Mzdový růst pokračuje v pozvolném oslabování

Čtěte více

• Mýty o akciovém trhu: Přesvědčení investorů ne vždy odráží realitu
  Minulý týden jsem měla to potěšení přednášet na akci v Colorado Springs. Při zpáteční cestě na letiště jsem si uvědomila, že můj řidič má působivou znalost místních městských legend. Podělil se se mnou o jednu zajímavou informaci: Konspirační teoretici věří, že těla mimozemšťanů nalezená při havárii UFO v Roswellu v Novém Mexiku v roce 1947 jsou nyní uložena pod denverským letištěm (vysvětlil, že je vláda přestěhovala z Oblasti 51, protože přitahovala příliš mnoho pozornosti). Musím říci, že když jsem přijela na letiště, rychle jsem prohlédla okolí, ale žádné známky mimozemského skladiště jsem neviděla. Pak mě napadlo, že svůj čas raději strávím vyvracením burzovních a investičních mýtů, které na svých cestách občas slýchám.
• Mýty o elektromobilitě a realita podle dat a zkušeností
  Výsledky výzkumu Češi a elektromobilita společnosti E.ON realizovaném prostřednictvím nástroje Instant Research agentury IPSOS ukazují, že veřejné vnímání elektromobility často neodpovídá realitě. Přinášíme přehled nejčastějších mýtů a ověřených faktů§, vycházejích z aktuálních dat i dlouholeté praxe odborníků:
• Mýty o vysokofrekvenčním obchodování
  Predikce vývoje finančního trhu zahrnují výhledy budoucího vývoje cenových ukazatelů a struktury trhu. Obvykle se zvažují historické ceny, objem obchodů nebo jiných idikátorů, jako jsou finanční výkazy, úrokové sazby a ceny komodit, aby resultovaly v to, co se nazývá cílová proměnná. Přesné předpovědi mohou společnostem pomoci naplánovat své dodávky tak, aby vyhovovaly požadavkům zákazníků, vyhýbaly se ztrátám a relizovaly ziskové investice.
• Mýty vs fakta. Září jako nepříznivý měsíc pro akcie?
  Americké akciové trhy zažívají od začátku letošního roku růst. Významně posílil technologický index Nasdaq, nicméně i hlavní index S&P 500 vzrostl od ledna o více jak 16 %. V srpnu ale investoři vybírali zisky, burzy zaznamenaly pokles a mnohá média přispěchala s články o možné recesi plynoucí zejména ze zvyšování základní úrokové sazby. A do toho mezi investory přetrvává mýtus, že září je měsíc, který akciím dlouhodobě nepřeje, a tak s nákupy posečkávají na později. Je ale skutečně září černý měsíc pro akciové tituly? Máme tu něco pro milovníky grafů a statistik.
• My vám půjčíme
  Jsme tu od toho Nacházíte se v tíživé finanční situaci a nevíte si již rady? Všechny banky vás odmítly? Důvod...
• Mzda v bitcoinech: postavte se do fronty
  Sazba bitcoinu se po největším propadu během víkendu zotavila z 56 000USD na 42 000 USD. Mnozí, včetně největších hráčů, tohoto okamžiku využili a nakoupili první světovou kryptoměnu, jejíž cena klesla.
• Mzda v ČR je nejvyšší v historii, průměrná mzda poprvé překonala úroveň 35 tisíc i 36 tisíc korun naráz. S dalším prudkým růstem je ale konec, i kvůli koronaviru
  Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí reálně meziročně o 3,6 procenta. Vzhledem k tříprocentní meziroční inflaci to značí, že nominální průměrná mzda stoupla v období od října do prosince 2019 meziročně o 6,7 procenta. Stoupla tedy z nominální úrovně 33 871 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2018 na zhruba 36 144 korun.
• Mzdovou a cenovou spirálu přibrzdí tvrdá měnová politika a především vládní škrty
  Český statistický úřad dnes uvedl, že v 1. čtvrtletí 2023 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 8,6 %. Nerostly nicméně jen mzdy, rostly i ceny. Reálně tak mzdy klesly o 6,7 %, což není žádná sláva. Za svou práci si koupíme méně. Je proto logické, že se lidé cítí chudší.
• Mzdový růst byl v prvním čtvrtletí silný, za prognózou ČNB ale nepatrně zaostal
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 % po 6,9 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 7,2 %). Z mezičtvrtletního pohledu podle našeho odhadu mzdy v Q1 25 vzrostly o 2,2 %, což byla nejvyšší dynamika od prvního čtvrtletí loňského roku (sezónně očištěno).
• Mzdový růst pokračuje v pozvolném oslabování
  Růst mezd byl na konci minulého roku nižší, než se původně odhadovalo a v prvním čtvrtletí dál zpomalil. Recese ekonomiky s sebou přinese růst nezaměstnanosti v důsledku snahy firem ušetřit na mzdách. Průměrná reálná mzda se letos zvýší spíše nepatrně. Spotřeba domácností bude oslabená. ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby na technickou nulu.
• Mzdový růst se letos oddělil od vývoje produktivity práce, kupní síla mezd tak prudce padá
  Meziroční růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat v letošním třetím čtvrtletí zrychlil. Ve třetím čtvrtletí činil 6,1 % y/y po 4,4 % y/y ve druhém čtvrtletí. Zrychlení meziroční dynamiky bylo způsobeno zejména nižší srovnávací základnou loňského třetího čtvrtletí, které bylo ve znamení odeznění mimořádných odměn v sektoru zdravotnictví a sociální péče souvisejících s pandemií.
