Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy. Ještě fatálněji ale mohu poškodit Slovensko a Maďarsko

Čtěte více

• Trumpovy daně z oceli a hliníku vyvolávají rozhořčení po celém světě
  Čína, Jižní Korea a zejména Kanada jsou znepokojeny některými prohlášeními Donalda Trumpa. Bezodkladné sliby amerického prezidenta o nových daních z oceli a hliníku vyvolaly vlnu tvrdých reakcí od amerických obchodních partnerů, až se zdá, že Trump má prst na tlačítku zahajujícím obchodní válku.
• Trumpovy daňové škrty zaplatí firmy, investoři a boháči
  Prezident Spojených států, Joe Biden se snaží splnit jeden ze svých předvolebních slibů a tím je zvýšení daní, které poznamená především velké korporace a bohatší obyvatelstvo. Prezident chce nabyté finance investovat do nejštědřejšího sociálního programu v hodnotě 3,5 bilionu dolarů, v přepočtu přibližně 76 bilionů korun. I přesto, že jednání ješzě pár týdnů potrvají, nová daňová politika se rýsuje už teď.
• Trumpovy hrozby a stagnující Itálie. Akcie i dluhopisy se prodávají, eurodolar pouze stagnuje
  Donald Trump věří ve skvělou dohodu s Čínou, ale pokud nepřijde, má připravená cla na téměř veškerý čínský dovoz. Zpráva, která by někdy před měsícem či dvěma vedla možná k drobnému zaváhání, tentokrát poslala americké akcie strmě dolů. Plán uvalit cla i na zbytek čínského dovozu není nic nového, ale efekt jeho zopakování jen dokazuje, jak nervózní trhy momentálně jsou.
• Trumpovy hrozby Číně sráží trhy do ztrát
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování se ztrátami. Index S&P 500 a Dow Jones shodně oslabují o 0,5 % a technologický Nasdaq klesá o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře vede technologickým firmám (-1,1 %). Trhy tímto reagují na eskalaci obchodní války s Čínou, když včera americký prezident Donald Trump oznámil plán na uvalení 10% cel na čínské dovozy v hodnotě 300 mld. USD s platností od 1. září. Mezitím se zástupci Číny nechali slyšet, že pokud k tomuto kroku dojde, budou nuceni udělat protiopatření.
• Trumpovy kroky snižují rizikovou averzi
  Mzdový průzkum ECB ukázal, že inflační problém je vyřešen. Zatímco v Q4 24 činil meziroční růst nominálních mezd 4,7 % po očištění o jednorázové odměny, pro závěrečné čtvrtletí letošního roku průzkum ukazuje na pokles růstové dynamiky na 3 %. To je výsledek konzistentní s cenovou stabilitou, pokud budeme předpokládat 2% inflační cíl a 1% dlouhodobý růst produktivity. Za této konstelace nic nebrání ECB pokračovat ve snižování sazeb. My předpokládáme další dvojí snížení na 1,75 % s rizikem, že sazby mohou být ještě nižší. Dnešní PMI z Německa ukázaly, že německý privátní sektor jako celek (průmysl i služby) zaznamenal v dubnu poprvé po čtyřech měsících snížení aktivity. Eskalace obchodních válek a dramatický nárůst globální nejistoty se negativně podepsal zejména na sektoru služeb. Pouze nepatrně vyšší byl výsledek za celou eurozónu, kde kompozitní index spadl na hodnotu těsně nad hranicí oddělující růst od kontrakce, když dosáhl 50,1 bodu.
• Trumpovy kroky znepokojily Německo
  Merz v nedávném rozhovoru uvedl, že hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést 30% cla zasáhne německou ekonomiku v samém srdci a vývozce této největší evropské ekonomiky v samotných základech. Z tohoto důvodu poukázal na urgentní potřebu vyřešit obchodní konflikt v nadcházejících týdnech prostřednictvím jednání.
• Trumpovy obchodní dohody signalizují, že cla se usadí výše než se zdálo
  Americký prezident Trump se včera pochlubil uzavření “největší obchodní dohody v historii” z níž mimo jiné vyplývá, že japonští vývozci budou čelit plošnému clu na úrovni 15 %, přičemž v případě dodatečného cla na automobily se zemi vycházejícího slunce podařilo vyjednat, že sazba nebude 25 %, ale “jen” 15 %. Kromě toho Bílý dům dále oznámil obchodní dohodu s Filipíny, přičemž tato země má napříště čelit plošnému clu 19 %. Aneb termín 1. srpen, což je mezník, který si D. Trump určil pro stanovení tzv. recipročních cel vůči všem obchodním partnerům, se blíží a tak obchodní dohody přibývají. USA sice stále nemají uzavřenou obchodní dohodu s hlavními protistranami jako je EU, Mexiko a Kanada (ponechme stranou Čínu), ale ty čerstvě uzavřené s významnými dovozci jako Japonsko či Vietnam (bude čelit clu 20 %) již přece jenom něco signalizují.
• Trumpovy obchodní války: Mají vůbec smysl?
  „Měj své přátele blízko a nepřátele ještě blíž.“ Donald Trump si toto přísloví zřejmě vzal k srdci, protože si našel nové nepřátele velmi blízko domova. Otevřeně vyhlašuje obchodní válku Kanadě, Mexiku a Číně a zavádí vysoká cla na všechny produkty, čímž výrazně mění přístup oproti první obchodní válce ze svého prvního funkčního období. Mnohá americká média označují tento nový konflikt za „nejhloupější obchodní válku v historii“, zatímco Trump věří, že je nutná k obnovení postavení Spojených států na mezinárodní scéně. Má tato obchodní válka smysl? Je to součást širší strategie? Kdo a jak moc na agresivní obchodní politice USA prodělá?
• Trumpovy plány ženou měď k největším ziskům za poslední roky
  Designovaný americký prezident Donald Trump slíbil, že omladí stárnoucí americká letiště, opraví vozovky a mosty a investoři sázejí na to, že bude pokračovat hodně, hodně mědi. Cena červeného kovu se na londýnské burze kovů (LME) dnes zvýšila až o více než 5 procent a za celý týden přidává zatím zhruba 13 procent. Vzhůru ale nemíří sama, rostou i ceny železné rudy, olova, zinku, hliníku – a akcie firem, které je produkují.
• Trumpovy politické potíže tíží USD
  Po několika týdnech zaostávání se americký dolar v posledních několika dnech stává stále houževnatější, protože investoři s blížícím se zářijovým zasedáním FOMC začnou uvolňovat krátké pozice na americkém dolaru. Koncem minulého týdne však došlo k velkému výprodeji dolaru spolu s akciemi, jelikož investoři opustili riziková aktiva a kvůli nedostatečným ekonomickým údajům nepočítají se zářijovým zvýšením sazeb Fedu.. Na opačné straně Atlantiku nebyl EUR/CHF schopen udržet zisky, protože účastníci trhu očekávají, že ECB bude postupovat ke zužování velmi pomalu a předpokládají i možné zpoždění.
• Trumpovy sankce šíří zmatek
  Geopolitické napětí se v poslední době výrazně zvýšilo díky Trumpově administrativě, která se postarala o výrazný rozruch. Po zahájení obchodní války proti většině obchodních partnerů a vypovězení íránské jaderné dohody otevřely USA své izraelské velvyslanectví v Jeruzalémě.
• Trumpovy tarify: Vyjednávací nástroj nebo ekonomická katastrofa?
  Začíná to vypadat, že pondělky se pro investory stávají osudnými. Minulý týden finanční trhy otřásl DeepSeek, teď je to Donald Trump. Během víkendu obletěly svět zprávy, že se prezident USA rozhodl konečně zavést slibovaná cla. Nebyl to neočekávaný krok – šlo o jeden ze základních pilířů jeho volební kampaně. Překvapivá byla ovšem rychlost a rozsah, s jakými cla uvalil.
