Česká národní banka začala mimořádně intervenovat za silnější korunu. Intervenuje tak vlastně proti svému nadcházejícímu guvernérovi Michlovi

Čtěte více

• Česká národní banka ponechá nastavení měnové politiky beze změny
  Minulý týden bylo obchodování s českou korunou poklidné. Žádná domácí data zveřejněna nebyla a tak pozornost trhu směřovala především na vývoj v zahraničí. Kurz koruny se po celý týden pohyboval převážně v úzkém pásmu 27,40 – 27,50 CZK/EUR. Z domácích událostí přitáhlo pozornost pouze vystoupení guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který trh ujistil, že odchylky od poslední prognózy ČNB jsou malé. Kurz koruny se poté krátce podíval pod hladinu 27,40 CZK/EUR, kde se však dlouho neudržel a ve zbytku týdne osciloval kolem úrovně 27,40 CZK/EUR.
• Česká národní banka ponechává sazby beze změny
  Česká národní banka ponechala v souladu s očekáváním trhu úrokové sazby beze změny. Klíčová dvoutýdenní reposazba zůstává na úrovni 2,0 %.
• Česká národní banka příští týden sazby zřejmě nezvýší
  Příští týden ve čtvrtek se koná poslední letošní řádné měnověpolitické zasedání České národní banky. Bankovní rada se pravděpodobně rozhodne tentokrát ponechat sazby na stávajících úrovních. Základní sazba tak setrvá na úrovni 1,75 procenta.
• Česká národní banka schválila IPO společnosti SAB Finance, ta se chystá vstoupit na Burzu cenných papírů Praha
  Česká národní banka vydala rozhodnutí o schválení prospektu zaknihovaných akcií společnosti SAB Finance a.s. Ta se chystá vstoupit na Standard Market Burzy cenných papírů Praha. Zahájení obchodování na burze je plánováno na konec ledna 2021 a bude se jednat o třetí největší emisi na trhu Standard. SAB Finance a.s. nabídne dividendové akcie s dividendou vyplácenou dvakrát ročně. Dividendové akcie jsou v České republice velmi oblíbené.
• Česká národní banka si se změnou sazeb i dnes dává pauzu. Přestávku mají i další centrální banky v regionu, česká koruna z regionálních měn vůči euru letos posiluje nejvýrazněji
  Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání dle očekávání ponechala klíčové úrokové sazby na stávající úrovni. Dnešní jednání zjevně nebylo tak bouřlivé jako to minulé, listopadové, jehož výsledek musel být zveřejněn se zpožděním oproti řádnému termínu.
• Česká národní banka stabilizovala kurz koruny
  „Kdyby Česká národní banka nezvýšila úrokové sazby mohla se česká měna dostat až ke kurzu 26,40 CZK/EUR. Růst úrokových sazeb však navýšil zájem investorů o korunu a vedl ke stabilizaci kurzu vůči euru. Koruna je tak v porovnání s ostatními měnami na rozvíjejících se trzích relativně stabilní,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Česká národní banka šokuje Česko i svět, nečekaně razantně zvyšuje základní úrokovou sazbu. Hypotéky prudce zdraží, v průměru až nad čtyři procenta
  Česká národní banka šokuje Česko i svět. Česká národní banka se dnes rozhodla zcela nečekaně razantním způsobem navýšit základní úrokovou sazbu. Na dnešním zasedání bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení základního úroku o 1,25 procentního bodu. A to ze stávající úrovně 1,5 procenta.
• Česká národní banka trhy nepřekvapí
  V úterý se kurz koruny vůči euru držel převážně v jednohaléřovém pásmu 27,02 – 27,03 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint se postupně...
• Česká národní banka vyrazila všem dech, zvedá základní úrok o 0,75 procentního bodu, tedy nejvýrazněji od roku 1997
  Česká národní banka dnes vyrazila dech úplně všem. Zejména pak analytikům a ministerstvu financí. Svoji základní úrokovou sazbu totiž s účinností od zítřka zvedá o mimořádné 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta.
• Česká národní banka vytvorila magnet pre špekulantov
  Pevné menové kurzy padajú predovšetkým kvôli tomu, že zafixované meny sa postupom času stanú nadhodnotenými a na udržanie pevného kurzu musia centrálne banky páliť devízové rezervy (teda nakupovať za ne domáce meny, aby vyrovnali deficit dopytu po domácej mene voči ponuke). A tieto devízové rezervy sa časom vyčerpajú. Aj v posledných dvoch rokoch sme boli svedkami takých prípadov, jednalo sa o exportérov ropy (napr. Kazachstan, Azerbajdžan), pri ktorých dopyt po ich menách potopila lacná ropa.
