Rozbřesk: Růst inflačních očekávání, jako rukavice hozená nastupujícímu šéfovi Fedu

Čtěte více

• Rozbřesk: Ruská ekonomika verze Putin 6.0, trh s ropou žije geopolitikou
  Vladimir Vladimirovič Putin bude už po šesté ruským prezidentem. Pamatuje tak už celkem čtyři americké prezidenty přes Billa Clintona až po Donalda Trumpa. Jeho drtivé vítězství pravděpodobně přes sliby velkých reforem nepřinese Rusku zásadní změnu v hospodářské politice. Stačí si připomenout rok 2012, kdy Vladimir Putin sliboval padesátiprocentní nárůst produktivity práce. Realita je taková, že za posledních pět let se ruská produktivita prakticky nepohnula z místa a HDP na hlavu v dolarovém vyjádření naopak výrazně propadlo (o necelých 30 %).
• Rozbřesk – Rusko a spol. o víkendu stvrdí dohodu s OPECem
  Bouře ve sklenici vody točící se okolo italského referenda rychle odezněla, a tak je třeba se soustředit na jiné, podstatnější informační signály - třeba ty točící se okolo ropy. O víkendu totiž dojde na avizovanou schůzku zástupců OPECu s producenty mimo “kartel? a budou se dohadovat na příspěvku vnějších producentů ke stabilizaci trhu s ropou.
• Rozbřesk: Rusko chce za plyn rubly. Jak zareaguje Evropa?
  Ruský prezident Putin včera dále vyostřil vztahy se Západem, když oznámil, že všechny nepřátelské státy (celkem jich seznam čítá 47) budou muset za dodávky ruského plynu platit v rublech. Trh se zemním plynem zareagoval na oznámení skokovým růstem cen v obavách, že by eskalující napětí mohlo vyústit až v narušení ruských dodávek na trhy. Velkoobchodní cena plynu v Evropě (nizozemský benchmark TTF) zůstává nad hranicí 100 EUR/MWh, tedy více než pětinásobku loňských cen.
• Rozbřesk – Rusko & spol. posvětili dohodu OPECu, budou ji ale dodržovat?
  Sobotní schůzka OPECu a ostatních producentů ropy se odehrála bez výraznějších překvapení a víceméně potvrdila to, co zaznělo již na konci listopadu. Příspěvek k omezení produkce ze strany těžařů mimo OPEC by měl sice dosáhnout „jen? 558 tisíc barelů denně oproti avizovaným 600 tisícům, i to je však významné množství. Hlavní podíl na snížení by mělo mít Rusko - 300 tisíc barelů denně. Celkově by se tedy globální produkce ropy měla od ledna 2017 na šest měsíců snížit až o 1,8 miliónu barelů denně s tím, že dohoda může být v případě potřeby dále prodloužena.
• Rozbřesk: Rusko-ukrajinský konflikt: Koho bude bolet?
  Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech eskalovalo na nejvyšší úroveň od propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Další kroky Ruska jsou v tuto chvíli nejasné a na stole tak zůstává hned několik scénářů, od postupné deeskalace napětí přes omezenou vojenskou intervenci Ruska na východě Ukrajiny až po otevřený válečný konflikt mezi oběma státy.
• Rozbřesk: Rusko zavírá plynové kohoutky do Evropy
  Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů. Cena plynu v reakci na tyto zprávy vzrostla až o 17 % a dostala se zpět do blízkosti 100 EUR/MWh.
• Rozbřesk: Ruský ropný šok poslal Brent ke 140 dolarům za barel
  Ropa v pozadí ruské invaze na Ukrajinu dál letí vzhůru - její cena na konci týdne (Brent) vyskočila až na 139 USD za barel. Nejen ceny ropy, ale i energií a některých potravin lámou na globálních trzích mnohaleté rekordy, a s tím se budou posouvat vzhůru i naše odhady inflace minimálně pro první polovinu roku. Cena ropy Brent od začátku února zdražila skoro o 100 % a je nejvýše od roku 2008. Ceny u českých čerpacích stanic proto asi dál poletí vzhůru a nebude velkým překvapením, pokud v tomto týdnu v průměru prolomí 45 korun za litr.
