Česká „nároková“ ekonomika, aneb každý natahuje ruku

Čtěte více

• Česká národní banka vytvorila magnet pre špekulantov
  Pevné menové kurzy padajú predovšetkým kvôli tomu, že zafixované meny sa postupom času stanú nadhodnotenými a na udržanie pevného kurzu musia centrálne banky páliť devízové rezervy (teda nakupovať za ne domáce meny, aby vyrovnali deficit dopytu po domácej mene voči ponuke). A tieto devízové rezervy sa časom vyčerpajú. Aj v posledných dvoch rokoch sme boli svedkami takých prípadov, jednalo sa o exportérov ropy (napr. Kazachstan, Azerbajdžan), pri ktorých dopyt po ich menách potopila lacná ropa.
• Česká národní banka začala mimořádně intervenovat za silnější korunu. Intervenuje tak vlastně proti svému nadcházejícímu guvernérovi Michlovi
  Koruna začala před malou chvílí citelně posilovat poté, co Česká národní banka de facto intervenovala proti svému nadcházejícímu guvernérovi. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se včerejším jmenováním holubičího radního Michla guvernérem a spekulacemi, jež jmenování předcházely.
• Česká národní banka zítra úrokové sazby nezvýší
  Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání příští týden ve středu ponechá klíčové úrokové sazby na stávající úrovni, ačkoli její rozhodnutí nebude jednomyslné. Lze očekávat minimálně dva disentní hlasy. Jednání zřejmě bude patřit k těm náročnějším. Už při listopadovém zasedání se vyskytly dva disentní hlasy, přičemž listopadová inflace předčila prognózu centrální banky, když tempo růstu spotřebitelských cen poprvé od roku 2012 překročilo horní mez tolerančního pásma inflačního cílování ve výši tří procent. Domácí inflační tlaky však podle většiny bankovní rady budou na horizontu měnové politiky, tj. během následujících 18 měsíců, vyvažovány protiinflačními tlaky, přicházejícími zejména ze zahraničí. Mezinárodní trhy totiž stále ochromuje nejistota plynoucí z celní války USA a Číny nebo stále nedořešeného brexitu. Skutečnost, že oba tyto děje se nyní dočkávají svého alespoň částečného rozuzlení, které způsobuje jisté opadnutí zmíněné nejistoty, bude disentéry v bankovní radě ČNB připomínána coby argument pro zvýšení základní úrokové sazby.
• Česká národní banka zpomaluje tempo snižování úrokových sazeb, obává se příliš slabé koruny, jež by mohla být proinflační
  Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu, na 4,5 procenta. Koruna v bezprostřední reakci zvrátila své dosavadní dnešní oslabování vůči euru. Část trhu tedy započítávala do kursu koruny výraznější snížení základní sazby, o 0,5 procentního bodu. Tomu se však ČNB letos poprvé vyhnula.
• Česká národní banka zvažuje snížení sazeb, rozhodne jádrová inflace
  Guvernér Česká národní banka uvedl, že prostor pro další snížení úrokových sazeb bude záviset především na vývoji jádrové inflace. Základní úroková sazba zůstává na úrovni 3,5 %, kde se nachází již od května. Bankovní rada zatím vyčkává, protože domácí cenové tlaky nadále představují významné riziko.
• Česká národní banka zvýšila úrokové sazby
  „Díky České národní bance budou komerční banky motivovány k navýšení úrokových sazeb na běžných a spořících účtech. Dnešní úrokové sazby nepokryjí inflaci a střadatelé přichází o reálnou hodnotu svých úspor,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Česká národní banka zvýší úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes ponechala sazby beze změny. A to nejen klíčovou tříměsíční depozitní sazbu ale i jednodenní zápůjční sazbu. Tu naposledy zvýšila v březnu a to o 10 bb na -0,05 bb. Další zvýšení O/N sazby by přicházelo v úvahu v červnu, kdy banka bude diskutovat novou inflační zprávu. Zvýšení tříměsíční sazby očekáváme nejdříve v závěrečném čtvrtletí letošního roku a to i přesto, že se inflace již nachází výrazně nad 3% inflačním cílem (3,7 % y/y v březnu). Centrální banka zřejmě nebude chtít ohrozit domácí hospodářský růst, a tak ke zpřísňování měnových podmínek bude přistupovat jen opatrně.
• Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let
  Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.
• Česká národní banka zvyšuje své investice do zlata. Je to prozíravé i z hlediska drobného investora
  Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
• Česká národní banka zvyšuje úroky na 5,75 procenta
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazbu zvedla o tři čtvrtě procentního bodu na 5,75 procenta. To předčilo očekávání naší prognózy, konsensu analytiků, a také očekávání investorů na finančním trhu. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci. Odezva finančních trhů bezprostředně po rozhodnutí je téměř nulová, pozornost však bude směřovat na následnou tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. Důležitá pro investory bude hlavně nová prognóza centrální banky, která může ukazovat na potřebu ještě výraznějšího utažení měnové politiky, a postoj k ní ze strany bankovní rady.
• Česká nezaměstanost zůstává na historických minimech, inflace v eurozóně padá pod cíl
  Česká nezaměstnanost zůstává i v dubnu na historických minimech 3,2 %. Nezaměstnanost měřená podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové populaci mezi věkem 15-64 let je v Česku vyšší (4,4 %), ale i tam již nejsme příliš vzdáleni od historických minim (3,8 % - viz graf níže). Navíc i registrovaná nezaměstnanost při pohledu na přebytek poptávky po pracovních místech na úřadech práce bude klesat.
• Česká nezaměstnanost dál klesala
  Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.
• Česká nezaměstnanost údajně stagnuje
  Podíl nezaměstnaných: V našem odhadu vývoje podílu nezaměstnaných jsme na březen počítali s výrazným nárůstem. Důvodem bylo zjevné omezení aktivity v řadě sektorů a naprosté zavření v některých služeb. Anekdotické zprávy o tom, jak lidé přicházejí na pracovní úřad nás vedly k očekávání, že počet nezaměstnaných bude rychle stoupat a již v březnu překročil 4 %. S ohledem na vývoj statistik v zahraničí jsme se intuitivně obávali ještě horších čísel. Avšak ministryně práce a sociálních věcí včera v debatě na ČT oznámila, že dle dat ministerstva setrval podíl nezaměstnaných na úrovni 3,0 %. To je stejně jako v únoru. To by sice znamenalo, že po sezónním očištění nezaměstnanost sice vzrostla, ale v současném kontextu naprosto zanedbatelně.
• Česká nezaměstnanost v září překvapila příznivým výsledkem. Trh práce však nadále vykazuje známky ochlazování a strukturálních problémů
  Nezaměstnanost v Česku v září dosáhla pěti procent, a dopadla tak lépe, než předpokládali analytici. Jejich mediánová prognóza podle agentury Bloomberg činila 5,1 procenta, přičemž všech devět oslovených analytiků očekávalo hodnotu buď 5,0, nebo 5,1 procenta. Výsledek tedy odpovídá optimističtější prognóze. Zářijová data představují příznivý signál svědčící o odolnosti českého trhu práce, nikoli však důkaz, že jeho postupné ochlazování skončilo.
• Česká obchodní bilance skončila schodkem
  Obchodní bilance skončila v červenci schodkem 1,7 miliardy korun, což je první záporný výsledek v tomto roce. Trh očekával schodek 2 mld. CZK. Přebytek obchodní bilance byl v červnu revidován na 28 mld. CZK.
• Česká platforma Fintokei přepisuje pravidla prop tradingu: jako první firma na světě vyplácí odměny během vteřin
  Fintokei mění payout z největší slabiny odvětví na jeho nejsilnější konkurenční výhodu a nastavuje nový standard pro celý trh.
• Česká pomoc Ukrajině dosud činí 232 miliard korun, spočítal německý institut. Je pátá nejvyšší v EU, absolutně vyšší než třeba pomoc francouzská, takže zaráží, že Česko o Ukrajině nejedná
  Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
• Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
  Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
• Česká pošta čeká na 3,3 miliardy korun od státu
  Česká pošta chystá další změny. Stát jí má příští rok vyplatit dluh ve výši 3,3 miliardy. Čeká se na schválení Evropské komise. Informaci zveřejnil premiér Andrej Babiš.
• Česká pošta dle auditu loni prohloubila ztrátu o 502 milionů na 1,246 miliardy
  Česká pošta loni podle auditovaných výsledků zvýšila ztrátu o 502 milionů korun na 1,246 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy klesly o 872 milionů korun na 18,321 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.