to obrovskou eskalaci s dlouhými, potenciálně ničivými následky, píše BBC News.

Další možností je, že do konfliktu budou zataženy státy Perského zálivu. Pokud by se Íránu nepodařilo poškodit dobře chráněné vojenské a jiné cíle Izraele, mohl by zkusit zamířit rakety na snazší cíle v Perském zálivu, zejména na země, které podle Íránu v průběhu let napomáhaly jeho nepřátelům.

Státy Perského zálivu - především Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar - nemají zájem o regionální válku, do níž by byl zapojen Írán, a nerady by se ocitly v situaci, kdy by musely volit mezi Izraelem a Íránem, napsal server think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council).

Jejich ekonomické vize závisí na regionální stabilitě a na dosažení rovnováhy, která by chránila jejich ekonomické i politické zájmy. V posledních letech fungovaly v úloze zprostředkovatelů, což posílilo jejich geopolitickou roli a diplomatický vliv. Ale tato role je nyní ohrožená, dodal Atlantic Council.

V oblasti je navíc spousta energetických a infrastrukturních cílů - a je třeba si připomenout, že byl Írán obviněn, že v roce 2019 zaútočil na ropná pole v Saúdské Arábii, zatímco íránští spojenci, povstalečtí Húsíové, zaútočili o tři roky později na cíle ve Spojených arabských emirátech.

V řadě zemí Perského zálivu jsou také americké letecké základny; pokud by je Írán napadl, mohly by o ony žádat, aby jim na pomoc přiletěly americké bojové letouny.

Mezi další potenciálně nebezpečné scénáře patří možnost, že se Izraeli nepodaří zničit íránské jaderné kapacity pro výrobu zbraní. Co když jsou íránská jaderná zařízení příliš hluboko a příliš dobře chráněná? Jak nebezpečný vůbec je íránský jaderný program? ptá se BBC News.

Írán trvá na tom, že nevyvíjí bombu a že jeho jaderný program není určen na nic jiného, než pro mírové energetické účely, napsal časopis Time. Ovšem inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nacházeli stále více důkazů o opaku. Íránské zásoby 60procentního obohaceného uranu, což je těsně pod úrovní pro výrobu zbraní, jsou podle inspektorů dostatečně velké na to, aby se z nich v případě dalšího obohacení dalo vyrobit několik bomb.

Analytici před izraelským úderem uváděli, že by Írán teoreticky mohl vyrobit materiál potřebný na bombu už za týden a že žádná jiná země nemá takovou úroveň obohaceného uranu, aniž by zároveň měla program jaderných zbraní.

Předpokládá se, že by mohl být ukryt hluboko v tajných dolech. Izrael možná zabil několik jaderných vědců, ale žádné bomby nemohou zničit íránské know-how a odborné znalosti. Co když izraelský útok přesvědčí íránské vedení, že jediným způsobem, jak odvrátit další útoky, je co nejrychlejší závod o jaderný potenciál? Co když noví vojenští vůdci kolem stolu budou tvrdohlavější a méně opatrní než jejich mrtví předchůdci?

Přinejmenším by to mohlo Izrael donutit k dalším útokům, což by mohlo region spoutat nepřetržitým cyklem úderů a protiúderů. Izraelci mají pro tuto strategii brutální výraz; říkají jí "kosení trávy", napsal BBC News.

Dalším negativním dopadem, jehož následky už se začínají objevovat, může být globální ekonomický šok. Po izraelských úderech už začaly stoupat ceny ropy. Britský list The Daily Telegraph citoval jednoho z vysokých představitelů íránského režimu, podle nějž Teherán vážně zvažuje uzavření Hormuzského průlivu.

Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem, je nejvýznamnější světovou branou pro lodní dopravu ropy a zajišťuje téměř pětinu celosvětové přepravy ropy, tedy přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně. Jeho uzavření by dál omezilo přepravu ropy, což by mohli ještě zhoršit na opačné straně Arabského poloostrova íránští spojenci Húsíové zesílením útoků na lodní dopravu v Rudém moři.

Mnoho zemí po celém světě již trpí krizí životních nákladů. Rostoucí cena ropy by zvýšila inflaci v globálním ekonomickém systému, který už tak dost trpí pod tíhou Trumpovy celní války. A nezapomínejme, že jediný, kdo z rostoucích cen ropy těží, je ruský prezident Vladimir Putin, kterému by do kremelské pokladny náhle přitekly další miliardy dolarů na zaplacení jeho války proti Ukrajině, dodává BBC News.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC News, Time, The Daily Telegraph

