Vláda letos plánovaný schodek nepřekročí. Zůstává ovšem otázkou, zda by tomu tak bylo i nebýt zářijových povodní

Čtěte více

• Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun, přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu. Je to velmi drahé PR…
  Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.
• Vláda chce konec daňových rájů. Navrhla zdanění nadnárodních firem, které rozpočtu přinese 5 miliard ročně
  Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.
• Vláda chce roku 2026 hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Doba postupného ozdravování veřejných financí tak končí, je třeba se připravit na nové či vyšší daně
  Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
• Vláda chce zítra navýšit rozpočtovaný schodek na dějinně nejvyšší úroveň 200 miliard korun, je to však stále málo
  Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.
• Vláda chce zvýšit daň z nafty, což má ekonomickou logiku. Nafta se totiž nyní v Rotterdamu prodává levněji než v průměru v letech 2018 či 2019, kdy ovšem spotřební daň z nafty včetně DPH byla v Česku o tři koruny na litr výše než dnes
  Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.
• Vláda chystá cenovou regulaci respirátorů. Hrozí bujení černého trhu, na Amazonu lze sehnat pomůcky s přirážkou přes 2000 %
  Vláda od dneška zakazuje vývoz respirátorů a také jejich prodej mimo vybraná, zejména zdravotnická zařízení a organizace. Podobně bude postupovat i v případě dezinfekcí. Ministerstvo financí se chystá respirátory cenově regulovat. Pokud však bude postupovat neprozíravě, hrozí bujení černého trhu s respirátory, případně jejich padělání a pašování ze země, vstříc vyšším cenám.
• Vláda chystá nový covidový program pro podnikatele, konečně by měl vycházet z propadu tržeb. Kompenzace však znevýhodní ty podnikatele, co s pandemií důmyslně bojují
  Vláda chystá nový kompenzační program pro podnikatele - jak firmy, tak OSVČ. Má se jmenovat Covid Nepokryté náklady. Dosáhnou na něj ti podnikatelé, jejichž obrat v době pandemie poklesl o 40 a více procent v porovnání se stejným obdobím posledního předpandemického roku, tedy 2019.
• Vláda i letos postupně stabilizuje hospodaření státního rozpočtu, pomáhá jí růst ekonomiky či reálných mezd
  Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
• Vláda k reakci na proběhlé volby zřejmě změní svůj přístup k boji s energetickou drahotou
  Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
• Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné
  Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
• Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021
  Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
• Vláda letos vykáže schodek 330 miliard korun. Pokud odolá tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta, jakým je snížení daně z pohonných hmot
  Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda v loňském roce. Státní rozpočet za prvních pět měsíců letošního roku totiž vykazuje schodek čítající 189,3 miliardy korun. Loni to za stejnou část roku bylo dokonce 255 miliard korun.
• Vláda loni hospodařila o deset miliard lépe, než si vytyčila. Bez povodní by ale nejspíše skončila zhruba šest miliard v mínusu
  Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
• Vláda má problém, Česká národní banka jí zdražuje dluh na víceletá maxima a hrozí dluhová spirála. ČNB má problém také – je nejrozpolcenější minimálně od 90. let
  V pátek před tímto víkendem zdražil dluh české vlády nejvýše od listopadu 2018. Úrok na desetiletém vládním dluhopisu vystoupal dle údajů agentury Bloomberg až na 2,143 procenta. Naposledy byl výše 5. listopadu 2018. Potíž je v tom, že v roce 2018 – a vlastně kdykoli v minulosti – byla absolutní výše vládního dluhu ČR o dost nižší než dnes. Česko si dnes v EU půjčuje společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem vůbec nejdráže.
• Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002
  Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
• Vláda měla letos v lednu vyšší schodek než v lednu roku 2023 i 2022, přestože – hlavně daňové – příjmy rozpočtu rostou meziročně o desetinu vyšší
  Tuzemské veřejné finance letos v lednu hospodařily se schodkem 11,2 miliardy korun. Jde o nižší lednový schodek, než byl ten loňský, ale vyšší než ten předloňský. Roku 2022 vykázal státní rozpočet dokonce mírný přebytek.
• Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny
  Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.
• Vláda mohla o tom, že mimořádná valorizace roku 2023 bude značná, vědět už v listopadu 2022, přesto penze rozhodla osekat až v únoru 2023. Ústavní soud zítra vynese verdikt o důchodech a zdůvodnění jeho nálezu bude každopádně zajímavé
  I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.
• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci července hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak z hlediska nominálního, tak reálného. Červencový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 192,3 miliardy korun. Ještě nižší než červencové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.