Rozbřesk: Rekordní zpoždění dodávek, inflace sílí, eurodolar u 1,22. Co na to v červnu ČNB?

Čtěte více

• Rozbřesk: Putinova jedenáctka zřejmě neoslní, úspěch však může přijít v zákulisí
  Již pozítří startuje v Rusku mistrovství světa ve fotbale, nejsledovanější sportovní událost na planetě, která po následující měsíc přitáhne pozornost více než 3 miliard diváků. Pro hostitelskou zemi se přitom bude po zimních olympijských hrách v Soči jednat již o druhou sportovní mega-akci v rozmezí pěti let. Ač tentokrát vyráží sborná do boje jakožto outsider turnaje bez výraznějších sportovních ambicí, hospodářské ambice Rusku rozhodně nechybějí.
• Rozbřesk: Putin vstoupil na východ Ukrajiny
  Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru znovu vylepšila, když kompozitní index PMI vyskočil na 55,8 bodu - nejsilnější úroveň za posledních pět měsíců. Pod povrchem však už zdaleka tak veselo není. Vylepšení táhl sektor služeb, zatímco nálada v průmyslu spadla na dvouměsíční minima.
• Rozbřesk: Pyrrhovo vítězství Angely Merkelové. Jaká bude reakce trhů?
  Angela Merkelová bude po čtvrté kancléřkou, dohodnout koalici ale nebude nic jednoduchého. CDU/CSU sice zvítězila, ovšem nejslabším výsledkem od roku 1949. Ještě hůř dopadli druzí socialisté, kteří dosáhli pouze 20 % a rozhodli se dobrovolně odejít do opozice. Předvolební průzkumy naopak překonala nacionalistická AfD, která překonala 13 %. V takové situaci Angele Merkelové v zásadě nezbývá nic jiného, než se pokusit sestavit pravo-levicovou koalici s liberální FDP a zelenými - tzv. Jamajku.
• Rozbřesk: Raketové zdražování bytů pokračuje
  Ceny nemovitostí v Česku na začátku roku 2021 dál zdražovaly, a to ještě rychleji než ke konci roku 2020. Podle čísel z Eurostatu se zvýšily ceny od začátku roku o 4,6 % a meziročně skoro o 12 %. Čísla z Českého statistického úřadu ukazují na ještě rychlejší růst cen bytů o 15,1 %. A to zejména kvůli rychlému růstu cen starších bytů mimo Prahu.
• Rozbřesk: Recese ničí pracovní místa pomalu, covid rekordy korunu rychle
  Nebývá to příliš často, kdy se ČR umístí na čele nějakého pozitivního žebříčku v rámci EU, avšak pokud jde o míru volných pracovních, je to už téměř pravidlo. I ve druhém čtvrtletí, které bylo ve znamení masivního propadu ekonomiky, byla česká míra volných pracovních míst v Unii opět nejvyšší.
• Rozbřesk: Registrace aut prudce rostou, automotive však čekají velké změny
  Prodeje aut v březnu rostly a v Evropě raketovým tempem o 87,3% meziročně. Jde však v prvé řadě o důsledek extrémně slabého loňského března - chvíle, kdy pandemie COVID 19 zamířila do Evropy. Nejzasaženější regiony zaznamenaly nárůst ještě násobně vyšší - v Itálii vzrostly registrace nových aut letos v březnu meziročně dokonce o 497%. Tato čísla nesvědčí mnohé o dnešních trendech jako spíše o tom, že na jaře 2020 se v Itálii prakticky žádná auta neprodávala.
• Rozbřesk: Rekordní investice v české ekonomice
  Určitě by bylo zajímavé věnovat se dynamice přípravy na brexit, avšak vzhledem k tomu, že kromě aktuálního avíza další žádosti o prodloužení doby odchodu Británie z Unie s otevřením všech dřívějších možností včetně ne-brexitu se nic nového vlastně neodehrálo, věnujme pozornost spíše zprávám z tuzemské ekonomiky. A tou hlavní bylo včera další zpřesnění odhadu HDP za poslední kvartál roku a zveřejnění podrobností o chování jednotlivých sektorů v našem hospodářství.
• Rozbřesk: Rekordní nákupy zatím inflaci neroztočí
  Zatímco spotřebitelské nákupy v ČR míří k novým maximům, v EU, a zvláště pak v eurozóně, byl poslední měsíc ve znamení útlumu. Po zářijovém čtyřprocentním růstu přišla na řadu stagnace, o kterou se postaraly země, jako je Rakousko, Belgie nebo Lucembursko. V celé EU se maloobchodní tržby zvýšily jen o necelé jedno procento v důsledku slabších prodejů oblečení a stagnujících nákupů alkoholu a cigaret. Už to samo o sobě nenapovídá nic o tom, že se snad mění trend a že spotřebitelé začínají šetřit. Jde spíše jen o krátkodobou korekci (navíc způsobenou i vyšším srovnávacím základem), takže a spotřeba i nadále zůstane jedním z hlavních pilířů růstu ekonomik zemí EU.
