Analytici: Mezi důvody propadu ceny zlata a stříbra patří i spekulace

Mezi hlavní důvody propadu ceny zlata a stříbra v posledních dnech patří kombinace silného dolaru, rostoucích výnosů státních dluhopisů a masivní spekulativní vlny. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Cena zlata dopoledne propadla o sedm procent, stříbra o 8,5 procenta, poté se ztráty zmírnily.

"Zlato se nyní ocitá pod tlakem, který je pro něj téměř historický. Bezpečný přístav se doslova mění v horkou půdu. Zlato smazalo všechny letošní zisky a od svých historických maxim z konce ledna už odepsalo 23 procent. Od začátku války na Blízkém východě ztratilo 17 procent. Naprosto jasně selhává jako bezpečný přístav," řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek. Stříbro od svých maxim ztratilo téměř polovinu hodnoty.

Cena zlata v posledních týdnech prochází očekávanou technickou korekcí, doplnil analytik Golden Gate Pavel Ryba. Na konci ledna trh vytvořil podle něj vrchol po velmi dynamickém růstu a nyní si vybírá oddechový čas. Výprodej byl do značné míry výsledkem vybírání zisků a zároveň reakcí na rozhodnutí Fedu nesnižovat úrokové sazby. Právě vyšší sazby představují pro zlato přirozenou konkurenci, čehož investoři využívají, poznamenal Ryba.

Desetileté americké státní dluhopisy se podle Lajska drží kolem 4,5procentního výnosu, britský desetiletý výnos vystoupal až na pět procent a investorům tak nabízí zhodnocení, které zlato nikdy nenabídne. To v prostředí vyšší inflace není příliš populárním aktivem. Silný dolar navíc činí kov dražší pro investory mimo USA. Propady zlata umocňuje spekulativní kapitál, který se do něj nalil v okamžicích historického růstu. Po překročení psychologické hranice 5200 dolarů za unci se do trhu pustila vlna investorů motivovaných krátkodobým ziskem, podotkl Lajsek.

"Likvidita je důležitější než bezpečné přístavy. Zlato se prodává kvůli získání hotovosti, nikoli proto, že by se změnila jeho dlouhodobá role," uvedl hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. Zlato a stříbro jsou pod značným tlakem, protože válka na Blízkém východě vyvolává široký makroekonomický šok napříč globálními trhy a nutí investory současně přecenit inflaci, úrokové sazby, růst a likviditní podmínky. "Po mnoha měsících výrazné výkonnosti se oba kovy staly zranitelnými. Nikoli proto, že by se jejich strategický investiční příběh zásadně změnil, ale kvůli tomu, že investoři náhle potřebovali likviditu," dodal.

"Investoři, kteří obchodují na dluh, si od brokera půjčují peníze, aby mohli koupit více akcií, než na kolik stačí jejich vlastní zdroje. Za tuto půjčku ručí svými stávajícími investicemi. Pokud ale cena těchto investic výrazně klesne, sníží se přirozeně i hodnota jejich zástavy u brokera. Ten je pak v rámci takzvaného margin callu vyzve, aby doplnili hotovost. Investoři tak ukončují své ziskové pozice, například právě na zlatě, které je i po nynějším propadu meziročně stále o více než 40 procent výše, aby z takto získaných peněz požadovanou hotovost doplnili," vysvětlil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Vývoj ceny zlata (1hodinový graf - H1):

Vývoj ceny stříbra (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, Purple Trading, Golden Gate, Saxo Bank, Trinity Bank, MT4

