Polská centrální banka v září ponechala úrokové sazby beze změny

Klíčové body

• NBP ponechala hlavní sazbu popáté v řadě beze změny na 3,75 %.
• Inflace zrychlila na 3,4 % a přiblížila se horní hranici tolerančního pásma.
• Do konce roku je nejpravděpodobnější stabilita sazeb, v roce 2027 nelze vyloučit jejich zvýšení.

Polská centrální banka (NBP) na dnešním zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba tak setrvala na úrovni 3,75 %. Naposledy NBP snížila sazby letos v březnu o 25 bazických bodů a od té doby je drží stabilní. Od května 2025 přitom základní sazba klesla celkem o dva procentní body a nyní je nejníže od jara 2022. Zářijové rozhodnutí NBP potvrzuje, že přestávka v uvolňování měnové politiky přechází do delší stabilizační fáze. 

Hlavním argumentem pro stabilitu sazeb je opětovný růst inflace. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 3,4 %, po červencových 3,0 %, a dostaly se těsně pod horní hranici tolerančního pásma NBP ve výši 3,5 %. Inflace byla nejvyšší od loňského června a překonala tržní očekávání 3,1 %. Hlavním zdrojem zdražování byly srpnu pohonné hmoty, jejichž ceny byly meziročně vyšší o 24,2 %, zatímco ceny potravin o 0,9 % klesly. Jádrová inflace se již v červenci zvýšila na 3,1 % a ceny služeb rostly o stále vysokých 5,5 %. 

Guvernér NBP A. Glapiński sice v červenci připustil možnost snížení sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání, podmínil ji však stabilizací ekonomického a geopolitického prostředí. Tato podmínka se kvůli vyšším cenám ropy a obnovenému napětí na Blízkém východě nenaplnila. Srpnová inflace sice sama o sobě nevyvrací červencovou prognózu NBP, která pro letošní rok očekává v průměru 2,9 %, ukazuje však na výrazná rizika směrem vzhůru. NBP může energetický šok tolerovat pouze tehdy, pokud se nezačne přelévat do mezd, cen služeb a inflačních očekávání. 

Důležitým faktorem zůstává také kurz zlotého. Polská měna se obchoduje poblíž 4,31 PLN za euro a je o necelá 3 % slabší než na začátku roku. Reakce trhu na samotné rozhodnutí NBP byla omezená, protože stabilní sazby trh plně očekával. 

Ani hospodářský vývoj NBP ke snižování sazeb nenutí. Polský HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 1,0 % mezičtvrtletně a po sezonním očištění byl meziročně vyšší o 3,8 %. Spotřeba domácností vzrostla o 2,8 % a tvorba hrubého fixního kapitálu o výrazných 8,4 %. Hrubá přidaná hodnota v průmyslu se zvýšila o 6,5 %. Kombinace solidní domácí poptávky, rychlého růstu investic a červencového zrychlení mezd na 6,8 % znamená, že ekonomika další měnový stimul v tuto chvíli nepotřebuje. 

Zářijové rozhodnutí představuje obrat proti holubičímu vyznění červencové komunikace, nikoliv však začátek nového cyklu zvyšování sazeb. Důležitější signál přinese čtvrteční tisková konference A. Glapińského. Ta ukáže, zda guvernér možnost dalšího snížení pouze odloží, nebo ji kvůli inflačním rizikům prozatím zcela vyloučí. Klíčovým podkladem pro další rozhodování bude listopadová inflační zpráva. Do té doby bude NBP sledovat především ceny energií, jádrovou inflaci, mzdy a kurz zlotého.

Do konce letošního roku očekávám ponechání hlavní sazby na 3,75 %. Prostor pro její snížení je při inflaci poblíž horní hranice tolerančního pásma, vysokém růstu cen služeb a expanzivní fiskální politice velmi omezený. Okamžité zvýšení sazeb ale zatím rovněž není nutné, protože většina současného zrychlení inflace souvisí s pohonnými hmotami. Pokud by však inflace překročila 3,5 % a cenové tlaky se rozšířily také do jádrových položek, zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na začátku roku 2027 by se stalo reálným scénářem. Poměr rizik se tak posunul od dalšího uvolňování směrem k delší stabilitě sazeb, případně k jejich pozdějšímu růstu.

FAQ

Proč NBP sazby nesnížila?

Kvůli vyšší inflaci a silné domácí ekonomice.

Kdy může NBP sazby znovu změnit?

Klíčová bude listopadová prognóza a další inflační data.

Hrozí zvýšení sazeb?

Ano, pokud inflace dále zrychlí a rozšíří se cenové tlaky.

