Inflace stagnovala na 2,8 % a byla tak nižší, než se čekalo

Čtěte více

• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.
• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila zřejmě i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.
• Inflace sice brzdí, ale zůstává vysoko
  Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.
• Inflace sice nadále klesá, avšak méně, než se čekalo
  Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.
• Inflace skokově narůstá a již dosáhla úrovně 16 procent
  „Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace skutečně zvolní, jak potvrzují i ceny v průmyslu či zemědělství
  Ceny v primárních okruzích potvrzují nízkoinflační prostředí, které se postupně projeví i ve spotřebitelské inflaci a jejím návratu nejprve do tolerančního pásma ČNB (ještě letos) a následně i k dvouprocentnímu cíli (v průběhu příštího roku).
• Inflace spadla pod 2 %
  Předběžný odhad Českého statistického úřadu ukázal, že spotřebitelská inflace v dubnu meziměsíčně poklesla o 0,1 % a v meziročním srovnání dokonce spadla pod 2% cíl ČNB. Konkrétně se zastavila na úrovni 1,8 %, přičemž naše i tržní prognóza očekávala snížení „pouze“ na 2,1 %.
• Inflace s Polsku se snížila
  Index spotřebitelských cen rostl v červenci podle předběžných odhadů o 3,1 % meziročně oproti růstu o 4,1 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 2,8 % meziročně.
• Inflace spotřebitelských cen mírně zvolnila tempo
  Spotřebitelské ceny v srpnu v souladu s naším i tržním očekáváním meziročně vzrostly o 3,3 %, což je o 0,1 % méně oproti červenci. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v souhrnu beze změny (0,0 %). Ke snížení cen vedly především klesající ceny potravin a nealkoholických nápojů. V meziměsíčním srovnání klesly ceny zeleniny (-3,4 %) a ceny brambor pokračovaly v klesajícím trendu (-11,1 %). V sekci potravin vzrostly pak ceny cukru (+4,9 %) a olejů a tuků (+2,1 %). K meziměsíční dynamice cen přispěla kategorie dopravy, zejména růst cen automobilů (+0,6 %) a pohonných hmot a olejů (+0,4 %). Ve stravování a ubytování vzrostly ceny o 0,2 %. Ceny dovolených s komplexními službami rostly o 2,1 %, jelikož se s ohledem na pandemickou situaci zohledňují balíčky v tuzemsku namísto v zahraničí. Úhrnem v srpnu meziměsíčně klesly ceny zboží o 0,2 %, zatímco ceny služeb přidaly 0,2 %.
• Inflace s přispěním nižších cen pohonných hmot v prosinci klesla
  Průmyslová produkce podle našeho odhadu v listopadu částečně korigovala předchozí výrazný meziměsíční pokles. Pomoci by k tomu měly pokračující odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích a obnovení vyšší produkce energetického průmyslu po předchozí dílčí odstávce. Maloobchodní tržby v důsledku výrazného snížení reálných příjmů domácností v listopadu pravděpodobně pokračovaly v meziměsíčním poklesu. Meziroční inflace by měla podle nás klesnout z 16,2 % na 15,8 % v prosinci. Na nižší meziměsíční dynamiku spotřebitelských cen působilo hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot.
• Inflace stále nepolevuje, spíše naopak
  Inflace v září opět překvapila vyšším nárůstem, než se čekalo. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení včetně počínajícího navyšování cen energií. Meziroční jádrová inflace vzrostla nad 6 %. O tom, že ČNB bude dál zvyšovat úrokové sazby, není pochyb.
• Inflace stoupla k 18 %
  Index spotřebitelských cen v září vzrostl na 18 % meziročně oproti 17,2 % v srpnu. Trhy očekávaly stagnaci na 17,2 % meziročně.
• Inflace tématem dne. Stále se řeší vrchol, ale klíčové bude i trvání
  Vrchol inflace v USA je z tržního pohledu určitě jeden z klíčových bodů. V posledních měsících se o vrcholu spekuluje pravidelně, načež květnový výsledek byl nečekaně vysoký a znovu představy o obratu odložil. Něco podobného by mohlo přijít dnes, kdy vyjde červnový inflační report. Očekává se zrychlení cen na meziročních 8,8 pct, přičemž ale jádrová inflace by měla naopak zpomalit na 5,7 pct.
