Cestovní ruch hlásí lepší výsledky než před pandemií. Pomohlo Mistrovství světa v ledním hokeji

Čtěte více

• Cesta k brexitu bude trnitá
  Premiérku Theresu Mayovou čeká 15. ledna hlasování britského parlamentu o jejím návrhu smlouvy na vystoupení Velké Británie z EU. V něm pravděpodobně utrpí další drtivou porážku. Podobně zřejmě dopadne i plán B, který v takovém případě musí předložit do 21. ledna. Pak ale podle našeho názoru převládne britský pragmatismus a poslancům napříč všemi politickými stranami se podaří nalézt kompromis. V řádném termínu do 29. března to však s největší pravděpodobností nebude. Riziko představují i předčasné volby. Tomu, že nastanou, dáváme 45% pravděpodobnost. I v takovém případě však předpokládáme, že dohoda s EU bude nakonec uzavřena. Nové referendum, ani to, že by Británie z EU nakonec nevystoupila, nepředpokládáme.
• Cesta k býčímu trhu s dluhopisy je připravená, ale ještě nás čeká pár výzev
  V posledním letošním čtvrtletí dojde na obou stranách Atlantiku k prohloubení stagflace. Recese, která začala v Německu a Nizozemsku, se rozšíří do dalších evropských zemí a i ve Spojených státech výrazně zpomalí růst. Přesto zůstane inflace po zbytek tohoto roku i počátkem toho příštího vyšší, takže budou muset být centrální banky připravené kdykoli znovu zvýšit sazby.
• Cesta ke slabšímu dolaru bude zřejmě trnitá
  Fed si konečně začal uvědomovat, co jeho režim monetárního zpřísňování způsobuje, a že silný americký dolar je stále více nekompatibilní s finanční stabilitou. Přesto Fedu ještě nějakou dobu potrvá, než dokáže dosáhnout obratu původního kurzu a nedostatek světlých bodů v globální ekonomice v průběhu roku může znamenat, že cesta k vytrvale slabšímu USD bude v roce 2019 velmi trnitá.
• Cesta k exitu je volná
  Česká ekonomika v letošním roce mírně zrychlí a podle našeho odhadu přidá 2,7 %. Za jejím růstem bude zejména domácí spotřeba. Mírné oživení by ale měly zaznamenat i investice.
• Cesta k inflaci v době poCOVIDové
  V makroekonomické sféře je dnes nejdůležitějším tématem inflace. Investoři se jí tedy logicky obávají a hledají investiční strategie, které jim pomohou se proti inflaci zajistit. V posledních týdnech jsme byli svědky několika případů překvapivého růstu inflace, které z velké části odrážejí značnou asymetrii ekonomiky po recesi způsobené virem COVID. Nelze však zcela vyloučit, že během zotavení skutečně přijde delší období vysoké inflace způsobené náhlou změnou vývoje, rostoucím protekcionismem a stále rozmáchlejší přerozdělovací politikou. Kdybych směl dát investorům jen jedinou radu, zněla by takto: Prostudujte si všechno, co najdete, o inflaci a hlavně o stagflaci.
• Cesta od her k vlastnímu portfoliu: Jak se děti rentiérů učí investovat
  Tím, jak rostou děti úspěšných lidí, kteří disponují majetkem v řádu stovek milionů korun, přichází zjištění, že spíše, než samotné peníze je potřeba dětem předat znalosti a zkušenosti, jak s majetkem nakládat. Aby z něj nebyl zlý pán, ale dobrý sluha.
• Cesta za úspěchem ruské verze SWIFT nebude tak jednoduchá, jak se zdálo
  Je to již nějaký čas, co svět oblétla informace o tom, že se Turecko s Čínou rozhodli přistoupit k ruské alternativě finančního komunikačního systému SWIFT, který je založený na rublu. O ruském ekvivalentu se tehdy mluvilo jako o možném vzniku nového platebního kolosu. Mezi zeměmi, které plánují přijmout tento systém patří například i Írán, Indie či země v rámci EAEU. Napříč tomu, že od roku 2019 Rusko dosáhlo mnoha dohod o propojení SPFS s jinými zeměmi, zdá se, že bude mít před sebou ještě dlouhou cestu, aby se dokázalo více prosadit.
• Cestovní kanceláře ruší zájezdy, klienti však poukazy přijmout nemusí. Budou-li chtít peníze, musí k soudu, od roku 2022 to půjde i hromadně
  Cestovní kanceláře Exim Tours a Fischer kvůli epidemii koronaviru zrušily všechny zájezdy plánované na letošní červenec a srpen, které měly objednané u obou společností řádově desetitisíce klientů. Ti místo zájezdu dostanou do cestovky poukaz. A to i tehdy, pokud by raději dostali zpět peníze, na které mají nárok dle legislativy EU. Právě nesoulad české a unijní legislativy ve věci cestovních poukazů může výhledově vést k hromadným žalobám klientů ne cestovní kanceláře.
• Cestovní kanceláře v ČR mohou kvůli koronaviru letos přijít až o pět miliard korun
  Nelze vyloučit, že ztráty na tržbách cestovních kanceláří a agentur v ČR se kvůli koronaviru mohou letos vyšplhat právě až do pásma čtyř až pěti miliard korun.