Čtěte více

• Polská centrální banka nečekaně zvýšila sazby na tříletý vrchol, bojuje s rostoucí inflací
  Polská centrální banka dnes krátce po poledni překvapila ekonomy i investory, kd...
• Polská centrální banka obnoví cyklus snižování úrokových sazeb
  Polsko se názorově mění. Nejenže papírově liberální premiér Tusk mluví o re-polonozaci ekonomiky a prvořadém úkolu státních podniků zajistit levnou energii, ale ledy se pohnuly dokonce i v centrální bance. Připomeňme, že prezident NBP Glapinski na tiskové konferenci po posledním zasedání centrální banky překvapil názorovým veletočem, když nejenže se rozhovořil o možnosti snižování úrokových sazeb, ale dokonce připustil, že první krokem by mohla být redukce o 50 bazických bodů.
• Polská centrální banka odmítá Bitcoin jako rezervní aktivum
  Polská národní banka (NBP) neplánuje držet Bitcoin ve svých rezervách, a to za žádných okolností, uvedl její prezident Adam Glapiński.
• Polská centrální banka podle očekávání dál uvolňuje měnovou politiku i v novém roce
  Polská národní banka splnila očekávání a začátkem roku snižuje úrokové sazby o dalších 25 bodů. Hlavní sazba tak kles...
• Polská centrální banka ponechala sazby beze změn
  Obchodování na trhu koruny s eurem bylo včera velmi klidné, když do něj nezasáhly žádné makroekonomické události ani zásadnější domácí zprávy...
• Polská centrální banka ponechala sazby beze změny
  Obchodování s domácí měnou se včera neslo ve velmi poklidném duchu. Česká koruna se na mezibankovním...
• Polská centrální banka ponechá sazby beze změny
  Po smršti nepříznivých makroekonomických dat si dnes regionální trhy budou moci vydechnout. Na programu bude pouze zasedání polské centrální banky a zveřejnění záznamu z posledního jednání maďarské centrální banky. Česká národní banka zveřejní, jak se v srpnu vyvíjely její devizové rezervy. Ty s nejvyšší pravděpodobností ukáží, že ČNB v devizových intervencích pokračovala i v srpnu. Kurz koruny se totiž po většinu měsíce držel těsně u hranice technického kurzového závazku 27,02 CZK/EUR a tak ČNB zřejmě nezbylo nic jiného, než skupovat na trhu další eura.
• Polská centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny
  Vzhledem k absenci nových domácích makroekonomických zpráv se regionální měny vůči euru včera držely v úzkých pásmech. V dopoledních...
• Polská centrální banka překvapila větším snížením sazeb, rázně tak zakončila sérii
  Po sérii čtyř snížení sazeb o 25 bodů v řadě sáhla polská centrální banka k razantnější akci a na březnovém jednání je...
• Polská centrální banka snížila sazby na historické minimum
  Koruna včera částečně kompenzovala své úterní oslabení, když si proti euru připsala zhruba dvě desetiny proce...
• Polská centrální banka završila cyklus snižování sazeb
  Obchodování v regionu bylo včera živější. Koruna během dne téměř umazala své úterní oslabení, když posílila...
• Polská ekonomika klesla na nulu
  Polský HDP ve 4. čtvrtletí 2023 klesl podle předběžných odhadů na nula procent mezikvartálně oproti revidovaným 1,1 % ve 3Q 2023. Trhy očekávaly pokles na -0,3 % mezičtvrtletně.
• Polská ekonomika mezičtvrtletně klesla
  HDP ve 3. kvartále podle předběžných odhadů klesl o 0,2 % mezičtvrtletně oproti revidovanému růstu o 1,2 % ve 2. čtvrtletí. Trhy očekávaly růst o 0,3 % mezikvartálně.
• Polská ekonomika mezičtvrtletně vzrostla
  HDP v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 3,9 % mezikvartálně klesl o 0,2 % meziročně. Trhy očekávaly mezičtvrtletně růst o 0,8 % a meziročně pokles o 0,9 %.
• Polská ekonomika mezikvartálně propadla
  Polská ekonomika ve 2. čtvrtletí podle předběžných odhadů mezikvartálně propadla o -2,3 % a o 5,3 % meziročně. Trhy očekávaly propad o -0,7 % q/q a 6,3 % y/y. V reakci na tyto výsledky zlotý oslabuje.
• Polská ekonomika překvapivě rostla i ve 3Q
  Zatímco růst maďarského HDP ve třetím čtvrtletí tohoto roku kopíroval český výsledek (mezikvartální pokles o 0,4 %), tak polská ekonomika překvapila robustním růstem. Polský HDP vzrostl oproti předchozímu čtvrtletí o 0,9 %, přičemž konsensus počítal, že ekonomika bude stagnovat (my jsme byli ještě pesimističtější a počítali jsme s poklesem).
• Polská ekonomika ve 2Q rostla
  HDP ve 2. čtvrtletí podle předběžných odhadů rostl o 0,8 % mezikvartálně oproti +0,7 % v 1Q. Trhy očekávaly růst o 0,9 % mezičtvrtletně.
• Polská ekonomika ve 3Q rostla
  HDP ve 3. čtvrtletí podle předběžných odhadů rostl o 0,8 % mezikvartálně a o 3,7 % meziročně, jak očekával trh.
• Polská ekonomika ve 4Q rostla
  HDP ve 4. čtvrtletí podle předběžných odhadů rostl o 1 % mezikvartálně oproti 0,9 % ve 3Q loňského roku. Trhy očekávaly růst o 1,4 % mezičtvrtletně.
• Polská ekonomika v roce 2022 klesla
  Anualizovaný HDP za celý rok 2022 klesl na 4,9 % meziročně oproti revidovaným 6,8 %. Trhy očekávaly pokles 4,8 % meziročně.