Podíl nezaměstnaných v srpnu zřejmě stagnoval

Čtěte více

• Podíl nezaměstnaných v květnu dále mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v květnu poklesl z dubnových 3,6 % na 3,5 %. Po sezónním očištění však stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak skončil o desetinu nad naším odhadem. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 7,79 tisíc (na 253,9 tis.), ve srovnání s květnem 2022 byl vyšší o 18 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně stoupl o 1,2 tisíc na 285,7 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Počet neobsazených pozic tak stále zůstává nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno volné pracovní místo v květnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl 1 uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v květnu znovu poklesl
  V souladu s našim i tržním očekáváním poklesl v květnu podíl nezaměstnaných na 3,5 %, z dubnových 3,6 %. Za poklesem opět stály zejména sezónní vlivy, které by ale v následujících měsících měly hrát menší roli a během letních měsíců naopak vést k mírnému zvyšování. I výsledek zaokrouhlený na 2 desetinná místa (3,45) napovídá, že situace na trhu práce zůstává velmi napjatá a varovné signály přicházející ze strany některých předstihových ukazatelů se ani nadále příliš neodráží v reálných výsledcích.
• Podíl nezaměstnaných v lednu mírně vzrostl
  Podíl nezaměstnaných osob v lednu stoupl na 3,9 %, po sezónním očištění však podle našeho odhadu zůstal beze změny na prosincových 3,6%. Indikátor tak skončil v souladu s naším i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem stoupl o zhruba jedenáct tisíc (na 258,8 tis.), ve srovnání s lednem 2022 byl vyšší o necelých šestnáct tisíc.
• Podíl nezaměstnaných v lednu stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v lednu vzrostl z prosincových 3,6 % na 4,0 % a o jednu desetinu tak překročil naše i tržní očekávání. Na výsledku se podílel vliv sezónních faktorů, kdy v zimních měsících tradičně ubývají zaměstnanci v zemědělském sektoru či stavebnictví. Po sezónním očištění zůstal podíl nezaměstnaných prakticky beze změny na listopadové úrovni (3,6 %). Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem stoupl o 16 tisíc na 295,5 tisíc (NSA), ve srovnání s lednem 2023 byl vyšší o 16 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 5 tisíc na 266,8 tisíc. Na jedno volné pracovní místo v lednu připadal jeden uchazeč, stejně jako tomu bylo v předchozích pěti měsících.
• Podíl nezaměstnaných v listopadu mírně vzrostl
  Podíl nezaměstnaných osob v září stoupl na 3,9 %, což bylo v souladu s naší odhadem i tržním konsenzem. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala po zaokrouhlení na 4 %, ač i zde o pár setinek rostla.
• Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v prosinci vzrostl z listopadových 3,5 % na 3,7 % a naplnil tak naše i tržní očekávání. Na výsledku se podílel vliv sezónních faktorů, kdy v zimních měsících tradičně ubývají zaměstnanci v zemědělském sektoru či stavebnictví. Po sezónním očištění dosáhl podíl nezaměstnaných 3,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem stoupl o 16 tisíc na 279 tisíc, ve srovnání s listopadem 2022 byl vyšší o 7,4 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 6,9 tisíce na 271,8 tisíc. Jejich počet klesl i po sezónním očištění. Na jedno volné pracovní místo v prosinci připadal jeden uchazeč, stejně jako tomu bylo v předchozích čtyřech měsících.
• Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně vzrostl
  Podíl nezaměstnaných osob v prosinci stoupl z 3,9 % v listopadu na 4,1 % v prosinci. To bylo v souladu s naším odhadem i tržním konsensem. Nárůst byl dán vlivem sezónnosti, když po jejím očištění ukazatel stagnoval na necelých 4 %.
• Podíl nezaměstnaných v říjnu je nejvyšší za posledních osm let
  Říjnový podíl nezaměstnaných osob vzrostl v říjnu meziročně o 0,8 p.b. na 4,6 %, což bylo pro většinu analytiků překvapením, když konsenzus trhu očekával stagnaci na zářijové hodnotě. Říjnová nezaměstnanost tak dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních osm let.
• Podíl nezaměstnaných v srpnu mírně stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu vzrostl z červencových 3,5 % na 3,6 %. Po sezónním očištění nicméně stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak skončil v souladu s naším odhadem i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 1,8 tisíc na 260,8 tis.íc, ve srovnání se srpnem 2022 byl vyšší o 9,1 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 4,4 tisíc na 281 tisíc. Jejich počet klesal i po sezónním očištění a byl nejnižší od dubna 2018. Na jedno volné pracovní místo v srpnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl 1 uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v srpnu stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stagnoval na 3,8 %, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Po sezónním očištění nezaměstnanost nepatrně vzrostla a po zaokrouhlení se přehoupla z 3,8 % na 3,9 %.
