Vláda stále nepochopila vážnost situace. Odklad hypoték je fajn, ale… musíme jít hlouběji do dluhu a umožnit kvantitativní uvolňování

Čtěte více

• Vláda se chystá schválit „český Green Deal“. Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“
  Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem. To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.
• Vláda se na nadcházející krizi nepřipravila dobře. Loni koncem roku zabředla do poměrně hlubokého schodku
  České vládní instituce se na nadcházející recesi nepřipravily nejlépe. Saldo hospodaření jejich sektoru dosáhlo loni ve čtvrtém čtvrtletí nejhoršího výsledku od posledního kvartálu roku 2016. Zabředlo totiž do schodku ve výši 1,45 procenta HDP. Meziročně, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2018, se schodek prohloubil o takřka 11 miliard korun.
• Vláda se s Lufthansou dohodla na několikamiliardové pomoci
  Letecká společnost Lufthansa se s německou vládou rámcově dohodla na několikamiliardové státní pomoci. S odkazem na zdroje z německé vlády to dnes uvedla agentura DPA. Lufthansa těžce doplácí na koronavirovou krizi, dohoda je podle zdrojů v rámci záchranného plánu, který připravila vláda. Ještě ji ale musí schválit řídící výbor německého státního fondu ekonomické stabilizace, řídící orgány Lufthansy a Evropská komise (EK).
• Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun
  Vláda v červnu výrazně zlepšila kumulativní saldo letošního hospodaření státního rozpočtu. Po květnovém deficitu 71,4 miliardy se jí za červen dařilo celkově hospodařit ve výrazně kladných hodnotách. Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.
• Vláda schválila memorandum s ČEZ o projektu továrny na baterie pro elektromobily
  Vláda dnes schválila memorandum mezi státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Z materiálu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý dopoledne.
• Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
  Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték až do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• Vláda schválila rozpočet, který může dopadnout ještě lépe, než plánuje
  Vláda dnes schválila nový rozpočet na letošní rok s deficitem 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu z pera minulé vlády je očekávaný schodek zhruba o 100 mld. Kč nižší, jak již bylo dříve avizováno v médiích. Na výdajové straně vláda plánuje uspořit oproti původnímu návrhu bezmála 80 mld. Kč. Z toho 62 mld. Kč by mělo připadnout na snížení běžných výdajů. Poklesnout by měly výdaje na energie a služby (o 13 mld. Kč), zpět na loňskou úroveň by se měly vrátit platby za státní pojištěnce (úspora 14 mld. Kč).
• Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 mld. Navzdory rozpočtovým pravidlům
  Vláda včera schválila návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun – o 24 mld. vyšším, než činil návrh Fialovy vlády. Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan. Relevantní číslo, se kterým se má vládní rozpočet srovnávat, je proto 237 mld. Kč, tedy maximální možný deficit dle zákona o rozpočtové odpovědnosti. A ten vláda překračuje o celých 73 miliard korun.
• Vláda schválila zavedení oblastí, kde budou snáz vznikat solární a větrné zdroje
  "Cíl zjednodušit schvalování fotovoltaických a větrných elektráren, zefektivnit schvalovací proces a snížit administrativní zátěž vnímáme pozitivně. Tento krok vnímáme jako důležitý nástroj pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což je nezbytné pro splnění klimatických cílů a zvýšení podílu OZE. Pozitiva, která vidíme, jsou rychlejší výstavba a realizace projektů, snížení administrativní zátěže, podpora rozvoje OZ a potenciál pro růst trhu. Negativum je z našeho pohledu riziko nedostatečné kontroly kvality projektů vzhledem k zrychlenému schvalování hlavně u složitějších instalací. Dále jsou to možné problémy s připojením k distribuční síti, v případě, že nebude infrastruktura na nárůst připravena a riziko zvýšené konkurence," říká provozní ředitelka Bidli Technologie a Energie Ivana Dancáková.
• Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
  Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
• Vláda stanovila maximální ceny pohonných hmot, které jsou výrazně nad včerejší průměrnou cenu. Některé čerpací stanici na dálnicích zlevní, ale mohou časem zdražit třeba bagety nebo kávu, čerpacích stanic mimo dálnice se zásah vlády prakticky nedotkne
  Ministerstvo financí stanovilo maximální cenu benzínu pro zítřek na úrovni 43,15 Kč/l, pro naftu platí strop 49,59 Kč/l. Maximální cena benzínu je tak 1,54 Kč/l nad včerejší průměrnou cenou dle CCS. V případě nafty je vyšší o 1,08 Kč/l. V obou případech je tedy maximální cena stanovena poměrně výrazně nad cenou tržní. Zlevnit tak v porovnání se situací bez regulace cen bude muset jen menší část čerpacích stanici, zejména mnohé z těch, které jsou situovány přímo u dálničních tahů.
• Vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá, na výjimečně dobrá léta však musí zapomenout. Zradila ji ekonomika i odložení startu třetí i čtvrté vlny EET
  Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
• Vláda UK nemůže aktivovat článek 50 bez souhlasu parlamentu
  Britský nejvyšší soud dnes rozhodl, že na Brexitu a aktivaci článku 50 se musí podílet parlament jeho odsouhlasením. Plány premiérky Theresy May jsou nyní značně nabourané a jistě se mírně zkomplikují. Jejím plánem bylo aktivovat článek 50 do konce března 2017, na tomto datu se dle tiskového mluvčí premiérky nic nemění. Vláda se proti verdiktu vrchního soudu odvolá. Ten tak rozhodl v poměru 8-3.
• Vláda USA částečně pozastaví svojí prací poprvé za 17 let.
  Kongres USA nechce jít na kompromis týkající se financovaní práce vlády. Včera v nocí, 30 Září, senát podruhé v posled...
• Vláda USA prosadila $1,2 bilionový finanční balíček
  „Americké vládě se podařilo protlačit zbylou část rozpočtového balíčku, který slibuje investovat do USA 1,2 bilionů USD do konce září. To podpoří americkou ekonomiku a finanční trhy,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Vláda USA si krátkodobě půjčuje nejdráže v dějinách, houstne totiž strach z bankrotu. Tento strach také může zhoršit opět se stupňující bankovní paniku v USA
  Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států.
• Vláda už připouští, že návrh rozpočtu předloží i nové Sněmovně. Uvědomila si totiž, že past, kterou líčila na vládu novou, může do pasti uvrhnout naopak ji samotnou
  Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V dnešních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
• Vláda už začíná mluvit o zvyšování daní, zatím jen těch z „neřestí“. V příštích letech ale přijde na vznik zcela nových daní, růst daní z pohonných hmot, nemovitostí či na navýšení DPH
  Žít na dluh nelze věčně. Vláda se začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. V letošním roce je třeba počítat se schodkem minimálně 400 miliard korun. V příštím roce nelze vyloučit deficit až kolem 300 miliard korun. To dohromady představuje minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.
• Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
  Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
• Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku
  Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.