Lidem v Česku zdraží uhlí, měli by se předzásobit, zima bude tuhá. Z růstu cen uhlí, plynu i elektřiny těží hlavně Rusko, tamní burza je na rekordu

Čtěte více

• Lidé chtějí změnu a jsou připraveni podstoupit riziko, které jim Trump přináší
  Vítězem voleb v USA se po bouřlivé a kontroverzní předvolební prezidentské kampani stal republikánský kandidát Donald Trump. Jaké to bude mít důsledky pro americkou i globální ekonomiku? Odborníci Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, komentují potenciální dopady na investory a popisují, kde vidí investiční příležitosti po výsledku voleb.
• Lidé i firmy se bojí krize a hromadí peníze
  „Současný výpočet inflace přestává odrážet realitu. Například v době prudkého poklesu cen pohonných hmot nebylo ve spotřebním koši zohledněno, že lidé omezili tankování na minimum. Naopak výrazně vzrostla poptávka lidí po trvanlivých potravinách. Ty však ve spotřebním koši měly stále stejnou váhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé, kteří loni na podzim upsali protiinflační spořící dluhopisy, se letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun, přestože si úrok pomocí statistiků srazil
  Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
• Lidé kupují méně zlatých šperků, ale více zlatých mincí a slitků
  Celosvětová poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí letošního roku značně poklesla, ve srovnání s loňským rokem zaznamenala meziroční snížení o 19 %. Vyplývá to z poslední zveřejněné zprávy Světové rady pro zlato (World Gold Council). Jedná se o nejnižší poptávka od roku 2009! Spotřebitelé a investoři přizpůsobují své chování současné situaci spojené s globální pandemií, klesají nákupy zlatých šperků, roste ale investiční zájem a také centrální banky mění své chování a zlato začaly prodávat.
• Lidé mají poslední dny na podání daňového přiznání. Pokuty budou vyšší, než je běžné
  Nejpozději v pondělí 3. května musí lidé v ČR odevzdat své daňová přiznání. Termín je kvůli pandemické situaci o měsíc posunut, nejde ovšem hned o několikaměsíční odsunutí jako loni. Pozor tedy na to.
• Lidé mají poslední dny na pořízení proti-inflačního Dluhopisu Republiky, nejbezpečnější ochrany před inflací pro příští rok
  Ještě čtyři celé dny zbývají lidem v ČR, aby si pořídili spořící státní dluhopis, Dluhopis Republiky, v jeho proti-inflační variantě. Ten v současnosti představuje nejlepší bezpečný způsob, jak své úspory ochránit před inflací. Samozřejmě, úspěšnou investicí třeba do akcií lze získat desítky, ba stovky procent, jenže je s ní vždy spojeno nemalé riziko, že o své peníze člověk naopak přijde. To u Dluhopisu Republiky nehrozí. Světově významné ratingové agentury jako nedávno Fitch Ratings Česku i pro popandemické období ponechávají hodnocení dluhu na relativně vysoké, předpandemické úrovni.
• Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce
  Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají poslední dva týdny na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
• Lidé mají poslední tři týdny na pořízení proti-inflačního Dluhopisu republiky, nejbezpečnější ochrany před inflací pro příští rok
  Ještě zhruba tři týdny zbývají lidem v ČR, aby si pořídili spořící státní dluhopis, Dluhopis republiky, v jeho proti-inflační variantě. Ten v současnosti představuje nejlepší bezpečný způsob, jak své úspory ochránit před inflací.
• Lidé mají v pondělí poslední den pro vstup do režimu paušální daně, mohou ušetřit i přes 100 tisíc korun. Loni zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také letos
  Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v pondělí poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
• Lidé masově vstupují na burzu. Mnozí z nich zapláčou
  "Nezkušení investoři nakupují akcie, které věhlasní investoři jako je Warren Buffett prodávají. Často se přitom diví, že dosahují horších výsledků," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidem v ČR nebývale zdraží pečivo. Může za to vládní zadlužování i zelené politiky EU
  Pečivo v Česku od podzimu razantně podraží. Vyplývá to ze slov představitelů pekárenského průmyslu, která zazněla dnes na pardubických Dnech chleba. Někteří pekaři a zástupci pekařského svazu dokonce upozorňují, že ceny pečiva mohou vyskočit až o třicet procent.
• Lidem zdražuje bydlení a vybrané potraviny. Celkově se však inflace drží na uzdě
  „Vzhledem ke statistickému efektu nízké srovnávací základny z konce loňského roku se růst cenové hladiny v závěru letošního roku drží na mírně zvýšených úrovních. Inflace se však stále pohybuje ve svém tolerančním pásmu a nepřesahuje úroveň tří procent. S příchodem příštího roku by inflace měla začít postupně klesat, takže by nic nemělo bránit dalšímu snižování úrokových sazeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
  Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
• Lidé nechápou a nadávají: proč vláda škrtá důchody, když si přitom půjčuje 140 miliard? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
  Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
• Lidé průměrně spotřebovávají 27 236 korun měsíčně
  „Lidé v průměru utrácí o 2 530 korun měsíčně více než před rokem. Může za to odložená spotřeba z koronavirových časů i zdražování drtivé většiny zboží a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé přestávají utrácet. Daří se jen prodeji potravin a léků
  „Lidé odkládají dražší nákupy. Například tržby za prodej motorových vozidel se v březnu propadly téměř o třetinu. Situace se zlepší až ve chvíli, kdy lidé získají víru v lepší budoucnost. K tomu napomáhá rozvolňování restriktivních opatření,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé reagují na krizi a mění své chování
  „Lidé snížili svou spotřebu a začali více šetřit. Bojí se, že přijdou o práci a připravují se na krizi. Rovněž měli omezené možnosti, za co mohli utrácet, protože mnohé obchody byly zavřené a cestování do zahraničí bylo omezeno,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se bojí dalšího zdražování, nákupní horečka se po pandemii nakonec nekoná. Spotřebitelé vyhlížejí nejhorší rok minimálně od toho krizového roku 2013
  Velká nákupní horečka se loni v rámci otvírání ekonomiky po pandemii nakonec nekonala. Plyne to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Za celý rok vzrostly tržby maloobchodu o 4,4 procenta. To je nižší nárůst než v každém z předpandemických roků 2015 až 2019, přičemž loni navíc tržby v meziročním pohledu opticky navyšovala mimořádně snížená srovnávací základna roku 2020.
• Lidé se chystají na krizi. Vykupují lékárny a vybavují si domovy
  „Lidé si v září dělali zásoby léků. Tržby za farmaceutické a zdravotnické zboží vzrostly o 7,1 procenta, což souvisí s rostoucími čísly o šíření onemocnění COVID-19. Rovněž narůstaly tržby za prodej výrobků pro domácnost o 3,9 procenta. To pravděpodobně souvisí s častějším pobytem lidí ve svých domovech a nutností zajistit si vlastní stravování,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se omezují i při nákupu potravin
  „Vzhledem k prudkému zvyšování cen dochází k omezování spotřeby, což se negativně projevuje na tržbách obchodníků. Lidé se ještě více orientují na akční nabídky a často preferují nákupy nejlevnějších variant nabízených produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.