• Mzdový růst tlačí na marže a sráží akcie dolů
  Americké akcie včera celkově příliš velkých změn nedoznaly. Index S&P 500 se oproti pondělnímu zavíracímu kurzu posunul jen o čtyři setiny procenta níže. V rámci sektorů vyčnívaly na jedné straně utility, které si připsaly 1,3 %, na straně druhé byli největšími propadlíky maloobchodníci, jejichž akcie klesly o 1,4 %. Zde svoji roli sehrálo rozhodnutí managementu společnosti Amazon o zvýšení minimálních mezd, na což akcie reagovaly poklesem o 1,7 %. Navíc se dá očekávat, že k podobnému kroku se uchýlí i jeho rivalové. Průmyslový index Dow Jones (+0,5 %) se však blýskl svým novým historickým rekordem, ke kterému mu pomohly především společnosti Boeing nebo Caterpillar.
• Mzdový růst v ČR pokračuje ve zpomalování
  Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činila 36 144 Kč. Meziročně se jedná o nárůst o 6,7 %, což po očištění o inflaci činilo 3,6 %. Výsledek byl dvě desetinky nad naším odhadem i mediánovým očekáváním trhu. Prognóza ČNB počítala s růstem 7,2 % nominálně a 4,2 % reálně. Oproti třetímu čtvrtletí, kdy nominální mzdy rostly v průměru 7,0 % y/y a 4,1 % reálně se tedy jedná o pokračování pozvolného zpomalování mzdového růstu.
• Mzdový růst výrazně nabral na síle, tempo snižování sazeb může zpomalit
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 % po růstu o 7,1 % zaznamenaném ve čtvrtletí předtím. Výrazné zrychlení pak nastalo u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 2,6 % po 1,7 % v Q4 23. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q1 činil (bez vlivu sezónnosti) 0,3 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q1 24 vzrostla o 2,3 % q/q (po 0,9 % q/q v Q4 23). Reálná mzda se tak zvyšuje již čtyři čtvrtletí v řadě a v letošním prvním čtvrtletí do kladných hodnot překmitla i její meziroční dynamika (+ 4,8 % y/y). Postupné obnovování koupěschopnosti tuzemských zaměstnanců je pozitivním signálem pro spotřebu domácností. Právě útlum spotřebitelské poptávky byl přitom z pohledu výdajové struktury HDP primárním důvodem přibližné stagnace tuzemské ekonomiky z předchozích dvou let.
• Mzdový růst výrazně překonal tržní odhady i předpoklad ČNB
  Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % po 6,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 6,7 %). Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 5,3 %.
• Mzdový růst zrychluje, kupní síla průměrné mzdy je ale nejnižší za téměř šest let
  Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 % po růstu o 6,6 % zaznamenaném v loňském čtvrtém čtvrtletí. Zrychlila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 2,9 % q/q (po sezónním očištění) po 2,0 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a nově také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy dotlačí centrální banku k dalšímu zvýšení sazeb
  Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí vyskočila v nominálním vyjádření o výrazných 7,6 %. Odráží to mimořádně dobrou kondici domácí ekonomiky i nedostatek pracovní síly na trhu práce. Průměrná mzda dosáhla 29 346 korun. Poptávka po méně kvalifikované pracovní síle tlačí nahoru i mzdy hůře placených zaměstnanců, pomáhá i navýšení minimální mzdy. To je patrné na vývoji mediánové mzdy, která ve druhém čtvrtletí stoupla o dokonce o 8,2 %. Svůj podíl na růstu mezd v ekonomice má i veřejný sektor.
• Mzdy lehce nad očekáváním, zvyšují pravděpodobnost prosincové pauzy v ČNB
  Mzdy v Q3 2024 skončily lehce nad naším očekáváním - nominálně zrychlila jejich dynamika své tempo na 7,0 % (naše očekávání 6,8 %) a reálně na 4,6 % (naše očekávání 4,5 %). Dynamika mezd zrychlila především ve službách, kterým se obecně daří v důsledku rostoucí domácí poptávky - mzdy v pohostinství a hoteliérství zrychlily na 9,2 % a v obchodě na 7,8 %. Současně opět začínají lehce zrychlovat mzdy ve stavebnictví (8,6 %), které i ve “slabších” letech řešilo problémy s chronickým nedostatkem pracovníků.
• Mzdy lehce zpomalují = dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Při pohledu do průmyslu sice nadále vidíme přetrvávající rozdíly ve mzdové dynamice mezi prosperujícím automotivem (+11,6 %) a energeticky náročnými sektory jako výroba nekovových minerálních výrobků (+4,6 %).
• Mzdy lehce zpomalují dynamiku - dobrá zpráva pro ČNB
  Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %). Měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví tak tentokrát nevyslala úplně správný signál, protože oba klíčové segmenty české ekonomiky zaznamenaly zvolnění mzdové dynamiky - v průmyslu jen kosmeticky z 9,8 % na 9,2 %, zatímco ve stavebnictví výrazněji z 9,0 % na 6,8 %. Útlum stavební výroby a lehké ochlazení na “stavebním trhu práce” tak možná začíná být vidět i ve volnější dynamice mezd.