• Rozbřesk: Rusnok z ČNB říká, že pravděpodobnost záporných sazeb se "výrazně snížila"
  První měnově politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce a zároveň poslední ve stávajícím složení nepřineslo žádné překvapení. Kurzový režim zůstává i nadále v platnosti, tvrdý (ne dříve než ve druhém čtvrtletí) ani měkký (zhruba v polovině roku) závazek se nemění, a tak jediné, co ČNB aktuálně změnila, je její prognóza. Ta listopadová se totiž brzy ukázala jako velmi pesimistická – alespoň pokud jde o vývoj inflace, a tak se stalo, že inflačního cíle centrální banka dosáhla o půl roku dříve, než sama ještě v listopadu předpokládala.
• Rozbřesk: Růst amerických úrokových sazeb konečně probudilo dolar
  Vpravdě historické zasedání americké centrální banky, na kterém bylo rozhodnuto o zatím bezprecedentní řízené kontrakci bilance Fedu, překvapilo až nečekanou spokojeností s americkou ekonomikou. Ta v součtu mohla signalizovat jediné - další zvýšení úroků v USA je na cestě. Nestane-li se v americké či globální ekonomice v následujících týdnech něco zlého, tak Fed týden po Mikuláši zvýší úroky o dalších 25 bazických bodů.
• Rozbřesk: Růst inflace připravuje půdu ČNB pro další růst sazeb
  Inflace v září zrychlila na 2,7 % a nezaměstnanost dál klesá - v září i registrovaná nezaměstnanost označkovala historická minima 3,8 %. Pokračuje rychlý růst cen potravin a pomalu by se k nim přidávají i pohonné hmoty (+3% meziročně). Jádrová inflace očištěná o tyto volatilní složky je však podle všeho za svým vrcholem. A proto by se v dalších měsících měl zastavit i nárůst inflace celkové….ty by se v příštím roce mohla postupně vrátit do blízkosti 2 %.
• Rozbřesk: Růst mezd nepřekvapuje ničím
  Rychlý růst mezd pokračoval podle očekávání i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Meziročně se průměrná mzda zvýšila o 8,5 % (reálně o 6 %) a dosáhla v tomto období 31.516 korun. Jak je vidět ze srovnání s vývojem předchozích kvartálů, na dynamice mezd se téměř nic nezměnilo. A nemění se vlastně ani důvody takto rychlého mzdového růstu. Tím prvním je samozřejmě pokračující napětí na trhu práce, kde stále výrazně přebývá volných pracovních míst nad množstvím uchazečů skutečně si hledajících práci. Jde tedy o výsledek dosavadního růstu ekonomiky založeného na stále větší potřebě pracovníků.
• Rozbřesk: Růst mezd překonal očekávání ČNB. Koruně svědčí ústup pandemie
  Včera měly trhy možnost seznámit se jednak s posledními údaji za třetí kvartál, které se zveřejňují se zpožděním, až po celkové výsledky ekonomiky. Protože jde z pohledu ČNB o velmi důležitá data indikující domácí mzdové tlaky, stojí zvláště tentokrát za trochu pozornosti. Podle nových čísel statistického úřadu se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila o 5,7 %, reálně pak „díky“ vyšší inflaci jen o 1,5 %. Stejným tempem jako průměrná mzda, kterou nevydělají zhruba dvě třetiny zaměstnanců, vzrostla i mzda mediánová.
• Rozbřesk: Růst napětí na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru
  Růst cen bytů v ČR v závěru loňského roku mírně zpomalil, přesto byly nemovitosti podle Eurostatu meziročně dražší v průměru o 8,4 % a jejich ceny se tak dostaly na novou rekordní úroveň. Oproti maximu dosaženému v minulém cyklu v roce 2008 jsou jejich ceny vyšší skoro o pětinu. Pro zajímavost, nejlevnější byly v roce 2012, kdy se jejich ceny nacházely oproti současnosti o 28 % níže.
• Rozbřesk: Růst trhů se opírá o optimismus USA - Čína
  Klíčovým motorem tržní dynamiky dál zůstávají čínsko-americká jednání. Růst akciových trhů jde do značné míry právě za rostoucími šancemi na uzavření první fáze obchodní dohody. Po včerejším telefonátu hlavního čínského vyjednavače se svými protějšky, zněla čínská strana nebývale optimisticky. V podobném duchu vyzněly i výroky Donalda Trumpa, který potvrdil, že “obchodní jednání jsou v poslední fázi”. I proto si akciové trhy sahají, tedy alespoň v USA, na nová maxima. Dál ovšem platí, že akcie zůstávají relativně drahé a prostor pro další zisky v případě uzavření dohody je rozhodně menší než prostor pro ztráty v případě krachu jednání.
