Prečo by bolo zvolenie Taylora za šéfa FEDu pre dolár pozitívne?

Čtěte více

• Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ
  Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Insolvenční správkyní zůstala rozhodnutím soudu Jiřina Lužová. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodává majetek dlužníka a výtěžek se rozděluje mezi jeho věřitele.
• Pražský parket zaostal za svými evropskými protějšky
  Americké akciové trhy zahájily poslední kvartál letošního roku růstem, když index S&P 500 roste o tři čtvrtě procenta za podpory téměř všech sektorů. Z nich se nejvíce daří těžařům a zpracovatelům komodit, jejichž akcie přidávají 1,4 %. Přes jedno procento posilují ještě průmyslové podniky, energetické společnosti a finanční domy. Naopak poklesem vstoupily do dnešního obchodování akcie utilit (-0,5 %) a realitních developerů (-0,3 %). Důvodem optimismu je víkendové jednání mezi USA a Kanadou o nové obchodní dohodě společně s Mexikem. Tím se zmírnily obavy z možných vzájemných obchodních válek mezi zeměmi.
• Pražský parket z červeného vytáhly akcie ČEZ, Komerční banky a Monety
  Monitory akciových obchodníků se červenají, zatímco na dluhopisovém trhu mají žně. Nicméně další pokles amerických dluhopisových výnosů vyvolává na trzích velké obavy o stav ekonomiky. Výnosová křivka má více a více inverzní sklon. Rozdíl mezi 3měsíční sazbou a 10letým výnosem spadl na nejnižší úroveň od roku 2007. Tento pohyb může být předzvěstí přicházející recese ve Spojených státech. Evropské burzy tak během dneška zamířily strmě dolů. Index Stoxx 600 padá o 1,7 %, když v červeném se nacházejí všechny sektory. Největší nechuť panuje vůči informačním technologiím, v rámci nichž ani jedna akcie neroste a jako celek odepisují 2,2 %. Podobně zahájily odpoledne akcie ve Spojených státech. Ze stejných důvodů prohlubují svoje včerejší ztráty a index S&P 500 odepisuje 0,7 %.
• Pražský PX odolal západní Evropě a uzavřel v plusu
  Evropský index Stoxx 600 dnes pod tíhou farmaceutických společností, informačních technologií a prodejců spotřebního zboží odepisuje zhruba 0,4 %. Zmíněné sektory odevzdávají mezi 1,2 až 2,2 %. Od hlubšího propadu brání index kvarteto energetických, finančních, komoditních a realitních společností. Jejich zisky se pohybují mezi 0,4 až 1,6 %. Ropným těžařům v rámci energetického sektoru se daří nejvíce, když podporou jim je rostoucí cena černého zlata v reakci na zprávy, že země OPEC budou dále snižovat svoji produkci.
• Pražský PX tento týden překonal svou výkonností evropský Stoxx 600
  Závěr týdne se evropským akciovým trhům příliš nepovedl a páteční obchodování tak končí v červeném. Index Stoxx 600 odepisuje 0,8 %, což v týdenním souhrnu představuje propad o 1,7 %. Ani v rámci sektorů nenalezneme odvětví, které by se od poklesu odpoutalo. Dnes nejvíce trpí informační technologie (-1,7 %).
• Pražský PX v první desítce světových akciových indexů
  Americké akcie pokračují ve své rallye a v úvodu první únorové seance index S&P 500 roste o 0,2 %. Daří se především energetickým společnostem, jejichž akcie přidávají 1,8 %. Pozitivní náladu podpořily statistiky z amerického trhu práce, které ukázaly na silnou tvorbu nových pracovních míst. Na druhou stranu čísla za předchozí měsíc byla revidována poměrně silně dolů. Evropské akcie končí páteční obchodování růstem o 0,4 %, přestože seance byla poměrně rozkolísaná, když ještě zhruba před 2,5 h index Stoxx 600 ztrácel 0,4 %.
• Pražský PX za silného objemu posílil o 1,5 %
  Akciovým trhům se během dneška dařilo, přestože zisky nedosahovaly závratných výšin. Evropský Stoxx 600 v závěrečných minutách roste o zhruba 0,3 %, když hlavním tahounem jsou finanční tituly se ziskem 1,6 %. Až s velkým odstupem je následovali realitní developeři (+0,8 %) a průmyslové podniky (+0,6 %). Z evropských akcií se nedařilo jen britským, které přicházejí o půl procenta pod vlivem hlasování o vyslovení nedůvěry současné vládě.
• PRDUKÝ POKLES ŽÁDOSTÍ O DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI
  Nové žádosti o dávky v nezaměstnanosti poklesly za minulý týden na nejnižší úroveň za poslední čtyři měsíce. To pravdě...
• Pre americké dlhopisy existuje viac priestoru pre pokles ako pre rast
  V letných mesiacoch sme boli svedkami rastu cien (teda poklesu výnosov, ktoré sa vyvíjajú opačne ako cena) amerických ...
