Analytici: Kvůli palivům zůstane inflace letos nad dvěma pct

Inflaci v dubnu táhly vzhůru ceny pohonných hmot. Kvůli nim se po zbytek roku meziroční růst spotřebitelských cen nedostane pod dvě procenta, uvedli analytici oslovení ČTK. Předpokládají také, že se dražší paliva začnou promítat i do cen dalšího zboží. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu byla dubnová inflace 2,5 procenta, zrychlila z březnových 1,9 procenta.

"I v dubnu byla inflace významně ovlivněna zdražením pohonných hmot v důsledku války v Íránu. Pokud bychom právě pohonné hmoty odmysleli, činila by inflace pouhých 1,7 procenta," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. "Zároveň ovšem i nadále platí, že celkovou inflaci naopak uměle snižuje převedení příspěvků na obnovené zdroje energie na státní rozpočet, a to podobnou intenzitou, jakou v opačném směru působí pohonné hmoty," upozornil.

"Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonných hmot jen minimálně. Vzhledem k aktuálnímu vývoji na Blízkém východě to na brzké snížení cen pohonných hmot zatím nevypadá," konstatoval hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Upozornil však, že se do spotřebitelských cen zatím příliš nepromítá zdražení plynu, které je rovněž důsledkem konfliktu v Íránu.

"Přestože ceny ropy nadále rostou, jejich přímý efekt na celkovou inflaci bude v příštích měsících spíše oslabovat, pokud nedojde na Blízkém východě k další eskalaci. Ceny pohonných hmot se nicméně postupně začnou propisovat i do cen zboží a služeb, včetně potravin, které zatím celkovou inflaci tlumí," uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis.

Podle Petra Kymličky z poradenské skupiny Moore Czech Republic období zpomalování inflace v Česku skončilo. "Vstupujeme do období, ve kterém bude inflace delší dobu setrvávat spíše v horní polovině tolerančního pásma ČNB," uvedl Kymlička. Česká národní banka stanovuje toleranční pásmo jako jeden procentní bod nad a pod svým dvouprocentním inflačním cílem. "Pro firmy to znamená, že předpoklad klesajících sazeb a nákladů přestává platit. Do plánů na rok 2027 je proto třeba promítnout udržitelnost marží i v dražším prostředí," dodal Kymlička.

"V nejbližších měsících by se meziroční inflace měla držet mírně pod 2,5procentní hranicí, v závěru roku by vlivem sekundárních dopadů války v Íránu mohla atakovat hodnotu tří procent a v průměru za celý letošní rok dosáhnout přibližně 2,5 procenta," uzavřel Hradil.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes v pravidelné měsíční zprávě uvedla, že celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. Kvůli konfliktu, který se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán, je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv. Ten je klíčovou námořní cestou pro vývoz ze zemí kolem Perského zálivu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Investika, Citfin, Ecovis, Moore Czech Republic,

