Rozbřesk: Trump trade - tentokrát s opačným znaménkem

Čtěte více

• Rozbřesk: Trhy začínají počítat s agresivnějším růstem sazeb v ČR. A ještě pár slov k inflacím
  Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR, za kterým můžeme aktuálně vidět i první signály růstu cen energií, které v řadě západních zemí zdražují už několik měsíců. Jednoprocentní růst spotřebitelských cen za poslední měsíc jde na vrub především nákladům na bydlení, a nešlo přitom pouze o energie, ale stejně jako v minule především o tzv. imputované nájemné a další výdaje spojené s bydlením. Svoji rozhodně nikoli nevýznamnou roli i v říjnu samozřejmě sehrály pohonné hmoty, jejichž ceny se v důsledku stále ještě nepříznivého vývoje cen komodit na světových trzích dostaly na sedmileté maximu. Nejde ovšem jen o bydlení a cestování, které v letošním roce výrazně zdražují. Růst cest je vidět i u importovaného spotřebního zboží (například oblečení a obuv) a podrobnější statistiky už nejspíš ukážou i další zvýšení cen automobilů a zařízení pro domácnosti.
• Rozbřesk: Trhy žijí strachem z omezených dodávek komodit. Co to může znamenat pro Česko?
  Trhy žijí strachem z další eskalace konfliktu na Ukrajině, v jejímž centru stojí globální trh s komoditami - na prvním místě ropa a plyn. V paralelním střetu Západ uštědřil Rusku tvrdou ránu finančními sankcemi, které lze ještě stupňovat. Daleko komplikovanější je ovšem potrestat Rusko na komoditním trhu. Strach z uvalení sankcí na ruské vývozy ropy a plynu vyhnal obě komodity extrémně vysoko (ropa nad 130 USD/barel a plyn výrazně nad 200 EUR/MWh). V takové situaci má Západ jednoduše zaděláno na nový stagflační šok, zatímco Rusko inkasuje “tučné” platby za o poznání dražší plyn a ropu. Co z toho plyne? Pokud chce Evropa a USA Rusko skutečně potrestat, musí se od dodávek ropy a plynu jednoduše odstřihnout.
• Rozbřesk: Trochu předčasná sázka na eurodolar
  Kurz eurodolaru vystřelil v závěru minulého obchodního týdne o tři figury výše, přičemž tento pohyb kopíroval úlevu na akciových i dluhopisových trzích. Tu přitom spustily dvě na sobě nezávislé události: jednak zpomalení americké inflace a jednak odchod ruských vojsk ze strategického jiho-ukrajinského města Cherson, které Ukrajina chtěla dobýt zpět a stabilizovat frontovou linii před nastávající zimou. Má tak díky hypotetickému zklidnění rusko-ukrajinské fronty euro zaděláno na trvalejší zisky, resp. bere překvapivě nižší říjnová americká inflace dolaru vítr z plachet?
• Rozbřesk: Trump blízko “překvapivé” obhajobě, avšak klíčové státy se stále dopočítávají
  Další čtyři roky s Trumpem - chtělo by se napsat. Nicméně přestože “Modří” už tuší, že prohráli, soupeřovu výhru nechtějí zatím uznat. Zbývá totiž v prezidentské volbě dopočítat výsledky v několika klíčových státech, které teprve rozhodnou o tom, kdo bude příští prezidentem. V těchto státech v dosavadním sčítání sice vede dosavadní prezident Trump, ale Demokraté na rozdíl například o sázkových kanceláří stále vidí jiskérku naděje pro Bidenovo vítězství. Do toho všeho pak přicházejí tweety prezidenta Trumpa, že Demokraté se pokoušejí “ukrást” volby.
• Rozbřesk: Trump je zpátky, na mítincích nabízí “prezidentské polibky”
  Donald Trump je zpátky. “Říkají, že jsem imunní, cítím se tak silný”, řekl na mítinku svým příznivcům na Floridě prezident Trump a jako důkaz nabídl ženám i mužům svůj prezidentský polibek. Radikální kampaň je pochopitelná, Donald Trump totiž v předvolebních průzkumech výrazně ztrácí a v závěsu za ním ztrácejí v průzkumech pozice i republikáni v Kongresu. Trhy se proto začínají připravovat na možnost, že demokraté na podzim v USA zvítězí na plné čáře - tj. ovládnou nejen prezidentský úřad, ale i Sněmovnu reprezentantů a Senát. Co by to znamenalo pro trhy?
