Lidé začínají realizovat odloženou spotřebu

Čtěte více

• Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun
  Růst spotřební daně v kombinaci s pandemickou situací způsobil v Česku historicky nikdy neviděnou věc: výdaje lidí za tabák z roku na rok klesly. Tabáku lidé v ČR nakoupili loni o takřka dvě miliardy korun méně než roku 2019, a to přesto, že zdražil oproti předloňsku o takřka deset procent. Vyplývá z to z nových údajů Eurostatu.
• Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici. A to zatím příliš nezdražují potraviny, zato třeba elektronika ano
  Obavy spotřebitelů v ČR z inflace jsou velmi výrazné. Vyplývá to ze srpnového šetření Českého statistického úřadu. Přesto je nálada mezi spotřebiteli nejlepší od roku 2019, tedy ještě od doby před propuknutím pandemie. Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.
• Lidé v Česku utrácí za věci zbytné povahy typu kosmetiky. Jde o potvrzení, že spotřeba domácností letos potáhne celou ekonomiku
  Maloobchodní tržby v ČR letos v březnu přidaly meziročně 3,4 procenta, což je zhruba souladu s očekáváním. Údaj potvrzuje, že spotřeba domácností by letos měla být stěžejním tahounem celé české ekonomiky. Maloobchodním tržbám svědčí pokračující nárůst reálných mezd českých domácností, jejichž úroveň se postupně, ale jistě navrací na předcovidovou úroveň.
• Lidé velmi výrazně šetří. Už se ale oklepeme z nejhoršího
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data z maloobchodu. Reálné tržby se v maloobchodě v lednu meziročně snížily o 7,7 %. Za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 % a za potraviny o 8,0 %. Pokles maloobchodu tak trvá již devět měsíců v řadě, což ekonomiku velmi dusí. Nicméně zdá se, že to nejhorší máme už za sebou, protože propad už není tak velký jako na podzim.
• Lidé ve strachu z koronaviru v rekordní míře investují do zlata
  Objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, se včera vyhoupl na své historické maximum, které činí 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě teď.
• Lidé více důvěřují firmám než vládám. Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi narůstají
  „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácí, obchodníci zdražují
  „Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé vsadili na volby prezidenta rekordní částku, přes půl miliardy korun
  Lidé vsadili na výsledek letošních prezidentských voleb více než půl miliardy korun. Objem sázek byl rekordní, výrazně překonal předchozí volby hlavy státu v roce 2018, kdy dosáhl 285 milionů korun. Podle sázkových kanceláří byl zájem srovnatelný s velkými sportovními událostmi. U Fortuny převažovaly sázky na pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla, u Chance na jeho soupeře Andreje Babiše (ANO). Bývalý premiér ve čtvrtek na twitteru vyzýval, aby si na něj lidé vsadili ve výhodném kurzu. Sázky na něj ale po jeho prohře propadly a lidé, kteří na jeho zvolení vsadili, přišli o peníze.
• Lidé vyplňují daňová přiznání na poslední chvíli
  „Je přirozené, že nepříjemné věci odkládáme na pozdější termíny. Podání daňového přiznání za rok 2018 bychom však již odkládat neměli, protože čas se nepříjemně krátí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé výrazně omezují spotřebu
  „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé začínají utrácet. Nákupy se přesouvají na internet
  „Nákupy přes internet a zásilkové služby umožňují zákazníkům jednoduše srovnávat ceny mezi obchody. Nakupovat lze z pohodlí domova, bez kontaktu s jinými lidmi a bez front. Díky těmto výhodám se online nakupování stávalo stále populárnější již před propuknutím pandemie. V průběhu koronavirové krize byl trend přesunu nákupů do virtuálního světa posílen a pravděpodobně zůstane jedním z nejviditelnějších důsledků pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé zatím spíše podceňují razanci a neústupnost letošní české inflace. Množí se prognózy, že bude opět dvouciferná
  Stále více expertních odhadů prognózuje, že inflace se letos v Česku v celoročním průměru nevymaní z dvouciferného pásma, do nějž vyskočila loni. Dnes zveřejnilo svoji novou prognózu tuzemské ministerstvo financí. Inflace má podle něj celoročně činit 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.
• Lidí s covidem dál rekordně přibývá, Babiš nevyloučil lockdown
  Rekordní nárůsty nakažených koronavirem v Česku pokračovaly také ve čtvrtek a premiér Andrej Babiš (ANO) varoval před dalším zpřísněním opatření proti šíření nákazy. Může podle něj dojít i na takzvaný lockdown, tedy uzavření země jako na jaře v počátcích epidemie. Právě dnes přitom začala platit tvrdší omezení, která způsobují ztráty třeba restauracím, fitness centrům nebo zoologickým zahradám, a další zpřísnění je naplánováno od pondělka. Premiér uvedl, že se připravuje pomoc podnikatelům a vyzval k dodržování pravidel. Podle opozice Babiš svádí vinu za své letní selhání na občany.
