Po turbulentním měsíci končí Evropa leden v zelených číslech

Čtěte více

• Potraviny ve světe už zlevňují, Češi se ale musí připravit na další zdražování. Při nákupech by měli být v adventním čase zvláště obezřetní, prodejci se budou snažit kapitalizovat mimořádné okolnosti
  Světová potravinová krize je nejspíše zažehnána. Ve světě totiž po více než dvou letech potraviny podle všeho konečně zlevňují. V Česku si ovšem na takový příznivý vývoj ještě počkáme, zatím je bohužel třeba připravit se na další zdražování. Řetězce a další prodejci se budou snažit mimořádné okolnosti maximálně kapitalizovat ve svůj prospěch.
• Potraviny v obchodech v Česku dlouhodobě zdražují nejpomaleji ze zemí Visegrádské čtyřky, srovnatelně s Německem. To však nevylučuje, že jsou tuzemští zemědělci a potravináři i tak odběrateli „ždímáni“ více než jinde
  Ceny potravin v Česku v posledních letech rostou pomaleji než v ostatních zemích Visegrádské skupiny. Letos v říjnu byly ceny v obchodech v Česku o 49,6 procenta výše než v průměru v roce 2015. V Polsku za stejnou dobu potraviny podražily o 61 procent, na Slovensku o 61,1 procenta, a v Maďarsku dokonce o 96,9 procenta. V Evropské unii jako celku to bylo o 41,6 procenta, v Německu pak o 45,8 procenta a v Rakousku o 34,4 procenta. Údaje vyplývají ze statistiky Eurostatu.
• Potraviny v obchodech zlevňují nejvýrazněji od roku 2009, zemědělci ale čelí ještě pětinásobně silnějšímu kolapsu svých výkupních cen, historicky zcela ojedinělému
  Ceny v průmyslu klesají poprvé od roku 2020, jde o symbolickou tečku za covidem a energetickou drahotou.
• Potraviny zdražují, lidé se bojí dalšího růstu. Výrobci proto raději potají zmenšují balení, jen aby nemuseli zdražovat
  Růst cen potravin a nealkoholických nápojů byl loni citelný. Zdražení činilo 4,5 procenta. Mezi Čechy nyní panují značné obavy z toho, že by se inflace mohla ještě dále roztočit. Čelní představitelé České národní banky proto podnikají mediální ofenzivu, v jejímž rámci veřejnost ujišťují, že by inflaci zkrotili.
• Po třech dnech růstu dnes pražská burza klesla o jedno procento
  Pražská burza dnes nenavázala na předchozí tři růsty za sebou a klesla. Index PX ztratil rovné procento na 881,67 bodu. Dolů burzy táhly hlavně akcie Erste Bank a Komerční banky. Cenné papíry likérky Stock po zveřejnění výsledků vyskočily o víc než osm procent. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna oslabila k euru i dolaru.
• Po třech poklesech za sebou dnes pražská burza vzrostla
  Po třech poklesech za sebou dnes pražská burza vzrostla. Index PX se zvýšil o 0,57 procenta na 872,94 bodu. Proti ztrátám akcií bank působil růst cenných papírů elektrárenské společnosti ČEZ a telekomunikační O2. Téměř sedm procent přidaly akcie likérky Stock. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna zmírnila předchozí oslabení k euru i dolaru.
• Po třech předešlých poklesech dnes pražská burza vzrostla o 0,67 procenta
  Po třech předešlých poklesech dnes pražská burza vzrostla. Index PX stoupl o 0,67 procenta na 1355,20 bodu. Při zlepšené náladě na zahraničních akciových trzích přidaly víc než dvě procenta akcie Erste Bank, vzhůru burzu táhly také cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy a vyjádření analytiků. Česká koruna oslabila k euru i dolaru zhruba o desetník.
• Po třech předchozích růstech dnes pražská burza klesla o 0,09 procenta
  Pražská burza začala nový týden mírným poklesem. Index PX po třech předchozích růstech dnes ztratil 0,09 procenta na 1353,88 bodu. Proti růstu akcií energetické firmy ČEZ a Monety Money Bank působil pokles Komerční banky a Erste Bank. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna oslabila k euru i dolaru.
• Po třech přírůstcích se nezaměstnanost zastavila na 3,5 %
  V souladu s naším i tržním očekáváním se v říjnu zastavil růst podílu nezaměstnaných osob a ten tak dosáhl 3,5 %. Dále pokračuje úbytek volných pracovních míst, mírně ale poklesl i počet uchazečů. Pozitivně působily zejména sezónní vlivy, kdy historicky v říjnu a listopadu je nezaměstnanost spíše nižší, v zimních měsících naopak lze očekávat navázání na růst z posledních měsíců. Vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám v české ekonomice ale sezónní vlivy nedokázaly nezaměstnanost snížit, a i v rámci stagnace tak lze vypozorovat, že dochází k postupnému ochlazování na trhu práce. Zatímco listopadový výsledek očekáváme podobný dnešnímu, od prosince bude podle našeho střednědobého výhledu nezaměstnanost mířit k úrovni 4 %. I tak český trh práce zůstává jeden z nejsilnějších v rámci EU.
• Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích
  Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích. Češi bohatnou rychleji, Slováci se ovšem rychleji zadlužují, mají trvale výrazně vyšší nezaměstnanost a ani přijetí eura je „nenakoplo“.
• Potvrdí Čína nízký odhad růstu HDP? Makrodata 13.-17.4
  Data z amerického trhu práce publikovaná začátkem měsíce, jež skončila hluboko pod očekáváním, ponechala investory mír...
• Potvrdí Čína nízký odhad růstu HDP? Makrodata 13.-17.4
  Data z amerického trhu práce publikovaná začátkem měsíce, jež skončila hluboko pod očekáváním, ponechala investory mír...
• Potvrdí ?ína nízký odhad r?stu HDP? Makrodata 13.-17.4
  Data z amerického trhu práce publikovaná za?átkem m?síce, je? skon?ila hluboko pod o?ekáváním, ponechala investory mír...
• Potvrdila se očekávání: jedna z hlavních bank očekává červnové snížení sazeb Fedu
  Minulý týden jsme byli svědky prvního letošního zasedání FOMC. Tehdy kolem toho nebylo nic složitého: úrokové sazby se měnit nemohly, ale předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell mohl naznačit, kdy k uvolnění měnové politiky dojde. Od začátku roku se trh domnívá, že sazby začnou klesat v březnu. Čím víc se blíží zasedání Fedu, tím víc se očekávání trhu začala posouvat minimálně ke květnu. Powell nevyslal jediný signál o uvolnění měnové politiky na příštím zasedání a naopak uvedl, že před snížením sazeb je potřeba zajistit, aby inflace v budoucnu dosáhla cílové úrovně.
• Potvrdí NFP report utahování v USA ❓
  Globální trhy si procházejí turbulentním obdobím. Vysoké ceny ropy a plynu tlačí na cenu akcií, které se bojí dopadů růstu cen energií. Nestálou situací by dále mohly zamíchat výsledky NFP reportu z amerického trhu práce. Aktuální data by mohla mít velký dopad na rozhodnutí Fedu o dalším směřování měnové politiky, a to hlavně na budoucnost dalšího nákupu aktiv.
• Potvrdí sa recesia?
  Včerajšia sumarizáciaVčerajší v&...
• Potvrdí se deflace v EU? Makrodata na 12.-16.1
  Následující týden bude ve znamení spíše druhořadých makroekonomických dat a to až do pátku, kdy EU, Německo a USA repo...
• Potvrzeno, česká ekonomika brzdí
  Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostla ve srovnání se čtvrtletím druhým o 0,3 % po předchozím růstu o 0,7 %. Meziroční tempo tak zpomalilo na 2,5 % z předchozích 2,8 %. Z hlediska mezikvartální dynamiky česká ekonomika přibrzdila ani ne na poloviční růst. Takový vývoj byl jen lehce pod naším odhadem i očekáváním trhu (v obou případech 0,4 % q/q a 2,6 % y/y).
• Potvrzeno: česká ekonomika je ve spotřebitelské recesi
  Čísla za poslední kvartál roku 2022 byla revidována směrem dolů - ekonomika poklesla o 0,4 % mezikvartálně (oproti bleskovému odhadu -0,3 %). Meziročně tak dynamika hospodářství zpomalila na 0,2 %. Jedná se o druhý mezikvartální pokles v řadě a potvrzení probíhající recese v české ekonomice. Hlavním bolavým místem české ekonomiky nadále zůstává spotřeba domácností, která klesá pátým kvartálem v řadě. A zatímco celá ekonomika není se svým výkonem daleko od před-covidového roku 2019, spotřeba domácností je skoro 8 % pod ním.
• Potvrzeno – česká ekonomika odolnější
  Předběžný odhad navzdory mnohým skeptickým komentářům potvrzen. Česká ekonomika přes krutě silnou zimní COVID vlnu poklesla jen o 0,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 2,1 % oproti stejnému čtvrtletí loňského roku. Obavy centrálních bankéřů z nepřesného prvního odhadu HDP se nenaplnily. Jimi předpokládaný pokles o 3,5 % meziročně se nenaplnil. Za to se potvrdilo, že české ekonomice s další a další COVID vlnou se zvyšovala „imunita“ – odolnost, protože výsledek -0,3 % č/č odpovídal naší původní prognóze, která nepočítala s tak masivní zimní pandemií a následným omezením ekonomiky a pohybu osob a zboží.