• Cestovní ruch dostal ránu na solar plexus
  „Cestovní ruch dostal v prvním čtvrtletí ránu na solar plexus. Ve druhém čtvrtletí přijde další úder, z kterého se již řada podnikatelů v cestovním ruchu nevzpamatuje a definitivně ukončí činnost,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch hlásí rekordní počty ubytovaných hostů
  „Češi se nejméně ubytovávají v Ústeckém kraji, v Pardubickém kraji a v Plzeňském kraji. Cizinci zas nejméně přespávají v Pardubickém kraji, na Vysočině a ve Zlínském kraji. Nejvíce zahraničních hostů pochází z Německa, z Polska a ze Slovenska. V průměru u nás cizinci stráví jen 2,45 noci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch je na vzestupu. Rok 2024 výrazně překonal předpandemický rok 2019
  „Cizinci jezdí do České republiky jen na skok. V průměru u nás stráví pouze 2,4 noci. Nejčastěji vyhledávají Prahu. Pouze 38 procent návštěvníků z ciziny se podívá i do jiných koutů naší země,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch je v hluboké krizi
  „Hoteliéři si musí začít více vážit domácí klientely, která ve třetím čtvrtletí zvýšila meziroční počet přenocování o 17,2 procenta. Ukazuje se, že Češi projevili výrazně vyšší zájem o pětihvězdičkové hotely, které dříve navštěvovali především cizinci. Luxusní hotely však přesto evidují největší ztráty ze všech ubytovacích zařízení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch na pokraji krachu. Vláda odloží daně.
  Vláda chystá pomoc v podobě odložené splatnosti daně pro cestovní kanceláře, hotely a jiné firmy v cestovním ruchu ohrožené šířícím se koronavirem. Odhady hovoří o ztrátách v daném sektoru mezi 35 a 70 miliardami korun.
• Cestovní ruch prožil další obtížný rok
  „Rok 2021 přinesl jen mírné zlepšení v rámci cestovního ruchu. Zvýšil se sice zájem Čechů o cestování v tuzemsku, nicméně Česká republika byla v podstatě vymazána z map pro cizince z jiných než evropských zemí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch se loni zotavil z Covidu, letos poroste. Posílí hlavně zavedené značky
  Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Global přinesl rok 2022 v sektoru cestovního ruchu zotavení z pandemické krize. Předpokládají, že letos bude mnoho firem dále expandovat. Týká se to především velkých zavedených značek v oblasti hotelnictví, které budou stále více zavádět franšízový model. To může být výhodné i pro drobnější podnikatele. Experti z Moore Czech Republic věří, že tuzemský sektor cestovního ruchu letos neminou globální trendy, jako je ESG (enviromentální a sociální řízení firem), automatizace nebo kombinace pracovní cesty s dovolenou v rámci tzv. bleisure. Expanzi pak očekávají i cestovní kanceláře, které už nyní reportují násobně vyšší předprodeje.
• Cestovní ruch se nadechl, aby se znovu potopil
  „Cestovnímu ruchu se daří jen ve druhém a třetím čtvrtletí roku. Ve zbývající polovině roku skomírá kvůli pandemii koronaviru. To zásadním způsobem mění podnikatelské modely v tomto odvětví a vede k poklesu jeho významu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch se probouzí z noční můry
  „Díky nízké srovnávací základně vypadají výsledky cestovního ruchu za druhé čtvrtletí letošního roku velmi dobře. Počet hostů vykázal obří růst, a i další ukazatele vypadají v meziročním srovnání fantasticky. Nicméně ve skutečnosti se cestovní ruch vzpamatovává z tak tvrdého knockoutu, že ani nárůsty o desítky procent nejsou dostatečné k zotavení tohoto těžce zkoušeného odvětví naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Cestovní ruch v ČR loni těžce trpěl, jako v roce 2020, s tím je ale konec. Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, v ČR je hitem Turecko
  Turistický ruch v ČR má za sebou druhý velmi slabý rok. Oproti roku 2020 loni ještě o něco ubylo návštěvníků ze zahraničí. Mírný vzestup počtu domácích turistů i jejich přenocování situaci rozhodně nezachránil. Takže celkový počet hostů jen nepatrně převyšuje polovinu jejich počtu v dosud rekordním – a posledním předpandemickém – roce 2019. Letos by však měla být situace mnohem lepší. Počet hostů by se i přes pomalý rozjezd v prvním, probíhajícím čtvrtletí mohl dostat na úroveň 80 až 85 procent předpandemické úrovně. Turistický ruch totiž v posledních týdnech velmi výrazně oživuje. U nás i v zahraničí.
• Cestovní ruch v ČR s loni zhroutil, trpěla zvláště Praha a Karlovarsko. Vypadli zejména cizinci ze vzdálenějších zemí typu Čínu, které Češi nedokázali nahradit ani početně, ani svými útratami
  Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 se celkový počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR meziročně snížil o 85,9 procenta a počet přenocování poklesl o 81,3 procenta. Podzimní omezení ubytovacích služeb znamenalo propad návštěvnosti srovnatelný s první jarní koronavirovou krizí. Za celý rok 2020 hromadná ubytovací zařízení vykázala pokles počtu příjezdů i přenocování. Hostů se ubytovalo 10,8 milionu a v hromadných ubytovacích zařízeních strávili 31,2 milionu nocí.