Komodity míří vzhůru, zatímco akciové trhy ztrácejí sílu

Komodity hlásí zisky už třetí týden v řadě. Komoditní index DJ-UBS dosáhl 12měsíčního maxima. Celkový počet čistých dlouhých futures pozic se prudce navýšil na 131,4 miliardy dolarů.

Komodity mají za sebou už třetí úspěšný týden, vyvíjely se tak naprosto odlišně od klesajících akciových trhů. Nahoru je přitom táhl hlavně slabší dolar, holubičí postoj amerického Fedu a také obavy spojené s geopolitickým vývojem a počasím. Zisků se proto dočkaly všechny sektory – zejména pak průmyslové kovy. A zdaleka nejvíce se dařilo niklu a hliníku. Energetický sektor těžil z vývoje cen benzinu a americké ropy WTI, zatímco zemědělský sektor získal důležitou podporu v podobě růstu cen kávy.

Komoditní index DJ-UBS, který se bude od 1. července nově jmenovat Bloomberg Commodity Index, v uplynulém týdnu vystoupal o 1,4 procenta, čímž dosáhl ročního maxima.

Zájem investorů o komodity zůstává i nadále vysoký a poptávka po nich se po březnových korekcích opět zvedla. Primárně z toho těžily energetické a zemědělské komodity. Celkové množství čistých dlouhých pozic – držených hedgeovými fondy a peněžními manažery skrze futures a opce – vzrostl u 24 komodit obchodovaných ve Spojených státech na nový rekord 2 164 000 kontraktů, což představuje hodnotu 131,4 miliardy dolarů. Čisté krátké pozice jsou v současnosti vidět jen u mědi. Naproti tomu expozice u zemědělských komodit, jako je kukuřice, pšenice, živý dobytek a skot na výkrm, se vyšplhala až na nejvyšší čísla nejméně za posledních dvanáct měsíců.

Kdybychom se zaměřili na výkonnost jednotlivých titulů, byl minulý týden vesměs úspěšný. Horší čísla zaznamenala jen bavlna, která se dostala pod tlak kvůli známkám zpomalující exportní poptávky ze strany Spojených států – největšího vývozce této komodity na světě. Když se ceny této plodiny dostaly v USA kvůli nejslabší úrodě za poslední čtyři roky nahoru, soustředili se mezinárodní kupci na jiné regiony produkující bavlnu. Například na Indii, která letos navíc očekává rekordní sklizeň. Jenže extrémně suchá zima ve Spojených státech by mohla oslabit i nadcházející produkci. Možná se proto u ceny bavlny dočkáme další podpory.

Cena pšenice prodávané na burze v Chicagu se už druhý týden po sobě propadla. A to v důsledku vylepšeného výhledu pro produkci této plodiny mimo Spojené státy, který pomohl zmírnit část obav spojených se zimní sklizní v USA. Právě ta totiž byla ohrožena velmi chladným a nezvykle suchým zimním počasí. Ovšem očekávané dešťové srážky by mohly zlepšit podmínky pro růst pšenice napříč pěstitelskými oblastmi ve Spojených státech. A právě proto je růst cen této komodity zatím spíše limitovaný.

Sektor průmyslových kovů tentokrát táhl nahoru nikl. Zaznamenal přitom 10denní šňůru zisků, protože se trhy obávají omezených světových zásob – kvůli zákazu exportu železné rudy z Indonésie a možným výpadkům vývozu z Ruska. Nikl, jedna z klíčových složek při výrobě nerezové oceli, si vede dobře už od ledna, kdy indonéská vláda zakázala export surových rud. A čím déle tento zákaz platí, tím je vyšší riziko, že svět pocítí nedostatek této suroviny. Navíc podobná situace přichází po letech přebytků. Nikl v tuto chvíli představuje skvělou sázku na momentum, o čemž svědčí i historické grafy. Maxima dosáhl tento kov v roce 2011, kdy se vyšplhal na 29 425 dolarů za tunu. Pak však loni v dubnu následoval prudký pád až na nejnižší hodnotu 10 750 dolarů za tunu. Proto když se niklu nedávno podařilo prolomit hranici 15 000 dolarů, začali na něj sázet investiční fondy a také spotřebitelé. A pokud se budou prognózy dodávek i nadále zhoršovat, nelze vyloučit růst ceny až na 18 900 dolarů.

Cena ropy v uplynulém týdnu rostla – geopolitické napětí totiž dokázalo zmírnit dopady fundamentálních zpráv, které jí mohly spíše uškodit. Americká ropa WTI nabrala další podporu díky silné poptávce po benzinu. Jenže pokračující nárůst zásob ve Spojených státech, především v zásobnících podél Mexického zálivu, by mohl relativně silnou pozici ropy WTI ohrozit. Nevývozní surovina se hromadí právě na pobřeží zálivu a jen omezený počet lodí má povolení tamní ropu převážet do dalších amerických přístavů. To vše by mohlo cenu ropy oslabit. Zvlášť když si vezmeme, že na jih od Cushingu proudí už stabilně velké množství černého zlata díky zlepšené infrastruktuře ropovodů.

Cenový rozdíl mezi ropou typu Brent a WTI se zmenšil až na čtyři dolary za barel – k čemuž došlo poprvé od loňského září. Na jedné straně za tím stály pozitivní trendy u WTI a taky stupňující se protivítr na světovém trhu s ropou. Ropa Brent, která se transportuje po moři, je světovým benchmarkem cen, a tudíž je citlivější ke změnám globálního výhledu poptávky a zásob. Ropu Brent nejvíce zasáhly spekulace o růstu dodávek z Libye, ale také zpomalující poptávka z Asie a Číny. Brent má tak co dělat, aby se vrátil zpátky ke 110 dolarům za barel.

Organizace OPEC snížila své odhady toho, kolik potřebuje produkovat ropy, o 100 000 na 29,6 milionu barelů denně. Důvodem je neustále rostoucí produkce Spojených států a Kanady. Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency – IEA) navíc zveřejnila svou měsíční zprávu, podle které se celosvětová poptávka v roce 2014 nezmění a zůstane na 92,7 milionu barelů za den.

Produkce ropy ve Spojených státech se nyní nachází na nejvyšších hodnotách od roku 1988, a její zásoby tudíž narostly až na čtyřměsíční maxima. Americká vládní agentura EIA (Energy Information Administration) přitom oznámila, že USA v současnosti pokrývají téměř 87 procent svých energetických potřeb. A to je nejvyšší číslo od roku 1989. Americké ropné rezervy mezitím narostly až na 36letá maxima – především díky novým technologiím těžby, například získávání ropy z břidlice.

Zlato se pomalu dostává z více než 100dolarového březnového výprodeje. Poté, co se mu podařilo dostat zpět nad 1 300 dolarů za unci, se jeví jako stabilní. I když není zrovna přesvědčivé v tom atakovat klíčové hranice odporu. Poslední zasedání Federálního výboru pro volný trh (Federal Open Market Committee – FOMC) už tentokrát bylo méně jestřábí, než se šéfka Fedu Janet Yellenová původně snažila přesvědčit trhy. A právě to dodalo zlatu první dávku podpory. Další podporu pak představovaly obnovené prodeje dolaru a pokles výnosů desetiletých amerických vládních dluhopisů až na spodní hranici jejich současného rozmezí 2,6 až 2,8 procenta.

I když celkové množství burzovně obchodovaných produktů (ETP) krytých fyzickým zlatem už čtyři týdny v řadě klesá, mohl by žlutý kov najít v krátkodobém horizontu podporu. Díky pokračujícímu oslabení akciových trhů, za kterým stály především výprodeje u technologického indexu Nasdaq a také obavy o další vývoj na Ukrajině, by se cena zlata mohla udržet nad 1 300 dolary za unci. Ovšem oblast odporu mezi 1 335 a 1 348 dolary za unci by měla zřejmě i nadále odolávat, a to vzhledem k relativně neutrálnímu postoji investorů, který nyní přetrvává.

Káva arabica v minulém týdnu pokračovala v únorové rally. Pomohly jí hlavně obavy, že světový trh pocítí poprvé za posledních pět let nedostatek této plodiny. Hlavním viníkem změny výhledu je extrémní sucho, které během ledna zasáhlo klíčové pěstitelské regiony v Brazílii. Právě tato země je největším světovým producentem kávy. Cena vysoce kvalitních bobů je nyní 86 procent nad prosincovými hodnotami. Je tak mnohem výše než robusta, méně kvalitní odrůda kávy pěstovaná hlavně ve Vietnamu.

Poté, co cena kávy šest dnů v řadě rostla, se vrátila zpět nad 200 centrů za libru a přiblížila se nejvyšším hodnotám od února 2012. Podle jednoho z analytiků by vyhlídky brazilské sklizně mohly být horší dokonce nejméně po dobu tří let. Keřům kávovníku totiž trvá dlouho, než se zotaví z dehydratace, kterou trpěly během období sucha. Navíc se stále více mluví o tom, že se na konci tohoto roku objeví klimatický fenomén El Ni?o, jenž by mohl zasáhnout i Brazílii. Hrozící nadměrné srážky však s sebou naopak nesou vyšší riziko rzi.

Technicky vzato se cena kávy (kontrakt na příští měsíc) z výprodejů trvajících od roku 2011 do 2013 už vzpamatovala a během pouhých pár měsíců narostla o 50 procent. Přitom další významná úroveň je nyní na 229,50 centu za libru.