Čtěte více

• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni
  Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici: Lednová inflace byla vyšší, ceny ale nerostly dramaticky
  Lednová meziroční inflace 2,8 procenta byla mírně vyšší, než očekával finanční trh. Změny ceníků ale nebyly dramatické a potvrzuje se, že období rychlého růstu spotřebitelských cen skončilo. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešního předběžného odhadu inflace. Vývoj cen podle nich nebude znamenat překážku proto, aby dnes bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
• Analytici: Letos vydělávají nejvíce čínské akcie
  V letošním roce díky zářijovému vzestupu nejvíce vydělávají čínské akcie, jejichž index prozatím zpevnil o 26 procent. Hlavní americké akciové indexy se zhodnotily jen o něco méně. Evropské indexy od ledna do konce září přidaly zhruba deset procent, vyplývá z burzovních statistik.
• Analytici: Loňské zrychlení inflace způsobily potraviny
  Loňské zrychlení celoroční inflace na 2,5 procenta z 2,4 procenta v roce 2024 způsobilo zdražení potravin. Přetrvává také problém zrychleného růstu cen služeb, shodli se dnes analytici, které ČTK oslovila. Letos podle nich inflace zvolní a není vyloučeno to, že klesne i pod dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Projeví se v ní mimo jiné přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.
• Analytici: Loňský růst HDP o procento je vzhledem k okolnostem uspokojivý
  Jednoprocentní hospodářský růst v roce 2024 je vzhledem k okolnostem, kdy se země potýkala se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, uspokojivý výsledek. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. V letošním roce podle nich růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlí a přiblíží se dvěma procentům. Varovali ale před riziky spojenými se slabou německou ekonomikou nebo s hrozbou amerických cel na evropské zboží.
• Analytici: Loňský vývoj HDP ukazuje na dobrou kondici české ekonomiky
  Vývoj hrubého domácího produktu (HDP), který za loňský rok vzrostl o 2,5 procenta, ukazuje, že česká ekonomika je v dobré kondici. Jejím hlavním tahounem loni byla spotřeba domácností, uvedli analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že v letošním roce bude tempo růstu podobné jako loni.
• Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných
  Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.
• Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
  Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
• Analytici: Meziměsíční růst cen v červenci byl nejslabší od února
  Červencový meziměsíční růst cen činil 1,3 procenta, což je podle analytiků nejslabší dynamika od letošního února, meziročně však inflace zřejmě stále není na svém vrcholu, otázkou zůstávají zejména ceny energií, shodli se. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl dnes Český statistický úřad.
• Analytici: Meziroční inflace kvůli cenám energií zřejmě ještě poroste
  Meziroční inflace, která byla v červnu nejvyšší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší od prosince 1993.
• Analytici: Meziroční inflace překročila tři procenta
  Meziroční inflace se v prosinci zvýšila z listopadových 2,8 procenta a překročila tři procenta. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich sice meziměsíční růst cen výrazně nezrychlil, meziroční inflaci ale ovlivnila srovnávací základna z předloňského prosince, kdy výrazně klesly ceny potravin před změnou sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Za celý loňský rok inflace podle analytiků v průměru dosáhla zhruba 2,4 procenta po předloňských 10,7 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o prosincovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
• Analytici: Meziroční inflace v prosinci byla pod očekáváním trhu
  Meziroční inflace v prosinci byla přes nárůst pod očekáváním finančního trhu i centrální banky, která by tak dříve mohla snížit sazby, shodli se analytici, jež oslovila ČTK. V prvním čtvrtletí 2025 by se podle nich meziroční růst spotřebitelských cen měl začít zmírňovat. Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci meziročně stouply o 0,2 bodu na tři procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, nejméně za šest let.
• Analytici: Meziroční růst cen byl v srpnu blízko červencových 17,5 procenta
  Meziroční inflace v ČR byla v srpnu blízko červencových 17,5 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny a energie, naopak proti červenci zlevnily pohonné hmoty. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v pondělí 12. září.
• Analytici: Michl bude v radě ČNB spíše zastáncem zvyšování sazeb
  Ekonom Aleš Michl by se v bankovní radě České národní banky mohl zařadit k tzv. jestřábům, tedy členům bankovní rady, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence centrální banky. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Na akciové burzy v Evropě může příští rok vstoupit více firem
  Na akciové burzy v Evropě může příští rok vstoupit více firem, tvrdí analytici poradenské společnosti EY. Po poklesu v letošním roce podle nich pomůže primárním veřejným nabídkám akcií (IPO) hospodářské oživení, ve které kontinent doufá, píše agentura DPA.
• Analytici: Nákladové inflační tlaky odezněly, není důvod zdražovat zboží
  Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici, které ČTK oslovila, v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby Česká národní banka (ČNB) zahájila tento týden snižování úrokových sazeb. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,8 procenta, ceny zemědělských výrobců klesly o 16,2 procenta.
• Analytici na posledním jednání ČNB roku nečekají změnu úrokových sazeb
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek na svém posledním letošním zasedání úrokové sazby nezmění. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich v ekonomice stále přetrvávají inflační tlaky, které znemožňují snížení sazeb, na druhé straně ale není nyní důvod k jejich zvyšování. Základní úroková sazba je v současnosti 3,5 procenta, na této úrovni je od počátku května.
• Analytici: Nárůst regulované složky ceny energií zbrzdí pokles inflace
  Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Shodli se na tom analytici, které včera oslovila ČTK. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky.