Zájemci mají poslední zhruba dva týdny na přihlášení do systému paušální daně, mohou ušetřit třeba i 80 000 korun ročně. Komu se režim paušální daně vyplatí?

Čtěte více

• Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?
  Bývalý šéf ECB Mario Draghi dostal od Evropské komise nelehký úkol – do konce června má jeho tým vypracovat zprávu, jak zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zejména ve vztahu k USA a Číně. První ochutnávku toho, jakým směrem se budou doporučení ubírat, nabídl Mario Draghi tento týden. A jak sám zdůrazňuje – Evropa potřebuje radikální změny. Evropa totiž dle Draghiho příliš dlouho (naivně) věřila v dodržování mezinárodních pravidel hry. Naše politiky, rozhodování a financování jsou nastaveny na svět, který ať už díky covidu, válce na Ukrajině nebo obecně volatilnější geopolitice jednoduše není.
• Záchranka pro libru: přistoupí BoE na mimořádné zvýšení sazeb?
  Hlavní událostí na devizovém trhu byl v pondělí další strmý pohyb libry. Přiblížení libry k paritě vyvolalo vlnu spekulací o neplánovaném zvýšení sazeb ze strany Bank of England.
• Záchranný fond bude tlačit výnosy dluhopisů nahoru
  Plán na vytvoření záchranného fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem v objemu 750 miliard eur investory potěšil. Přispět by měl k vytvoření dvou miliónů pracovních míst v celé EU i k významnému zvýšení úrovně evropského HDP. Cesta k jeho schválení bude ale trnitá. Spory lze očekávat kolem alokačních kritérií, způsobu financování i rozdělení mezi půjčky a granty i jednotlivé oblasti. Česká republika by z programu měla obdržet 11,3 mld. EUR, ještě větší částkou bude ale za závazky fondu ručit. Vítězem budou země jako Španělsko, Itálie, Polsko, Řecko či Chorvatsko, které by měly být největšími příjemci peněz. Emise státních dluhopisů na financování záchranného fondu je jedním z důvodů naší prognózy rychlejšího růstu tržních sazeb v eurozóně. Zároveň finanční trhy v současnosti podceňují možné oživení evropské ekonomiky a inflace v následujících letech. To podle nás povede k rychlejšímu růstu úrokových sazeb na trzích v eurozóně i v České republice.
• Záchranný fond ESM prodal první dluh za 1,927 mld. eur. Zpět dostane víc, než si půjčil
  Stálý záchranný mechanismus eurozóny ESM ve své první aukci krátkodobého dluhu prodal papíry za 1,927 miliardy eur. U...
• Záchranný garančný fond Eurozóny
  Nemecká delegácia v Bruseli odmietla všetky možnosti aktuálneho navršovania záchranného ba...
• Záchranný plán Írska
  Podľa ostrovného denníka Guardian bude záchranný plán Írska nasledovný.... Írsko potrebuje celkovo...
• Záchranný úvěr Smartwings je principálně správný, ilustruje však úskalí státní pandemické pomoci ekonomice a riziko její „zombiefikace“
  Takřka dvoumiliardový záchranný úvěr dopravci Smartwings ilustruje úskalí stání pomoci v době pandemie. Za společnou půjčku čtyř bank, které skupinu Smartwings úvěrují dlouhodoběji, se z 80 procent zaručí stát. Takže když dopravce nebude schopný úvěr v příštích letech splácet, bankám drtivou většinu dlužné částky uhradí místo něj daňový poplatník. Úvěrující banky si tak pomohly: zatímco dosud jejich úvěry Smartwings nebyly takto zajištěny daňovým poplatníkem, nyní jsou.
• Záchvěvy globálních trhů
  Česká koruna v posledních týdnech rezignovala na tuzemské vlivy a zaznamenává jen mírné záchvěvy spojené s globálními pohyby na trhu. Celý minulý týden se stabilně držela nad úrovní EUR/CZK 25,30, kde se obchoduje i dnes. Vůči dolaru je situace o poznání zajímavější vzhledem k turbulencím mezi dolarem a eurem. I přes velké změny v průběhu týdne ve výsledku koruna posílila vůči dolaru o tři desetníky a v současnosti se obchoduje na úrovni USD/CZK 20,40.
• Za inflaci mohou „autisté“. Návody, které píší centrálním bankéřům, jsou odtržené od politické a sociální reality
  Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
• Zájemci mají poslední týden na přihlášení do systému paušální daně, mnozí o tom nevědí, ač mohou ušetřit desetitisíce. Další šance pak bude zase až za rok
  Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2020 nepřesáhly jeden milion korun, se pro rok 2021 mohou zde přihlásit do systému paušální daně. Období pro toto přihlášení běží od 7. 12. 2020 a končí 11. 1. 2021, tedy už od tohoto pondělí za týden. Je to opravdu šibeniční termín.
• Zájem Čechů o hypotéky citelně opadá, jsou pro ně příliš drahé. Z dnes zveřejněného zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají
  Mnoha Čechům se rozplývá sen o vlastnickém bydlení. Nemají totiž na hypotéku. V lednu banky a stavební spořitelny poskytly hypotéky za 32,6 miliardy korun, oproti prosinci o čtvrtinu méně, vyplývá z dnes zveřejněných údajů České bankovní asociace. Jde o výraznější lednový pokles, než jaký je běžný.