• Rozbřesk: Rekordní přebytek běžného účtu platební bilance je neudržitelný
  Hlavní pozornost finančních trhů sice v posledních týdnech směřuje k inflaci a s ní spojené reakci centrální banky, avšak v ekonomice probíhají i jiné zajímané trendy, které jsou zachyceny – a někdy docela ukryty – ve statistických výkazech, jimž se v lepších časech pozornost v podstatě nevěnuje.
• Rozbřesk: Rekordní Vánoce na obzoru
  Prosincový ukazatel podnikatelského klimatu Ifo nepřekvapil novým rekordem. Optimista by řekl, že nálada německých podnikatelů zůstává stále velmi vysoká, pesimista by mohl věštit první známky ochlazení či špatné nálady u našeho hlavního partnera. My se kloníme spíše k názoru, že jde o drobnou korekci z listopadového maxima. Jednoduše se dá říct, o co jsou firmy spokojenější se současným stavem, o to obezřetnější jsou očekávání od příštích měsíců. V době, kdy se Německo ne zrovna hladce propracovává k nové vládě, je to i vcelku logické.
• Rozbřesk: Rekordy českého trhu práce
  To, že situace na českém trhu je každý měsíc stále napjatější, včera znovu potvrdila čísla ze statistického úřadu. Podle nich v červenci sezónně očištěná míra nezaměstnanosti poklesla na 2,3 %, zatímco míra ekonomické aktivity, respektive míra zaměstnanosti v ekonomice se znovu přiblížila ke svému maximu.
• Rozbřesk: Relativně pesimistický Fed přinesl na forexový trh vyšší volatilitu
  Fed tentokrát nemusel přijít s novou měnově-politickou akcí a přesto měl výsledek jeho zasedání na trhy výrazný dopad. Stojí za tím zveřejnění nové prognózy, v níž Fed namaloval nulové úrokové sazby až do konce roku 2022. Velmi holubičí úroková prognóza Fedu má zafungovat jako předzvěst toho, že oficiální sazby zůstanou velmi dlouho velmi nízko. To by mělo většinu výnosové křivky ukotvit v blízkosti nuly. Tato politika, která se skrývá za anglickou frází “forward guidance”, by měla nejen pomoci ekonomice vzpamatovat se z koronakrize, ale navíc zajistit “levné” financování rychle rostoucího vládního dluhu.
• Rozbřesk: Republikánská většina v Kongresu a demokrat v Bílém domě. Přijde fiskální pat?
  Američané jdou dnes po dvou letech znovu volit do Kongresu. Volí se celá dolní Sněmovna a třetina Senátu. Karty se přitom vinou vysoké inflace zdají být daleko lépe rozdány pro republikány. Ilustrativní pohled na kurzy sázkových kanceláří nám napovídá, že republikáni by měli celkem snadno vyhrát ve volbách do Sněmovny reprezentantů, přičemž zároveň by demokraté měli od nového roku odevzdat kontrolu i nad Senátem. Druhým zmiňovaný výsledek není ani zdaleka jasný, ale republikánská majorita v dolní komoře se zdá být téměř jistá, což značí, že demokratickým prezidentem vedená vláda v Bílém domě ztratí podporu v Kongresu. Jaká to může být zpráva pro finanční trhy a jaká z tohoto výsledku plynou ekonomická rizika?
• Rozbřesk: Restart evropského průmyslu pokračuje. A zlotý nabírá ztráty i proti koruně
  Oživení evropského průmyslu pokračovalo i v dubnu, jak vyplývá ze včera zveřejněných dat Eurostatu. Průmyslová výroba se zvýšila oproti předchozímu měsíci o 0,5 % v EU a 0,8 % v eurozóně. Meziroční čísla vypadají mnohem impozantněji (+38,7 %, respektive +39,3 %), avšak jsou ovlivněna velmi nízkým srovnávacím základem z doby první vlny pandemie v loňském roce. Proto bude asi lepší se podívat, jestli už průmysl překonal svůj loňský propad či nikoliv, a porovnat čísla s rokem 2019.
