Proč zase zdražuje bitcoin? Kvůli centrálním bankám, jejich „tisku“ dolarů i eur, ale i kvůli strachu propásnout nafukování další bubliny

Čtěte více

• Proč věřím v obrovský potenciál k růstu ve 21. století
  Ekonomiku ve 21. století nastartuje k růstu celá řada nejnovějších technologií. Finanční krize a následné ekonomické problémy pak budou v historickém měřítku vypadat jenom jako drobné klopýtnutí.
• Proč v Evropa nemá žádné Googly, Facebooky, ani Alibaby. Protože má problém, jak právě teď, sklidit si i svou vlastní zemědělskou úrodu
  V žebříčku nejhodnotnějších značek světa je stále méně firem z Evropy. Proč? Zaspal se tu nástup IT technologií na konci minulého století a ekonomiky dusí přebujelý sociální systém.
• Proč v kontextu špatných NFP z USA akciové trhy rostou, ale dolar oslabuje. Pár USD/JPY by mohl znovu klesat, zlato by mohlo stoupat.
  Páteční údaje vlády o americkém trhu práce narušily vítězné tažení robustní zaměstnanosti, které v americké ekonomice pozorujeme od konce loňského roku. Silné NFP byly předtím jednou z příčin, proč Federální rezervní systém fakticky odmítl začít letos snižovat úrokové sazby.
• Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh
  Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
• Proč vláda se zdůvodněním povodní navýšila možný schodek rozpočtu ve více než čtyřnásobném rozsahu, než by odpovídalo dosud hlášeným povodňovým škodám? Hodlá "spláchnout" své rozpočtové díry za 45 miliard?
  Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
• Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
  Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
• Proč vlastně teď přijímat euro? „Eurové“ Slovensko má vyšší inflaci a má ji mít citelně vyšší nejméně do roku 2025, navíc trpí dramaticky vyšší nezaměstnaností mladých lidí než Česko
  V okurkové sezóně se v Česku rozjíždí nekolikátá mediální kampaň za přijetí eura. Část veřejnosti v uplynulých měsících totiž získala pocit, že s eurem by byla inflace znatelně nižší.
• Proč v tuto chvíli nelze přijetí eura Česku doporučit
  V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v ČR doporučit. Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy. Z eurozóny se ale musí stát optimální měnová zóna, což je zcela základní předpoklad její správné a udržitelné funkčnosti, a její členové musí plnit závazky rozpočtové kázně, vtělené do nyní modifikované podoby Paktu růstu a stability.
• Proč výnosová křivka stále předpovídá recesi?
  „Výnosová křivka úspěšně předpověděla každou recesi USA od roku 1980 a nyní ukazuje na další,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Proč za neukotvenost inflačních očekávání může ČNB
  ČNB v uplynulém týdnu opět oživila debatu na téma - kdo může za vysokou inflaci? Ta zatím odeznívá relativně pomalu, a to zejména v jádrových složkách v čele se službami jako pohostinství, hoteliérství nebo rekreace (jak by ostatně v tomto týdnu měla potvrdit i nová dubnová čísla). Současně se zdá, že inflační očekávání mezi nefinančními podniky nejsou ukotvená a na vysoký růst nominálních zisků z roku 2022 naváže v tomto roce pravděpodobně o poznání rychlejší růst mezd.
• Proč zatím jednání mezi USA a Kanadou o nové úmluvě NAFTA troskotají, ale proč k dohodě nakonec dojde
  Zářijové obchodování na světových burzách začalo v Asii poklesem. Důvodem jsou obavy z krachu vyjednávání nové obchodní úmluvy mezi Spojenými státy a Kanadou.
• Proč Zelenskyj umožňuje přepravu ruské ropy přes Ukrajinu, ale nechce povolit přepravu ruského plynu? Patrně si chce naklonit Trumpa, který tak je skutečným původcem toho, proč se Slovensko může ocitnout bez ruského plynu
  Ruská ropa přes Ukrajinu na Slovensko či do Maďarska (a stále i do Česka) nadále teče. Slovenský premiér Robert Fico zřejmě čekal, že Kyjev takovou přepravu umožní i v případě ruského plynu. Detaily takového obchodu měl patrně v plánu dojednávat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem předevčírem v Moskvě.
