Česká vláda by se měla zaměřit na mikroekonomiku

Čtěte více

• Česká republika poráží Německo v ekonomickém růstu
  „Česká ekonomika těží z vysoké spotřeby obyvatelstva vyvolané růstem mezd, platů a důchodů. Dynamičtějšímu růstu naší ekonomiky však může bránit nastavení úrokových sazeb, které jsou ve srovnání s eurozónou na výrazně vyšší úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika se stává evropským kryptoměnovým hubem díky nové legislativě
  Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu.
• Česká republika ubytovala v loňském roce více hostů než v předpandemickém roce 2019
  „Cestovní ruch se v loňském roce definitivně vypořádal s následky pandemie. Počet ubytovaných hostů byl dokonce vyšší než v roce 2019. Bohužel však stále platí, že zahraniční hosté jezdí do České republiky jen na skok. Průměrně u nás tráví jen 2,4 noci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika utrpěla historicky nejhlubší propad ekonomiky
  „Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říct, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii, a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika uvízla v pasti středně rozvinuté ekonomiky
  Česká republika si v celkovém hodnocení podle nového způsobu výpočtu Global Competitiveness Indexu 4.0 v roce 2018 udržela 29 příčku ze 140 zemí s celkovým skóre 71,2 ze 100 možných bodů. Meziročně se její bodové hodnocení nepatrně zvýšilo o 0,3 bodu. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti je nedošlo meziročně ke změnám. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8).
• Česká republika v hibernaci
  Pandemie COVID-19 už dávno není záležitostí Číny. Ta již v celkovém počtu nakažených dokonce vypadla z první pětky. Vir drtí především Spojené státy a velké Evropské země – Španělsko, Itálii, Německo a Francii. Vládní opatření v boji s šířením nového koronaviru se dramaticky podepisují na ekonomických vyhlídkách. Vidět to bude zejména v číslech za první a druhé čtvrtletí letošního roku. V profilu oživení hraje klíčovou roli čas. Pokud se vládní opatření začnou odbourávat v průběh aktuálního kvartálu, ekonomická situace by se během letních měsíců měla stabilizovat a závěreční čtvrtletí by již mělo být ve znamení nastupujícího oživení.
• Česká republika zůstává nesoběstačná v produkci masa
  „Češi konzumují nejvíce vepřové maso. Díky cenové dostupnosti roste na oblibě drůbeží maso, naopak hovězího masa konzumujeme kvůli vysoké ceně relativně málo,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká Sazka Group je největším akcionářem v rakouské loterii
  Kromě rakouského monopolu na loterie v Badenu u Vídně se podnikatelé Karel Komárek a Jiří Šmejc stali největšími akcionáři 12 kasin v Rakousku a 30 kasin jinde v zahraničí. Tito čeští miliardáři se v současné době stali největšími akcionáři rakouské loterijní a hazardní skupiny s názvem Casinos Austria. V Casinos Austria hráči ročně prosázejí 110 miliard korun, což je 10x víc než v české Sazce. Víc než 90 % připadá na číselné loterie.
• Česká spořitelna měla ve čtvrtletí čistý zisk 5,7 mld. Kč, meziročně mírně vyšší
  Česká spořitelna (ČS) vykázala letos v prvním čtvrtletí čistý zisk 5,7 miliardy korun, meziročně je o 0,3 procenta vyšší. Provozní zisk stoupl o 3,9 procenta na 7,8 miliardy korun, podle banky to bylo zásluhou vyšších provozních výnosů, které vzrostly o 4,9 procenta. Neauditované konsolidované výsledky oznámila ČS v tiskové zprávě.
• Česká spořitelna zveřejní hospodářské výsledky za 1. pololetí
  Česká spořitelna zveřejní dnes hospodářské výsledky za první pololetí letošního roku. Loňské výsledky ovlivnila opatření proti koronaviru, České spořitelně klesl za celý rok 2020 čistý zisk o 44 procent na deset miliard korun.
• Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu. Veřejné kase ČR zajistilo na úrovni EU nižší než průměrný schodek citelně přebytkové hospodaření krajů a obcí
  Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
• Česká vláda platí za svůj dluh nejvyšší úrok v porovnání s vládou slovenskou od rozdělení federace v roce 1993. V EU platí za dluh více než Češi už jenom Maďaři a Rumuni
  Česká vláda platí jeden z nejvyšších úroků z dluhu v celé EU. Úrok na desetileté půjčce vlády ČR činí nyní 1,94 procenta ročně. Vyšší úrok v celé EU už platí pouze vláda maďarská a vláda rumunská (viz tabulka níže).
• Česká vláda rozhodla utratit desítky miliard korun za Net4Gas – za plynovody, které ale žádný plyn nepřepravují. Aneb bere českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
  Český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, kupuje plynovodní síť v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů těchto plynovodů dosud vlastnila firma Net4Gas. Za ni stát zaplatí nejvýše pět miliard korun, přičemž ovšem pořizuje rovněž 6,8 miliardy korun finančních aktiv a hlavně 33 miliard dluhu.
• Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun Net4Gas – za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
  Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
• Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
  Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
• Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
  Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
• Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky, ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard
  V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to "i" vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace?
• Česká vláda uleví firmám v objemu 3,5 miliardy, což je „lepší než drátem do oka“. Srovnatelná německá pomoc má být ale stonásobná – a desetinásobná po přepočtu na velikost ekonomiky
  Česká vláda dnes rozhodla o výši úlevy energeticky náročným firmám v příštím roce, která by měla celkově činit 3,5 miliardy korun. Důvodem je zejména nečekaně výrazné zdražení elektřiny v podnikové sféře, které má nastat hned zkraje roku 2024 z důvodu vyššího než předpokládaného vzestupu regulované složky její ceny.
• Česká vláda vyhodí oknem přes miliardu korun, plyne ze závěru amerických vědců. Antigenní testy totiž podle nich nejsou plošně účinné
  Od dnešního dne se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Doposud se nechávali otestovat pedagogičtí pracovníci. Celkem by se mohly v ČR nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát. Celkový počet testů tak může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen toto proplácení vyšlo na více než miliardu korun.
• Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení
  Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.