• Inflace tématem dne. Trhy jsou před daty v pozitivní náladě
  Evropské akciové trhy dnes pokračují v růstu a hlavní indexy si připisují zhruba do jednoho procenta. Nejde o velký růst, přesto nálada zůstává pozitivní a zasahuje i na dluhopisový trh. Tam dnes sledujeme znovu pokles výnosů. Eurodolar vyčkává u 1,0550 a v klidu je také česká koruna.
• Inflace těsně pod desítkou… zatím
  Podle dnes zveřejněných údajů se spotřebitelské ceny jen v lednu zvýšily o 4,4 % a meziroční inflace se tím dostala na úroveň 9,9 %. Do lednové inflace promluvily drahé energie i nové ceníky v obchodech a ve službách. Lednový skok v cenách obstaraly především vyšší náklady na bydlení, které ovlivnil nejenom návrat DPH u elektřinu a plynu, ale i zdražování energií pro domácnosti.
• Inflace tlačí na úspory Čechů, zájem o odprodej zlata výrazně vzrostl
  Aktuální vysoká míra inflace stále více dopadá i na lidi, kteří byli dříve zvyklí mít přebytky a ty investovat, například do fyzického zlata. Podle dat společnosti Zlaťáky.cz, která patří mezi největší prodejce fyzického zlata a stříbra v Česku, se zájem o výkup investičního zlata a stříbra zvýšil meziročně až čtyřnásobně. Jako nejčastější důvod odprodeje drahých kovů lidé uvádějí potřebu dodatečné hotovosti. Například v září, kdy se cena zlata dostala na 2,5letá minima však dominovaly panické prodeje pod vlivem klesající ceny zlata na světových trzích. Lidé nejčastěji prodávají uncové mince a zlaté slitky, případně stříbrné slitky o váze mezi 0,5 a 1 kilogramem.
• Inflace trhá rekordy, důchodci se proto dočkají třetí valorizace. Oproti loňsku dramaticky zdražují ještě i potraviny, nejlepší ochranou proti inflaci je sbírání známek, vína či umění
  Český statistický úřad dnes zveřejnil čísla k březnové inflaci. Vykázala hodnotu 12,7 procenta, nejvyšší od května 1998. Překonala tak očekávání. Počítalo s inflací pouze 12,4 procenta. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 1,4 procenta.
• Inflace trhá rekordy, ochrání před ní alternativní investování – do umění, vína i známek
  Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta.
• Inflace, události na Ukrajině a možný silný růst v USA budou tento týden řídit globální trhy
  Globální trhy nadále sklouzávají do hluboké recese kvůli závratně vysoké inflaci a agresivnějším krokům centrálních bank, zejména Fedu. Je zde také válka na Ukrajině a zhoršující se údaje v Německu, Číně a USA.
• Inflace urychlí svůj pokles
  Česká meziroční inflace podle nás v březnu zaznamenala pokles na 2,4 % z únorových 2,7 %. To by bylo o 0,2 pb méně, než předpokládá centrální banka. Vlivem nižších cen surové ropy a silnější koruny vůči dolaru, v meziročním vyjádření navíc podpořeném efektem srovnávací základny, pravděpodobně došlo k výraznému zlevnění pohonných hmot. Očekáváme také mírný meziměsíční pokles cen potravin, neboť stále vidíme prostor pro korekci výrazného lednového nárůstu. Dynamika jádrových cen byla v lednu a únoru silná, když zřejmě působil efekt pravidelného přecenění na začátku roku. Pro březen však předpovídáme zmírnění meziroční jádrové inflace z 2,5 % na 2,4 %, jelikož poptávka domácností zůstává utlumená a spotřebitelský sentiment na přelomu roku klesal. Celková i jádrová inflace po zbytek letošního a v příštím roce podle nás zůstanou v tolerančním pásmu ČNB.