• Rozbřesk: Restart pandemie dusí poptávku a zadělává na větší problémy automobilek
  Nové případy koronaviru opět rychle rostou - globální denní přírůstky se pohybují již okolo 160 tisíc a celkový počet nakažených prolomil hranici 10 milionů. I když v Česku šly v posledních týdnech čísla také vzhůru, EU v globálním srovnání vypadá stále relativně klidně. Denní přírůstky nakažených v Německu, Francii, Itálii nebo Španělsku se pohybují mezi 100-300 novými případy (2-4 případy na 1 mil. populace). To je přece jen trochu jiná káva než Kalifornie, Florida, nebo Texas, kde denní přírůstky dosahují 5-7 tisíc nových případů (200-250 na 1M populace).
• Rozbřesk: Revoluční rozhodnutí německých soudců: proč ECB překročila mantinely?
  Německý ústavní soud překročil Rubikon - historicky poprvé se postavil proti názoru Evropského soudního dvoru a označil hlavní politiku kvantitativního uvolňování ECB (program PSPP) jako teoreticky protiústavní. Pokud se ECB nevypořádá s námitkami německých soudců do tří měsíců, bude se německá Bundesbanka muset přestat podílet na této politice ECB.
• Rozbřesk: Revoluční zasedání ECB?
  Dnes startuje jedno z nejdůležitějších zasedání ECB v tomto roce. Italská politická krize v druhé polovině května znamenala pro řadu investorů jediné - opětovný odsun konce měnové expanze (QE) do nedohledna. Dnes ovšem vypadá všechno jinak. Po zklidnění italského napětí, centrální bankéři nastartovali jestřábí “kanonádu” - Hansson, Knot, Weidmann, ale především hlavní ekonom ECB Peter Praet. Ten je současně jedním z duchovních tvůrců a největších zastánců politiky QE v ECB a současně také jednou z největších holubic v bankovní radě. Jeho slova o tom, že je inflační cíl ECB skoro naplněn a je třeba přehodnotit QE, mají tedy velmi silnou váhu.
• Rozbřesk: Rizika evropské ekonomiky narůstají
  Pozornost nejenom finančních trhů se bude dnes upírat především do Británie, kde má tamní parlament jednat o dohodě o vystoupení země z EU. Šance, že dojednaná smlouva hladce projde, je poměrně malá, a tak nejistota, co se bude dít dál, zůstává ve hře. Možný je tak i nadále odklad hlasování, prodloužení brexitu, nebo dokonce jeho konec či další referendum. Média rovněž zmiňují možnost dalšího hlasování v parlamentu, které tak trochu připomíná někde už osvědčenou metodu opakovaného hlasování, dokud většinová vůle nedospěje k “žádoucímu” výsledku. V tuto chvíli jsou asi všechny možnosti otevřené, což ještě dále zvyšuje riziko pro další vývoj britské a vlastně i evropské ekonomiky. Ani po dnešním hlasování tak nemusí být pro firmy a domácnosti na obou stranách kanálu zřejmé, na co se vlastně připravovat. A to není s ohledem na současnou kondici evropské ekonomiky rozhodně dobrá zpráva.
• Rozbřesk: Riziko na trzích budiž zapomenuto
  Nervozitu z konce minulého týdne před prezidentskými volbami ve Francii vystřídala na finančních trzích mohutná euforie. Akciové trhy zamířily vzhůru, výrazné zisky si připsalo i euro a rizikové přirážky u dluhopisů Francie a zemí na předlužené periférii rychle poklesly. Trhy si udělaly z voleb rychlý závěr o nejpravděpodobnějším vítězi a příliš už neřeší, co vše se může stát ve druhém kole nebo po parlamentních volbách, které Francii čekají začátkem června. Jednak je to daleko, jednak trhy spoléhají na kontinuitu s možným příjemným překvapením v podobě tolik žádoucích reforem. Zda vůbec nějaké přijdou, je otázkou, na kterou se v nejbližších měsících nedá vůbec odpovědět.
• Rozbřesk: Riziková aktiva pod tlakem rostoucích sazeb, koruna vyčkává na ČNB
  Hlavní akciové trhy minulý týden zažily nejhorší chvíle od raných fází COVIDu. Americký index S&P 500 propadl o 5,8 %, zatímco evropské akcie se propadly o 4,6 % (Stoxx 600). Dramatický pokles se ale nevyhnul například ani ropě, která se v pátek mezidenně obchodovala v rozmezí 121 a 111 USD za barel. Takové obchodování lze označit různými přívlastky, ale slovo “klidné” by rozhodně nebylo jedním z nich. A celkem brutální výplach zažívá třeba i Bitcoin, jehož cena se propadla pod 20 tisíc USD.