• Rozbřesk: Trump kritizuje slabý juan a euro, nit nenechal suchou ani na Fedu
  Když už to v pátek vypadalo na poklidný konec týdne, přihlásil se o slovo nekorunovaný král twitteru Donald Trump. Tentokrát však jeho kritika nemířila pouze na neférové obchodní politiky, ale zejména na údajné uměle podhodnocování měn ze strany Číny a Evropské unie. Jedním šmahem pak americký prezident zkritizoval za přílišné utahování měnové politiky i Fed, díky čemuž nakonec dolar přišel o veškeré týdenní zisky.
• Rozbřesk: Trumpovo clo ohrožuje plány amerických těžařů, důvod k radosti však nemusí mít ani OPEC
  Plány Donalda Trumpa na ochranu vybraných domácích odvětví nabírají konkrétních obrysů. Proti „nefér“ konkurenci ze zahraničí hodlají Spojené státy zavést cla ve výši 25 % na dovoz ocele a 10 % na dovoz hliníku. Hlasy o rozpoutání obchodní války amerického prezidenta nejenže netrápí, ale dle jeho slov jsou dokonce obchodní války „dobré“ a „dají se snadno vyhrát“. Ať již Trump myslí výhrou cokoli, těžit z těchto opatření s jistotou nebude – spolu s mnoha jinými odvětvími – americký ropný průmysl.
• Rozbřesk: Trump polil čínské akcie živou vodou
  Tento týden bude opět hrát na trzích prim politika, a to konkrétně staré známé písně - brexit a obchodní války. 1. března by měla vypršet lhůta, kterou dal prezident Trump Číně k jednání o novém nastavení obchodních vztahů a která by současně znamenala prozatímní odložení dalšího kola sankčních cel USA namířených proti Číně. Trump se ale rozhodl podle nejnovějších zpráv napětí neeskalovat a dopřát těžce zkoušené globální ekonomice trochu oddechu. Nová vlna cel se pravděpodobně podle tweetu z Bílého domu znovu odloží a čínské akcie v reakci jako pokropené živou vodou vyskočily na nejvyšší úrovně od června 2018.
• Rozbřesk: Trump porušil nepsané pravidlo, že americký prezident o dolaru nemluví
  Včera posílila libra vůči dolaru a to o nebývalá tři procenta. Zřídka vídaný jednodenní pohyb přitom nezařídily centrální banky či makroekonomická data, ale politici. Na jedné straně Atlantiku totiž vcelku realisticky mluvila o brexitu britská premiérka Mayová, přičemž na straně druhé se do dolaru pustil nastupující prezident Donald Trump.
• Rozbřesk: Trump s manželkou jsou pozitivní na COVID-19, trhy čelí nárůstu averze k riziku
  Americký prezident Donald Trump a první dáma USA jsou pozitivní na COVID-19. Toť bombastická zpráva, která dnes po ránu obletěla svět. Zpráva, která není nikterak šokující, ale která může mít implikace pro budoucnost hlavní super mocnosti světa.
• Rozbřesk: Trump, Yellenová a inflace naznačí, co čekat v březnu od Fedu
  Čeká nás týden, který může být pro další politiku centrálních bank hodně důležitý, a to jak pro Fed, tak i pro ECB. Z pohledu Fedu se bude hrát o pravděpodobnost růstu sazeb na březnovém zasedání - ta sice za poslední dva týdny narostla, ale stále je “jen? na 40 %. Zvýšit šance by teoreticky mohl dnešním večerním vystoupením před kongresem Donald Trump - pokud by přišel s bližšími detaily daňových a rozpočtových plánů.
• Rozbřesk: Trump začal úřadovat zostra. Jeho ministr financí opět intervenuje proti dolaru
  Nový americký prezident začal úřadovat pěkně zostra. Oficiálně vypověděl obchodní smlouvu TPP a pozval si na kobereček šéfy velkých amerických nadnárodních firem. V Bílém domě pak generálním ředitelům vysvětlil, že pokud budou vyvážet pracovní místa z USA, aby v zahraničí s pomocí svého know-how smontovali zboží, které zpátky dovezou do USA, a pak je prodali svým propuštěným spoluobčanům, tak jejich firmy čeká nemalá dovozní daň. Na oplátku bylo kapitánům amerického průmyslu přislíbeno, že je nový prezident zbaví zbytečné regulace (dokonce padlo i konkrétní číslo - 75 %) a budou plošně sníženy daně.