• Lidi v ČR letos chudnou šestkrát rychleji než v dosud nejhorším roce historie. Skutečný pád životní úrovně si ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení
  Z nové prognózy České národní banky plyne, že životní úroveň v Česku letos klesá ještě rychleji, než se dosud čekalo. ČNB totiž pro letošek vyhlíží celoroční inflaci 16,5 procenta. Pracovní výdělky přitom v průměru mají růst o 7,2 procenta, jak plyne z nejnovějšího šetření ČNB mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Pokud od tohoto růstu výdělků odečteme uvedený údaj k letošní inflaci, dostáváme cifru -9,3 procenta.
• Lídři EU nesblížili postoje k fondu obnovy, dohodu chtějí rychle
  Názory politických vůdců zemí Evropské unie na velikost bezprecedentního záchranného balíku peněz se na dnešním videosummitu nesblížily. Prezidenti a premiéři se však shodli na tom, že se pokusí dospět k dohodě již v červenci, kdy chce předseda Evropské rady Charles Michel svolat po pěti měsících první summit s osobní účastí všech. Zatímco zástupci covidem-19 nejpostiženějších jihoevropských zemí či Německa a Francie plán Evropské komise podpořili, někteří politici včetně českého premiéra Andreje Babiše dali najevo výhrady.
• Lídři EU se dohodli na parametrech fondu obnovy. Vznikající eurodluhová unie prospěje nejen euru, ale také české koruně
  Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem v Bruselu dohodli na hlavních obrysech takzvaného fondu obnovy. Celkový objem fondu bude činit 750 miliard eur, což odpovídá původnímu, květnovému francouzsko-německému návrhu. Po tvrdých bruselských vyjednáváních se ale mění poměr nízkoúročených půjček a grantů, čili nevratně poskytnutých peněz, mezi které je fond rozdělený. Na granty půjde 390 miliard eur, zatímco na půjčky 360 miliard. Původní plán přitom počítal s tím, že na granty připadne hned 500 miliard, kdežto na půjčky 250 miliard.
• Lídři zemí skupiny G-20 dnes dají zelenou přelomové změně světového daňového systému: zavedení minimální podnikové daně a zdanění technologických obrů. Česku tyto daně vynesou až šest miliard korun ročně
  Lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznmanějších zemí dnes na summitu v Římě dají zelenou přelomové změně světového daňového pořádku.
• Lídři zemí skupiny G7 zesilují tlak na Čínu a Rusko, dokázali se přenést přes vzájemné rozpory. Z hlediska Česka je příznivé stanovení méně ambiciózního cíle v oblasti elektromobility
  Lídři skupiny G7, ustanovené jako skupina sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, ve finálním prohlášení ze svého letošního anglického setkání zřetelně zesilují tlak na Čínu a Rusko. Je tak patrný jednotnější postup Západu vůči Pekingu i Moskvě, který souvisí zejména se změnou administrativy v USA.
• Lidský faktor ustupuje do pozadí. Wealth Management je stále více řízen informačními technologiemi
  Současný dynamický trend digitalizace se projevuje nejen v oblasti výroby, ale internet věcí, služeb a digitální ekonomika přináší změny i v oblasti finančních služeb. Například trh se softwarem pro správu investic a majetku očekává v horizontu pěti let více než stoprocentní růst. To v řeči čísel znamená, že v oblasti Wealth Managementu dojde k nárůstu z 1,5 miliardy dolarů na 3,5 miliardy dolarů.
• Lietadlá Boeing 777 boli uzemnené
  Akcie Boeingu (BA.US) klesli v predobchodnej fáze trhu o viac ako 3,0% po tom, čo letecké spoločnosti v Spojených štátoch, Južnej Kórei a Japonsku uzemnili desiatky lietadiel Boeing 777 po tom, čo v sobotu došlo k poruche jedného z prúdových lietadiel, ktoré spôsobilo zrútenie lietadla nad Denverom. Americké regulačné orgány nariadili inšpekciu prúdových lietadiel používajúcich rovnaký motor Pratt & Whitney a spoločnosť Boeing odporučila leteckým spoločnostiam pozastaviť používanie týchto prúdových lietadiel, kým nebude možné dokončiť kontroly.