• Proč zesílil propad kryptoměn?
  Kryptoměny jsou v sestupném trendu od listopadu 2021, ale poslední týdny byly obzvláště bolestivé pro digitální aktiva. Slabý sentiment přetrvává nejen mezi investory se zaměřením na kryptoměny, ale také na akciové indexy, které mají za sebou jeden z nejslabších šesti měsíců v historii akciového trhu.
• Proč zlato klesá už třetí den v řadě
  Zlato klesá už třetí den v řadě kvůli známkám možného pokroku v obchodních jednáních mezi Spojenými státy a několika dalšími zeměmi, což snižuje poptávku po bezpečných aktivech – a to i navzdory náznakům zpomalování ve velkých světových ekonomikách. Tyto pozitivní signály snižují atraktivitu zlata jako spolehlivého bezpečného přístavu, a to i přes znepokojivé ukazatele zpomalování ekonomik světových ekonomických lídrů.
• Proč zlato marně čeká na „come-back“
  Letošek je pro komodity rokem střídání fází nerozhodnosti a útlumu. Poznamenán je geopolitickým a obchodním napětím. Turbulence na trzích vyplývají zejména z intervencí amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho snahy o restrikci mezinárodního obchodu.
• Proč zůstanou peníze drahé? Tři „déčka“, která budou formovat trhy v této dekádě
  Zatímco ČNB již úrokové sazby začala snižovat, hlavní centrální banky v čele s Fedem a ECB zatím vyčkávají na správný moment. Tento cyklus uvolňování měnové politiky bude ale jiný než v minulosti. Za prvé, cesta sazeb dolů bude pozvolnější než směrem nahoru, což je dáno obavou centrálních bank z proinflačních rizik po bezprecedentním inflačním požáru.
• Proč zůstat euroskeptikem
  Posoudit, poslední vývoj v Evropě, je poněkud složité. Něco bylo pozitivní, něco...
• Proč zvyšování sazeb nejvíc trápí Evropu
  ZVYŠOVÁNÍ: Evropská centrální banka (ECB) minulý týden naznačila, že se zvyšováním úrokových sazeb pravděpodobně skončila. Se základní sazbou na úrovni 4,5 % a po deseti navýšeních je Německo v recesi a regionální indexy PMI jsou kontrakční. Mezitím Bank of England (BoE) zvažuje poslední zvýšení sazeb, přičemž Spojené království čelí jedné z nejvyšších inflací na světě. Situace je zcela odlišná od stavu ve Spojených státech, kde jsou sazby vyšší již delší dobu a ekonomika je stále silná. Pevné sazby s dlouhodobější splatností otupují transmisi měnové politiky v USA. Naopak ve Spojeném království a v Evropě ji urychluje vyšší úroveň zadlužení, závislost na bankovních úvěrech a dluh s pohyblivou sazbou. Takové prostředí zpomalení urychluje.
• Prodat či neprodat nemovitost?
  Mnoho lidí se nyní ocitlo v situaci, která se ještě před více než rokem mohla zdát na míle vzdálená. Díky rostoucí inflaci se dostaly úrokové sazby u hypoték k 5-6 % a kompletně tak zamrzl realitní trh. Majitelé, kteří chtěli nemovitost prodat, se ocitli před rozhodnutím, zda svou nemovitost prodat pod cenou, kterou by ještě před rokem kupec akceptoval, nebo čekat, zda se ceny vrátí na původní hodnoty. Je to ovšem v současné situaci a v dohledné době vůbec reálné? Spoustu prodejců tomu stále věří.
• Prodáváte nemovitost? Připravte si energetický štítek!
  S povinností vyhotovit energetický štítek, oficiálně známý jako Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), se řada běžných lidí setkává až v okamžiku, kdy se rozhodne prodat, koupit či pronajmout byt, dům nebo jinou nemovitost. Co štítek udává a proč je pro budoucího kupce nebo nájemce tak důležitý? Kdo má zákonnou povinnost k jeho vyhotovení a v jakých případech není třeba? Všechny odpovědi přinášíme v tomto článku.