• Trumpovy turecké sankce poškozují české oceláře, ohrožují banky typu UniCredit
  Americký prezident Donald Trump se zapřisáhl, že Turecko za jeho syrskou vojenskou operaci a zintenzivňující boj proti tamním Kurdům stihnou obří sankce. Ty jsou však ve skutečnosti zatím mírnější, než jaké žádají jak demokratičtí, tak i republikánští kongresmani. Trumpova administrativa vychází z toho, že mnohdy postačí pouhá hrozba sankcí, aby jejího adresáta odradila od dobyvačného či jinak ohrožujícího jednání. Navíc Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo cestuje do Turecka, aby situaci zklidnil, takže vyhrocené sankce by v tuto chvíli mohly být kontraproduktivní.
• Trump oznámil projekt Stargate: Investice 500 miliard USD do AI infrastruktury
  Dne 21. ledna 2025 prezident Donald Trump oznámil zahájení projektu „Stargate,“ revolučního infrastrukturního programu pro umělou inteligenci (AI) s investicí až 500 miliard USD. Tato iniciativa je výsledkem spolupráce OpenAI, Oracle Corporation a SoftBank Group, jejímž cílem je výrazně posílit AI schopnosti Spojených států.
• Trump oznamuje blížící se dohodu USA–Ukrajina o těžbě nerostů, zvažuje vlastnictví elektráren
  Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy a Ukrajina jsou blízko podpisu dohody o sdílení příjmů z těžby ukrajinských strategických nerostů, což signalizuje prohlubování ekonomických vazeb v rámci širší celní strategie.
• Trump oznamuje 50% cla na měď 📃🔎
  Prezident Trump potvrdil zavedení 50% cla na dováženou rafinovanou měď, což představuje prudký nárůst oproti dosavadním jednociferným sazbám a srovnání s již platnými cly na ocel a hliník.
• Trump plánuje clo na dovoz mědi. Může přijít už během několika týdnů
  Spojené státy by mohly již během několika týdnů zavést cla na dovoz mědi. Rozhodnutí by tak přišlo výrazně dříve, než byl původně stanovený termín 270 dní pro dokončení vyšetřování, které prezident Donald Trump zadal ministerstvu obchodu letos v únoru.
• Trump plánuje mnohem větší cla než 2,5 %, aby změnil dodavatelské řetězce
  Prezident Donald Trump oznámil svůj záměr zavést rozsáhlá cla výrazně převyšující navrhovaných 2,5 %, čímž dal najevo, že se jeho administrativa zaměřuje na restrukturalizaci dodavatelských řetězců v USA. V pondělí večer při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One Trump prohlásil: „Vím, jakou sazbu chci, ale zatím ji neoznámím. Bude dostatečně podstatná, aby ochránila naši zemi.“
• Trump plánuje obnovit strategii „maximálního tlaku“ na Írán, zesílit sankce a zaměřit se na ropné exporty
  Nově zvolený prezident Donald Trump se připravuje na zesílení sankcí proti Íránu a odstřižení jeho ropných příjmů jako součást obnovené kampaně „maximálního tlaku“, která má za cíl oslabit jaderné ambice Teheránu a jeho regionální vliv. Trumpův tým hodlá agresivně cílit na zahraniční subjekty, které obchodují s íránskou ropou, potenciálně včetně čínských přístavů a iráckých úředníků podporujících milice napojené na Írán. Podobný přístup byl uplatněn během jeho prvního funkčního období, kdy došlo k výraznému snížení íránského vývozu ropy.
• Trump plánuje zásadní reformy americké kryptoměnové politiky
  Donald Trump se připravuje na výraznou změnu přístupu Spojených států k digitálním aktivům. Podle deníku The Washington Post jeho tým intenzivně spolupracuje s lídry kryptoměnového sektoru na přípravě nových politik, které by odstranily překážky, jako je „de-banking“ kryptoměnových společností, a revidovaly stávající pravidla, která nutí banky klasifikovat digitální aktiva jako závazky.