• Zájem Čechů o hypotéky láme rekordy, lidé si půjčují o několik miliard více než běžně. Může za to citelné zlevňování hypoték a vládní podpora ekonomiky na dluh
  Hypotéky v ČR zažily rekordní září v historii. Na hypotékách si lidé v ČR napůjčovali 22,5 miliardy korun. Přitom zářijový průměr let 2016 až 2019 činí 18,1 miliardy korun. Lidé si tedy půjčovali ještě o 4,4 miliardy korun více než v uplynulých letech prosperity. Celkově je letošní září pátým nejúspěšnějším měsícem v historii. Rekord drží listopad 2016, kdy si lidé napůjčovali na hypotékách 29,7 miliardy korun.
• Zájem Čechů o investování ve fondech meziročně znatelně poklesl. V porovnání se Západem investují stále málo
  Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun. Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech. Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků.
• Zájem firem o zajištění proti kurzovému riziku slábne
  Zájem českých firem o zajištění proti kurzovému riziku české koruny slábne. Důvodem je oslabování kurzu české měny a postupný přechod firem na účtování v eurech. Více než polovina exportérů (56 pct) se proti kurzovému riziku v letošním roce již zajistila nebo se hodlá zajistit. Dalších 19 procent využívá tzv. přirozeného zajištění, kdy příjmy a výdaje jsou ve stejné měně. Jen osm procent se nechystá zajistit se vůbec a 17 procent čeká, co přijde. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace exportérů a Raiffeisenbank.
• Zájem institucí o Bitcoin se zvyšuje
  Bitcoin si prochází menším výprodejem po dosažení lokálního maxima ze dne 14. srpna na $48 000. Cena se však stále pohybuje nad stěžejním supportem v blízkosti $44 000. Cenu by mohl podržet zájem institucionálních investorů. Společnosti Fidelity zveřejnila, že u 90 % jejich největších klientů roste zájem o vstup na trh s kryptoměnami. Dle Fidelity je hlavním důvodem růst peněžní nabídky napříč světem. Společnost se tak soustředí na budování dlouhodobé finanční infrastruktury, která umožní přímý přístup na trh s digitálními aktivy.
• Zájem investorů míří k techům, když výnosy dál klesly
  Evropské akciové indexy zůstávají dole a odpoledne dokonce navyšují ztráty. Stoxx Europe 600 je navýšil skoro na půl procenta, DAX zůstává níž asi o 0,2 pct. Mezitím ale nabral na hloubce propad dluhopisových výnosů. 10Y splatnost v USA je dole o 4 a v Německu o 3 bazické body. A to je voda na mlýn sázce na růstové akcie, tedy hlavně techy.
• Zájem investorů o české státní dluhopisy postupně klesá, zůstává ale vysoký
  Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 5,1 mld. CZK, nicméně investoři poptávali až 12,5 mld. Kč. Poslední aukce napovídají, že zájem investorů postupně klesá, stále ale zůstává vysoký. Svou roli hraje nedávný opětovný pokles výnosů státních dluhopisů na trhu i jejich zdražení vůči úrokovým swapům. Již tradičně byl vyšší zájem o kratší dluhopis se splatností devět let s průměrným výnosem 0,76 %. Zájem ale byl i o dluhopis se splatností dvacet let, který nabídl zajímavější výnos 1,28 %.
• Zájem lidí v ČR půjčit vládě stoupl obrovsky, na osminásobek dosavadního maxima. Tyto půjčky totiž bezpečně chrání úspory veřejnosti před inflací, letos mohou vynést přes 6 %
  V rámci 13. upisovacího období, které skončilo loni 23. prosince, byly na účty lidí ČR připsány státní spořící dluhopisy za 41,1 miliardy korun. To je bezmála osmkrát vyšší částka než ta odpovídající výsledku dosud nejúspěšnějšího vydávání Dluhopisů Republiky, toho v rámci 12. upisovacího období, která odpovídá 5,5 miliardy korun.
• Zájem malých a středních firem (SME) podnikat udržitelně roste. Motivují je k tomu zaměstnanci i zákazníci
  V posledních letech se zájem malých a středních podniků (tzv. SME) v České republice o udržitelné podnikání značně zvýšil. Tento trend je důsledkem rostoucího zájmu o životní prostředí, postupných změn legislativy, ale zároveň i faktu, že mezi udržitelným chováním firem a jejich finanční výkonností existuje pozitivní vztah. Udržitelné obchodní modely totiž nejen přispívají k dlouhodobému úspěchu, ale také k rychlejšímu zotavení po ekonomicky náročných obdobích. Právě proto si skupina Generali dlouhodobě klade za cíl motivovat přes soutěž SME EnterPRIZE mikro, malé a střední firmy, aby se nebáli podnikat udržitelně.
• Zájem o akcie neustává
  Evropské akcie navázaly na úspěšný vstup asijských trhů do nového týdne a i na starém kontinentu převládaly nákupní příkazy. Index Stoxx 600 v odpoledních hodinách přidává zhruba 0,4 % a nachází se tak na nejvyšší úrovni za posledních pět měsíců. Daří se většině sektorů, když je obecně cítit větší chuť po cyklických akciích na úkor defenzivních. O první příčku se perou energetici a průmyslníci, jejichž akcie dosahují zisku shodně okolo 0,8 %. Naproti tomu utility či realitní společnosti mírně klesají, když jejich ztráty činí 0,3 %, respektive 0,2 %.