• Podíl nezaměstnaných v tuzemsku v říjnu mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v říjnu mírně poklesl, a to na 3,5 % ze zářijových 3,6 %. Po sezónním očištění zůstal beze změny na 3,7 %. Indikátor bez sezónního očištění tak skončil mírně pod naším i tržním očekáváním (3,6 %). Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 2,4 tisíce na necelých 261 tisíc, ve srovnání s říjnem 2022 byl vyšší o 4,9 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 1,5 tisíce na 280,5 tisíc. Po sezónním očištění však jejich počet stoupl. Na jedno volné pracovní místo v říjnu připadal jeden uchazeč stejně jako tomu bylo v září.
• Podíl nezaměstnaných v únoru stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v únoru stagnoval na 3,9 %, beze změny zůstal i po sezónním očištění (3,6 %). Indikátor tak skončil v souladu s naším i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem mírně poklesl (na 282,5 tis.), ve srovnání s únorem 2022 byl vyšší o devatenáct tisíc. Po sezónním očištění zůstal ve srovnání s předchozím měsícem v podstatě bez změny. Počet volných pracovních míst sice stoupl na 283 tisíc z lednových 281 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Jejich počet byl nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno pracovní místo, stejně jako v lednu, připadal jeden uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v září mírně stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v září stoupl na 3,9 %, což bylo o jednu desetinu více, než s čím počítal náš odhad i tržní konsenzus. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala po zaokrouhlení na 3,9 %, ač i zde o pár setinek rostla.
• Podíl nezaměstnaných v září stagnoval na 4,5 %
  Podíl nezaměstnaných osob byl v srpnu nejvyšší od dubna 2017 a září přineslo stagnaci na stejné hodnotě 4,5 %. Bez překvapení a v souladu s očekáváním. Konec léta je spojen také s koncem sezónních prací, zejména, lesnictví, zemědělství a také v cestovním ruchu. Evidenci nezaměstnaných osob posílili také absolventi, kteří tvořili 23,1 % nově příchozích uchazečů o zaměstnání. Byť se nezaměstnanost mladých meziročně zvýšila o 0,5 p.b. na 6,9 %, ve srovnání s EU (nezaměstnanost cca 14 %) je v České republice stále na více než příznivých hodnotách.
• Podíl obnovitelných zdrojů při spotřebě energie v Německu přesáhl 50 procent
  Podíl obnovitelných zdrojů při spotřebě energie v Německu přesáhl v prvním čtvrtletí 50 procent. Vyplývá to z dat energetické skupiny BDEW a Centra pro výzkum solární energie a vodíku (ZSW). Německo má v plánu, aby se energie ze slunce, větru a biomasy a hydroelektrická energie podílely do roku 2030 na energetickém mixu 80 procenty.
• Podílové fondy: investovat pravidelně nebo jednorázově?
  Je to otázka, kterou řeší nejeden investor. Má smysl investovat pár stovek měsíčně nebo radši našetřit částku, kterou už se vyplatí investovat? Jaké jsou výhody a nevýhody pravidelných a jednorázových investic?
• Podílové fondy letos zatím vesměs mírně prodělávají
  Podílové fondy letos zatím vesměs mírně prodělávají. Nejhůře si vedou komoditní fondy a fondy fondů, které ztratily v průměru okolo tří procent hodnoty. Akciové fondy přišly o téměř procento, dluhopisové a peněžní jen o zlomky procent. ČTK údaje k 28. březnu sdělila poradenská společnost Broker Consulting.
• Podílové fondy loni spíše prodělávaly, hlavně ty akciové
  Podílové fondy v roce 2018 spíše prodělávaly. Nejhůře si vedly akciové fondy, které ztratily v průměru více než 11 procent hodnoty. Dluhopisové fondy prodělaly 0,4 procenta, fondy peněžního byly naopak v korunovém vyjádření přes čtyři procenta v plusu. ČTK o tom informovala poradenská společnost Broker Consulting.
• Podílové fondy poklesly kvůli obavám z recese
  Podle výsledků Broker Consulting Indexu klesla za prosinec hodnota u všech monitorovaných typů podílových fondů. Naměřené hodnoty se tak po listopadovém růstu vrátily ke klesajícímu trendu, který na kapitálových trzích převládal po většinu roku. Na prosincové obchodování měly vliv především přicházející makrodata, která napříč trhy podpořila růst obav z recese. Podílové fondy vlivem toho skončily v posledním měsíci roku 2022 v červených číslech.
• Podílové fondy spadly vesměs do ztrát, akciové ztratily 19 %
  Podílové fondy se vzhledem k současné situaci na českých i globálních trzích dostaly v prvním čtvrtletí do ztrát. Akciové fondy v průměru přišly o téměř 19 procent. V plusových hodnotách byly pouze fondy peněžního trhu, které si připsaly přes osm procent. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů.