Německo směřuje k rozhodujícímu referendu o Evropě

Angele Merkelové skončila dovolená a čekají ji opět perné chvilky. Na německé politické scéně jsou v poslední době stále častěji slyšet hlasy o nutnosti podrobit další směřování Evropské unie referendu. Němci přitom pod tíhou nákladů za poslední roky ztratili značnou část důvěry v evropskou integraci.

Německý ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle stojící v čele německé koaliční Svobodné demokratické strany (FDP) se včera stal posledním vysoce postaveným německým politikem volajícím po souhlasu Němců s plány na odevzdání části národních pravomocí Bruselu v rámci nové ústav EU. „Doufám, že budeme mít opravdovou evropskou ústavu a také, že o ní proběhne referendum,“ řekl Westerwelle v nedělním vydání nejčtenějších německých novin Bild.

Bavorský premiér a šéf CSU, sesterské strany CDU Angely Merkelové, Horst Seehofer potom včera v rozhovoru pro Welt am Sonntag také naznačil svou podporu uskutečnění evropského referenda. Nechal se totiž slyšet, že Evropa nesmí být do budoucna pouze „projektem elit“, ale musí být slyšet také hlas „běžných Němců“. Občané by podle něho měli mít právo rozhodovat o všech otázkách týkajících se přesunu pravomocí do Bruselu, přijímání nových členských států a společného ručení či vydávání dluhopisů v Evropě.

Hlasy sílí

Ministr zahraničí a šéf CSU se tak zařadili po bok dalších vlivných německých politiků, kteří již veřejně promluvili o nutnosti podrobit referendu plán na hlubší evropskou integraci prosazovaný Angelou Merkelovou jako ultimátní řešení evropské dluhové krize. Poměrně překvapivě byl jedním z prvních z nich Wolfgang Schäuble, německý ministra financí a spolustraník Merkelové.

Schäuble v červnovém rozhovoru pro Spiegel přiznal, že jednotný evropský hospodářský prostor bude fungovat jen při omezení role národních vlád a parlamentů, což by si nejspíš vyžádalo referendum o změně ústavy. Ministr financí před více než měsícem trochu překvapivě hájil myšlenku zřízení postu evropského ministra financí, který by mohl vetovat národní rozpočty, a vytvoření bankovní unie se jednotným evropským kontrolním orgánem.

Také bývalý ministr financí a možný kandidát na kancléře za německou opoziční sociální demokracii SPD Peer Steinbrück v nedávném rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung uvedl, že očekává, že v příštích dvou letech k referendu o Evropě dojde. V případě Německa by přitom šlo o novinku, lidé nehlasovali ani o sjednocení země, ani o zániku německé marky.

Pochyby se ale vznášejí nad případným výsledkem tohoto hlasování lidu. V polovině letošního roku se domnívala více než polovina Němců oslovených v průzkumu státní televize ARD, že u společné měny nyní převažují negativa nad pozitivy a německou marku si přálo zpět 55 procent Němců (v listopadu 2011 to bylo 46 procent).

„Debata o referendu ukazuje, že Německo hodlá pokročit kupředu v oblasti dalších kroků na podporu evropské integrace i za cenu nutných dodatků k německé ústavě,“ komentuje poslední vývoj na německé politické scéně dnešní analýza Citigroup (29,07 USD, 0,59%). Upozorňuje přitom, že s ohledem na významnou opozici veřejnosti vůči sdílení evropského dluhu může konání referenda, které je podmínkou změny ústavy významně omezit další (finanční) zapojení Německa do řešení dluhové krize v eurozóně.

Jak by mohlo referendum vypadat?

Vlivný německý časopis Der Spiegel ve svém posledním vydání přišel hned se třemi možnými cestami, kterými by Německo mohlo nakonec dospět ke konání spolkového referenda.

První možnost je ryze demokratická. Sílící diskuse na německé politické scéně a vyostřující se veřejné mínění mohou dotlačit politiky ke svolání referenda o dalším směrování Evropské unie. Jak již bylo napsáno výše, jednalo by se o historicky nevídaný příklon k přímé demokracii v Německu.

Pravděpodobnější se tak zdá být cesta vynucená okolnostmi. Bude-li totiž evropská integrace pokračovat na posledním summitu vágně vytyčeným směrem užší integrace a vytvořením fiskální unie, přijde dříve, či později chvíle, kdy se další krok nebude snoubit s německou ústavou a referendum tak bude nevyhnutelné.

Třetí možností by pak bylo celoevropské referendum. Na stůl se totiž opakovaně vrací myšlenka jediné ústavy pro všechny členské země EU, jejímž předstupněm by logicky bylo evropské referendum, kterého by se ve stejnou chvíli zúčastnili všichni Evropané.

V případě evropského referenda již nyní již nyní visí velký otazník například nad jeho výsledkem ve Velké Británii. Britský premiér David Cameron na začátku července prohlásil, že je ochoten uspořádat referendum o vztahu Británie s Evropskou unií. Jeho předchůdce Tony Blair se bojí, ale ve víkendovém rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit varoval, že by v případě referenda o setrvání v Evropské unii mohlo Spojené království EU opustit.

(Zdroj: Spiegel, Bild, AFP, Citi, ARD, Die Welt, Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Euracitv)