• Rozbřesk: Růst v režii spotřeby
  Jak už v podstatě pravidelně napovídají výsledky tuzemského maloobchodu, bude zřejmě spotřeba domácností v letošním roce hlavním motorem ekonomického růstu ČR. Tržby obchodníků rostly i v březnu docela svižným tempem (reálně +4,3 %), po očištění o vliv Velikonoc dokonce o necelých šest procent a znovu tak potvrdily, že chuť nakupovat Čechům rozhodně nechybí. Nálada spotřebitelů zůstává i nadále pozitivní, i když jejich optimismus neláme rekordy jako před rokem. Stále platí, že vysoká zaměstnanost spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností dokážou vykompenzovat případný strach z budoucnosti, který by se jinak podepsal na chování spotřebitelů jako tomu bylo v nedávné minulosti. A dnešní čísla z úřadů práce by navíc měla pozitivní vývoj na trhu práce znovu potvrdit. Míra nezaměstnanosti by se mohla dostat zpět pod úroveň tří procent (odhadujeme na 2,7 %) s tím, jak se rozjely sezónní práce v zemědělství, stavebnictví a v některých službách. Navíc i v průmyslu přetrvává navzdory zpomalení výroby nedostatek pracovníků, který zůstává i nadále hlavní překážkou pro expanzi tohoto odvětví. Proto lze i nadále počítat s tím, že volných pracovních míst je více než nezaměstnaných, respektive je jich třikrát více, pokud vezmeme v úvahu pouze ty nezaměstnané, kteří si práci hledají a jsou schopni či vůbec ochotni do ní vůbec nastoupit.
• Rozbřesk: Růst výnosů, návrat volatility. Globální výprodej dluhopisů pokračuje
  Pokračují globální výprodeje na dluhopisových trzích - investoři jako by se ve světle vysoké inflační nejistoty báli všech fixně úročených papírů. Výnos německého dluhopisu se probojoval do blízkosti kladných hodnot (-0,06 %), kde byl naposledy na jaře roku 2019.
• Rozbřesk: Rychlý růst sazeb podporuje korunu v posilování
  Srpnové zasedání bankovní rady dopadlo podle očekávání a hlasování dokonce úplně stejně jako minule, přesto je dojem následné tiskové konference přece jen jiný. I když nakonec většina čtyř hlasů rozhodla o zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, k padesátibodovému navýšení repo sazby nebylo úplně daleko. To je docela jasný signál naladění většiny v bankovní radě, která je připravena úrokové sazby zvýšit na každém dalším zasedání do konce roku. Dvoutýdenní repo sazba by se tak mohla už v prosinci dostat na úroveň 1,50 %.
• Rozbřesk: Řecká dluhová sága jde do finále, dočkají se Athény oddlužení?
  Řecký dluhový maraton pomalu spěje do finále - dnes v Sofii začínají jednání o dluhových úlevách, na které “nejpředluženější” evropská ekonomika marně čeká posledních šest let. Detaily dluhové “úlevy” však ještě budou předmětem vášnivých politických debat…
• Rozbřesk: Řecko mimo záchranný program
  Nový týden začíná pozitivní zprávou o tom, že Řecko opouští záchranný program a může znovu zamířit na mezinárodní kapitálové trhy. V jaké kondici? Po dlouhé řadě škrtů, reforem a jednom oddlužení ze strany soukromých věřitelů, kteří odepsali dluhy za cca 100 mld. eur, aktuálně řecký celkový veřejný dluh dosahuje zhruba 323 mld. eur a odpovídá tak – podle údajů za první kvartál letošního roku – 180 % HDP. Většinu z této částky dnes tato země dluží ostatním členským zemím eurozóny, zatímco jen necelou jednu třetinu z této částky představují dluhopisy.
• Rozbřesk: Řecko opět pod tlakem, dvouletý výnos atakuje 9 %
  Řecký dvouletý výnos vyskočil včera na nejvyšší úrovně za posledního půl roku a atakuje hranici 9 %. Důvod? Mezi hlavními mezinárodními věřiteli opět neexistuje shoda na tom, jak dál pomáhat Řecku. To sice udělalo v posledních letech poměrně výrazný krok směrem kupředu a má tento rok potřetí v řadě dosáhnout primárního přebytku rozpočtu. Bohužel to ale nestačí na to, aby všechny dluhy Řecka byly splatné.