Čtěte více

• Analytici: Koruna letos oslabila k euru, libře či zlotému, k dolaru posílila
  Česká měna letos mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 procenta na současných 24,70 Kč, což je nejslabší úroveň od loňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do současných 24,70 Kč za euro, řekl dnes odpoledne ČTK analytik Portu Marek Pokorný. K dolaru je naopak od začátku roku silnější o 1,7 procenta na 22,17 Kč/USD, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek.
• Analytici: Koruna na rozhodnutí ČNB nereagovala
  Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta bylo očekávané a koruna na něj bezprostředně nereagovala. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich se vzhledem ke stabilitě základní úrokové sazby nedá očekávat, že by se výrazně měnilo úročení hypoték.
• Analytici: Koruna oslabuje kvůli vývoji koronavirové situace
  Kurz koruny, který v posledních týdnech spíše oslabuje, ovlivňuje téměř výhradně vývoj koronavirové epidemie. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Další vývoj kurzu tak bude podle nich záležet na epidemiologické situaci. Plošné restrikce by zřejmě znamenaly další propad koruny. Česká měna za měsíc oslabila o téměř 70 haléřů na pátečních 26,74 Kč/EUR.
• Analytici: Koruna posiluje díky uvolňování ekonomických restrikcí
  Česká měna v posledních dnech a týdnech posiluje k euru díky postupnému uvolňování ekonomických restrikcí ve světě a snížení vnímaného rizika. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna v uplynulém týdnu posílila vůči euru o 2,6 procenta a obchodovala se v pásmu 26,75 až 27,61 Kč/EUR s průměrem 27,11 Kč za euro.
• Analytici: Koruna sílí díky vývoji ve světě a rostoucí inflaci
  Posilující koruna těží z lepší nálady na trhu, který očekává uzavření obchodní dohody mezi USA a Čínou, a z růstu inflace v tuzemsku, jenž vrátil do hry možný růst úrokových sazeb v ČR, shodli se analytici oslovení ČTK. Českou měnu podle nich kupují investoři ze spekulativních důvodů. Koruna dnes k euru zpevnila na nejsilnější úroveň za sedm let 25,11 Kč/EUR. Dostala se tak i na nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu ČNB z dubna 2017.
• Analytici: Koruna za posledních 30 let významně posílila
  Česká koruna za posledních 30 let významně posílila proti hlavním světovým měnám a stala se silnou měnou odolnou i v dobách globální nejistoty. Posilování koruny ale nebylo hladké a pro dosažení současného postavení musela česká měna překonat několik krizí, shodují se analytici oslovení ČTK. Cestu k posilování koruny otevřel devizový zákon, který začal platit před 30 lety a na jehož základě se stala volně směnitelnou měnou.
• Analytici: Koruně i českým akciím pomůže spíše výhra Bidena
  Ke zpevnění české měny a posílení tuzemských akcií by v nadcházejících amerických prezidentských volbách přispělo spíše vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Důvodem je podle nich Bidenův umírněnější postoj v mezinárodních obchodních vztazích a plánované vyšší zdanění amerických firem.
• Analytici: K poklesu inflace přispělo pomalejší zdražování potravin, energií
  K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií. Shodují se na tom analytici v komentářích k dnes zveřejněným údajům Českého statistického úřadu, podle kterého inflace v červenci klesla na 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.
• Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne
  Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.
• Analytici: Kurzy akcií českých bank padají kvůli protiruským sankcím
  Kurzy akcií českých bank padají především kvůli sankcím, které západ přijal vůči Rusku za jeho napadení Ukrajiny, a očekávanému zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Akcie Erste dnes klesají o 11,04 procenta na 643,20 Kč, Komerční banky o 10,38 procenta na 712,50 Kč. Pod nejmenším tlakem jsou akcie Monety, které přišly o 4,84 procenta na 81,60 Kč. Od závěru obchodování den před invazí propadla Erste o 29,9 procenta, KB o 23,9 procenta a Moneta o 10,8 procenta.
• Analytici: Kvůli válce na Ukrajině bude možná výkon ekonomiky horší než loni
  Dnešní data o vývoji ekonomiky v loňském roce lze vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu v druhé půlce roku 2021 považovat za úspěch. Zároveň letos nelze kvůli konfliktu na Ukrajině čekat výraznější zrychlení růstu ekonomiky, spíše to zatím vypadá na pomalejší růst než loni. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco před válkou na Ukrajině počítali ekonomové letos s růstem ekonomiky i přes čtyři procenta, nyní již někteří počítají s růstem pod třemi procenty.
• Analytici: K vyšší inflaci přispěly ceny energií, od února růst cen zpomalí
  Lednové zrychlení inflace na 17,5 procenta z prosincových 15,8 procenta způsobilo zejména zdražení energií na cenové stropy po konci úsporného tarifu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že od února se bude inflace snižovat. Přispěje k tomu vyšší srovnávací základna loňského roku, ale také slábnoucí domácí poptávka.
• Analytici: Lednová inflace byla vyšší, ceny ale nerostly dramaticky
  Lednová meziroční inflace 2,8 procenta byla mírně vyšší, než očekával finanční trh. Změny ceníků ale nebyly dramatické a potvrzuje se, že období rychlého růstu spotřebitelských cen skončilo. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešního předběžného odhadu inflace. Vývoj cen podle nich nebude znamenat překážku proto, aby dnes bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
• Analytici: Letos vydělávají nejvíce čínské akcie
  V letošním roce díky zářijovému vzestupu nejvíce vydělávají čínské akcie, jejichž index prozatím zpevnil o 26 procent. Hlavní americké akciové indexy se zhodnotily jen o něco méně. Evropské indexy od ledna do konce září přidaly zhruba deset procent, vyplývá z burzovních statistik.
• Analytici: Loňské zrychlení inflace způsobily potraviny
  Loňské zrychlení celoroční inflace na 2,5 procenta z 2,4 procenta v roce 2024 způsobilo zdražení potravin. Přetrvává také problém zrychleného růstu cen služeb, shodli se dnes analytici, které ČTK oslovila. Letos podle nich inflace zvolní a není vyloučeno to, že klesne i pod dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Projeví se v ní mimo jiné přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.
• Analytici: Loňský růst HDP o procento je vzhledem k okolnostem uspokojivý
  Jednoprocentní hospodářský růst v roce 2024 je vzhledem k okolnostem, kdy se země potýkala se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, uspokojivý výsledek. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. V letošním roce podle nich růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlí a přiblíží se dvěma procentům. Varovali ale před riziky spojenými se slabou německou ekonomikou nebo s hrozbou amerických cel na evropské zboží.
• Analytici: Loňský vývoj HDP ukazuje na dobrou kondici české ekonomiky
  Vývoj hrubého domácího produktu (HDP), který za loňský rok vzrostl o 2,5 procenta, ukazuje, že česká ekonomika je v dobré kondici. Jejím hlavním tahounem loni byla spotřeba domácností, uvedli analytici oslovení ČTK. Předpokládají, že v letošním roce bude tempo růstu podobné jako loni.
• Analytici: Macron chystá reformy, ale možná na úkor jiných
  Vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Francie od loňska uplatňuje zákon, který prosadil nynější prezident Emmanuel Macron ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Právě o tom s ním zřejmě budou chtít mluvit premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), s nimiž se nově zvolený prezident hodlá v pátek sejít na okraj nynějšího bruselského summitu EU.
• Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
  Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
• Analytici: Mezi důvody propadu ceny zlata a stříbra patří i spekulace
  Mezi hlavní důvody propadu ceny zlata a stříbra v posledních dnech patří kombinace silného dolaru, rostoucích výnosů státních dluhopisů a masivní spekulativní vlny. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Cena zlata dopoledne propadla o sedm procent, stříbra o 8,5 procenta, poté se ztráty zmírnily.