• Prečo banky nemajú peniaze
  Je to najväčší „paradox“ súčasného menového systému. Banky, ktoré zásobujú svet peniazmi, samé peniaze nemajú. Ako je to možné?
• Prečo by trhy na Le Penovej víťazstvo nereagovali tak ako na Trumpovo (prehľad ekonomických programov prezidentských kandidátov)
  Často sa stretávam s otázkou, že či by víťazstvo Le Penovej vo francúzskych voľbách nedopadlo podobne ako víťazstvo Trumpa, na ktoré reagovali akcie a dolár prudkým rastom (podobné otázky som dostal aj na britské referendum, ale to nie je dobrý prípad, lebo libra padla a britské akcie rástli v librovom vyjadrení, v eurovom a dolárovom zase stratili). Som presvedčený, že v tomto prípade by to bolo naopak, pretože ako som už viackrát písal, tak by hrozilo vystúpenie Francúzska z eurozóny a pokiaľ by nový frank oslabil, tak by malo Francúzsko problém obsluhovať externý dlh, ktorý je splatný predovšetkým v eurách. V prípade Trumpa, alebo aj BrExitu nikomu priame straty nehrozili.
• Prečo Čína ukončila politiku jedného dieťaťa v šiestich grafoch
  Čína dnes oznámila ukončenie politiky jedného dieťaťa. Na internete sa k tomu následne objavilo viacero zaujímavých gr...
• Prečo dnes padá dolár?
  Trhy (a čiastočne aj ekonomika) sa aktuálne nachádzajú v extrémne bizarnej fáze. Včerajší podľa všetkých možných kritérií podstatne viac jastrabí FED ako sa čakalo priniesol pokles očakávaní budúceho vývoja úrokových sadzieb a pokles dolára.
• Prečo dolár neposilnil?
  Jedným z najväčších prekvapení prvého roku úradovania Donalda Trumpa, bola v každom prípade pre ekonómov slabosť dolára. Za jeden rok, od januára 2017 do januára 2018, jeho efektívny výmenný kurz (založený na širokom koši mien) klesol o 8 %, čo sa vymykalo prognózam odborníkov. Odborníci sú úspešnejší pri vysvetľovaní zmien výmenných kurzov v minulosti ako pri ich predpovedaní.
• Prečo chcú ísť Bulhari a Chorváti do eurozóny?
  Po tom, čo Bulharsko prevzalo predsedníctvo EÚ, sa dostali aj do našich médií správy, že krajina má záujem vstúpiť do eurozóny. Rád by ich tam privítal aj prezident Európskej Komisie Juncker. Koncom minulého roka sa zase ozývali podobné hlasy z Chorvátska, ktoré by chcelo prijať euro do 7-8 rokov. Aktuálne už eurozóna nie je v existenčnom ohrození, členstvo v nej však stále prináša nemalé náklady v podobe financovanie zadlžených krajín. Navyše, nikde nie je napísané, že sa kríza eura nemôže zopakovať. Prečo teda chcú Bulhari a Chorváti do eurozóny aj napriek týmto nákladom a rizikám?
• Prečo je talianske referendum dôležité?
  Nervozita pred nedeľným talianskym referendom začína stupňovať. O čom konkrétne má byť toto referendum som písal pred vyše dvoma týždňami v poste Po US voľbách sa blíži ďalšia dôležitá politická udalosť – talianske referendum. Teraz sa pozriem na to, čo sa vlastne môže stať v najhoršom možnom scenári.
• Prečo je volatilita nízka? Jedným z možných vysvetlení je stabilný rast HDP
  Volatilita nie je dlhodobo najnižšia len na akciách, ale aj v raste HDP. V USA je v posledných kvartáloch najnižšia v posledných dekádach (graf od @jsblokland):
• Prečo nemá Sulík pri krachu eura pravdu
  Dnes som mal na hnonline.sk dokonca 2 komentáre, prvý bol o prebytku eurozóny na bežnom účte platobnej bilancie. Je to len modifikovaný post z xpulsu spred mesiaca, tak dávam len link:
• Prečo nemecké HDP v treťom kvartáli kleslo?
  Po troch rokoch sme sa dočkali negatívneho rastu nemeckého HDP. V treťom kvartáli klesla ekonomika o 0,2% (čakal sa pokles o 0,1%). To poslalo nadol medziročný rast HDP z 2,0% na 1,1%, čo predstavuje najpomalší rast za posledné štyri roky.
• Prečo nemôže Trump uspieť?
  Americký obchod s Čínou, resp. americký deficit obchodnej bilancie je výsledkom asymetrie v krajine v rámci spotreby a investícií a toho, čo sa v krajine dokáže vyrobiť. Tým, že je spotreba v krajine vyššia ako výrobná kapacita, krajina musí dodatočnú spotrebu uspokojovať dovozom tovarov z iných krajín.