• Rozbřesk – Tržní a kreditní riziko klesá. Co je v roce 2017 rozhýbe: politika nebo ekonomika?
  Ač to v některých západoevropských městech nemusí z venku tak vypadat, z kapitálových burz jakoby se veškeré obavy vytrácely. Takzvaný index strachu, za který je označována implikovaná volatilita hlavních akciových indexů, jako je americký S&P 500 či německý DAX, spadl na úroveň letošních minim, přičemž kreditní rizikové prémie se rovněž utahují. Svět globálních finančních trhů jakoby se vůbec nebál toho, co přijde v roce 2017.
• Rozbřesk: Třetí čtvrtletí ve znamení silných čísel
  Česká ekonomika šlape. První bleskové odhady HDP za třetí kvartál jsou sice zatím ještě daleko, nicméně neúplná sada tvrdých dat a zejména pak ta rychleji dostupná měkká data docela jasně naznačují, že ani ekonomický růst po překvapivě silném druhém čtvrtletí na svém tempu nepolevil ani v létě. Finální údaje ČSÚ za český HDP ve druhém čtvrtletí dnes potvrdily 2,5% mezikvartální a 4,7% meziroční růst.
• Rozbřesk: Třetí propad automobilového trhu v EU za sebou
  Úspěch české ekonomiky je v posledních letech spojený s automobilovým průmyslem, který přímo sám o sobě vytváří okolo 6 % přidané hodnoty celé ekonomiky. Jeho nepřímý vliv skrze dodavatele je samozřejmě daleko větší, a tak jakýkoliv výkyv v produkci nebo v poptávce se přímo odrazí i na výkonu celého hospodářství. Své by o tom mohlo vyprávět Německo, kde má výroba aut o něco slabší pozici a přesto s výsledky HDP automobilový průmysl dokázal ve třetím kvartále zamíchat. A to nikoliv v tom dobrém směru.
• Rozbřesk: Tři důvody proč ČNB ponechá sazby beze změny
  Ani na dnešním zasedání se ČNB pravděpodobně neodhodlá ke zvýšení sazeb, i když jádrová inflace zůstává na historických maximech a tempo růstu mezd je vysoké. Proč další odklad?
• Rozbřesk: Tři oříšky pro českou ekonomiku
  Do konce roku čekají českou ekonomiku ještě tři významná rozhodnutí, která ovlivní její trend v blízké budoucnosti. Jedním z nich, kterému budeme na tomto místě věnovat největší pozornost, bude verdikt ČNB o úrokových sazbách necelý týden před Vánocemi. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se centrální banka měla rozhodnout jinak, než se rozhodla v září nebo v listopadu, nicméně diskusi centrálních bankéřů ještě ovlivní nová sada dat z české ekonomiky a zpráv ze zahraničí. Nepředpokládáme, že by byly natolik optimistické, aby mohly současný obrázek přemalovat sytě na růžovo a pozici ČNB zásadně změnit. Další důležitá rozhodnutí už budou padat ve vládě a v parlamentu.
• Rozbřesk: Tři roky QE v Evropě a koruně se nechce bez jestřábů posilovat
  V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny.
• Rozbřesk: Turecká centrální banka neodolala tlaku Erdogana, lira pociťuje důsledky
  Turecká centrální banka tento týden nevyužila šanci posílit vlastní kredibilitu a ve světle tlaku staronového prezidenta Erdogana demonstrovat svoji nezávislost. Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.
• Rozbřesk: Turecká ekonomika (znovu) nad propastí
  Turecká lira zakončila rok 2021 s přehledem jako nejhůře performující měna, když vůči americkému dolaru odepsala více než 40 %. Na rozdíl od měnové krize v roce 2018, kterou měly bezprostředně na svědomí významné vnější nerovnováhy, je tentokrát na vině extrémně uvolněná měnová politika. Turecká centrální banka totiž pokračuje ve snižování úrokových sazeb nehledě na svižně akcelerující inflaci.