• Česká národní banka zítra úrokové sazby nezvýší
  Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání příští týden ve středu ponechá klíčové úrokové sazby na stávající úrovni, ačkoli její rozhodnutí nebude jednomyslné. Lze očekávat minimálně dva disentní hlasy. Jednání zřejmě bude patřit k těm náročnějším. Už při listopadovém zasedání se vyskytly dva disentní hlasy, přičemž listopadová inflace předčila prognózu centrální banky, když tempo růstu spotřebitelských cen poprvé od roku 2012 překročilo horní mez tolerančního pásma inflačního cílování ve výši tří procent. Domácí inflační tlaky však podle většiny bankovní rady budou na horizontu měnové politiky, tj. během následujících 18 měsíců, vyvažovány protiinflačními tlaky, přicházejícími zejména ze zahraničí. Mezinárodní trhy totiž stále ochromuje nejistota plynoucí z celní války USA a Číny nebo stále nedořešeného brexitu. Skutečnost, že oba tyto děje se nyní dočkávají svého alespoň částečného rozuzlení, které způsobuje jisté opadnutí zmíněné nejistoty, bude disentéry v bankovní radě ČNB připomínána coby argument pro zvýšení základní úrokové sazby.
• Česká národní banka zvýšila úrokové sazby
  „Díky České národní bance budou komerční banky motivovány k navýšení úrokových sazeb na běžných a spořících účtech. Dnešní úrokové sazby nepokryjí inflaci a střadatelé přichází o reálnou hodnotu svých úspor,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Česká národní banka zvýší úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes ponechala sazby beze změny. A to nejen klíčovou tříměsíční depozitní sazbu ale i jednodenní zápůjční sazbu. Tu naposledy zvýšila v březnu a to o 10 bb na -0,05 bb. Další zvýšení O/N sazby by přicházelo v úvahu v červnu, kdy banka bude diskutovat novou inflační zprávu. Zvýšení tříměsíční sazby očekáváme nejdříve v závěrečném čtvrtletí letošního roku a to i přesto, že se inflace již nachází výrazně nad 3% inflačním cílem (3,7 % y/y v březnu). Centrální banka zřejmě nebude chtít ohrozit domácí hospodářský růst, a tak ke zpřísňování měnových podmínek bude přistupovat jen opatrně.
• Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let
  Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.
• Česká národní banka zvyšuje své investice do zlata. Je to prozíravé i z hlediska drobného investora
  Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
• Česká národní banka zvyšuje úroky na 5,75 procenta
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazbu zvedla o tři čtvrtě procentního bodu na 5,75 procenta. To předčilo očekávání naší prognózy, konsensu analytiků, a také očekávání investorů na finančním trhu. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci. Odezva finančních trhů bezprostředně po rozhodnutí je téměř nulová, pozornost však bude směřovat na následnou tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. Důležitá pro investory bude hlavně nová prognóza centrální banky, která může ukazovat na potřebu ještě výraznějšího utažení měnové politiky, a postoj k ní ze strany bankovní rady.
• Česká nezaměstanost zůstává na historických minimech, inflace v eurozóně padá pod cíl
  Česká nezaměstnanost zůstává i v dubnu na historických minimech 3,2 %. Nezaměstnanost měřená podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové populaci mezi věkem 15-64 let je v Česku vyšší (4,4 %), ale i tam již nejsme příliš vzdáleni od historických minim (3,8 % - viz graf níže). Navíc i registrovaná nezaměstnanost při pohledu na přebytek poptávky po pracovních místech na úřadech práce bude klesat.
• Česká nezaměstnanost dál klesala
  Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.
• Česká nezaměstnanost údajně stagnuje
  Podíl nezaměstnaných: V našem odhadu vývoje podílu nezaměstnaných jsme na březen počítali s výrazným nárůstem. Důvodem bylo zjevné omezení aktivity v řadě sektorů a naprosté zavření v některých služeb. Anekdotické zprávy o tom, jak lidé přicházejí na pracovní úřad nás vedly k očekávání, že počet nezaměstnaných bude rychle stoupat a již v březnu překročil 4 %. S ohledem na vývoj statistik v zahraničí jsme se intuitivně obávali ještě horších čísel. Avšak ministryně práce a sociálních věcí včera v debatě na ČT oznámila, že dle dat ministerstva setrval podíl nezaměstnaných na úrovni 3,0 %. To je stejně jako v únoru. To by sice znamenalo, že po sezónním očištění nezaměstnanost sice vzrostla, ale v současném kontextu naprosto zanedbatelně.
• Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
  Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?