Čtěte více

• Barroso: Důvěra v řecké reformy se obnovuje
  Důvěra v řecké ekonomické reformy se opět obnovuje, prohlásil včera večer předseda Evropské komise...
• Barroso: Evropa je na tom lépe než před krizí
  Evropa se v současnosti nachází v lepší situaci než před příchodem dluhové krize, protože posílila svou...
• Barroso chce po Francii "přesvědčivý" plán reforem
  Francie musí předložit přesvědčivý plán strukturálních reforem, pokud má od Evropské unie dostat více času...
• Barroso: Úsporná opatření dosáhla svých limitů
  Úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů...
• Baterie do elektromobilů vyrábí hlavně Čína, investuje i do továren v Evropě
  Investice do výroby baterií v poslední době výrazně rostou v důsledku přechodu automobilového průmyslu od vozidel se spalovacím motorem k elektromobilům. Členské země Evropské unie letos definitivně schválily normu, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut v EU. Nejpoužívanější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory, dojezd na jedno nabití u těchto typů baterií činí v současnosti zhruba 300 až 600 kilometrů.
• Bavorská CSU prosazuje odchod rozpočtových hříšníků z eurozóny
  Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) v koaličních jednáních o vytvoření příští německé vlády prosazuje...
• Bavorsko: Řecko by letos mělo opustit eurozónu
  Zadlužené Řecko by mělo ještě v letošním roce odejít z eurozóny. Uvedl to ministr financí...
• Bavorský premiér Söder vyzval k předčasným parlamentním volbám
  Bavorský premiér Markus Söder vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb v Německu, jako možný termín navrhnul 9. červen 2024 souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Podle Södera se země nachází v krizi, kterou stávající vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nedokáže a nechce řešit. Scholzova vláda je nyní pod tlakem kvůli rozpočtové krizi, která má dopady na německé hospodářství.
• BBC: Americké firmy podporují snahu Trumpa srovnat obchodní podmínky se světem
  Americké firmy podporují snahu prezidenta Donalda Trumpa srovnat pomocí cel obchodní podmínky se zbytkem světa. Některé ale dávají najevo také obavy, že krok Trumpovy administrativy v zahraničí vyvolá odvetu a na domácím trhu růst cen či nedostatek některých komodit. Napsal to server BBC, který zároveň uvádí několik příkladů, kdy se americké firmy setkávají při vývozu s vysokými celními bariérami.
• BBC: Analytici vidí prostor pro zpřísnění sankcí Západu, mimo jiné v energetice
  Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala v noci na dnešek zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
• BBC: Argentince trápí karanténa, v části země trvá už pět měsíců
  Vyšší konzumace alkoholu a antidepresiv, další kila na váze, absolutní vyčerpanost a nejistota, kdy omezení skončí. Takové jsou podle serveru BBC Mundo důsledky nejdelší karantény, kterou kvůli pandemii covidu-19 zažívají už pět měsíců miliony Argentinců. Nehledě na dopad na druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky, která byla už před pandemií ve vleklé recesi. Vzhledem k rekordním nárůstům nakažených v posledních dnech, zejména v Buenos Aires, je konec karantény podle BBC v nedohlednu, ač zatím je v části země prodloužena do konce srpna.
• BBC: Autorem bitcoinu je Australan Wright
  Tvůrcem kybernetické měny bitcoin je australský podnikatel Craig Wright. Uvedl to Wright v rozhovoru pro BBC a poskytl i důkazy, které jeho tvrzení potvrzují. Tímto přiznáním končí dlouhé roky spekulací o tom, kdo s originálním nápadem digitálního peněžního systému přišel. Doposud tvůrce vystupoval pod jménem Satoši Nakamoto.
• BBC: Botswana loni prodala diamanty za rekordních 4,5 miliardy USD
  Prodej surových či nebroušených diamantů z Botswany dosáhl v loňském roce rekordu, prodalo se jich za 4,5 miliardy dolarů (98,3 miliardy Kč). Západní kupci se totiž kvůli sankcím vyhýbají ruským drahokamům, celosvětová poptávka po diamantových špercích je přitom stabilní. Informuje o tom dnes BBC.
• BBC: Černé pondělí ruské ekonomiky
  Pondělí, jak už bylo jasné o víkendu, se pro ruský finanční systém stalo opravdu černým dnem, napsala ruská redakce BBC na svém webu a poukázala na rekordní oslabení rublu, zvýšení klíčové sazby centrální banky a uložení povinnosti vývozcům prodávat devizové příjmy.
• BBC: Firmy z USA nebudou moci stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně
  Americké technologické společnosti, které pobírají finance od federální vlády, budou mít na deset let zakázáno stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně. Uvedla to administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Opatření je součástí plánu na podporu polovodičového průmyslu ve Spojených státech, informuje BBC.
• BBC: Gallium & germanium: co znamená pro svět další tah Číny ve válce o čipy
  Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.
• BBC, ITV a Sky News prohlašují za vítěze odpůrce EU
  Britští voliči se rozhodli vystoupit z Evropské unie - shodně to podle svých propočtů tvrdí britské televize BBC, Sky News...
• BBC: Jak moc visí generace Z na kryptoměnách a nezaměnitelných tokenech
  Možnost rychlého zisku mladé lidi vždy lákala k investicím do rizikových aktiv. Pro generaci Z jsou to výrazné cenové výkyvy - a decentralizovaná povaha - digitálních aktiv, co táhne. Ať už jsou to kryptoměny anebo takzvané nezaměnitelné tokeny (NFT). Toto odvětví ale nikdo nereguluje, což znamená, že je zde minimální ochrana investorů.
• BBC: Jak se Argentina naučila milovat dolar a jak by mohla přijít o peso
  Pokud by pravicový politik Javier Milei, který v nedělních primárkách v Argentině dostal největší počet hlasů ze všech uchazečů o prezidentský mandát, zopakoval svůj úspěch i v říjnových volbách, mohla by zaniknout argentinská měna, kterou by nahradil americký dolar, uvádí server BBC News. Milei totiž ve svém programu slibuje plnou dolarizaci argentinské ekonomiky a zrušení argentinské centrální banky.
• BBC: Kolik má Rusko rezerv a jak dlouho vydrží?
  Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard Kč), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá čím dál více peněz. Zatím k látání rozpočtových děr stačí rezervy. Britská BBC se však na svém ruskojazyčném webu ptá, jak dlouho tyto rezervy vydrží.