Centrální bankéři z Fedu a RBA na se be upoutali pozornost

Čtěte více

• Centrální banka na srpnovém zasedání sazby nezmění
  Česká národní banka bude i nadále považovat současné uvolnění měnové politiky za dostatečné a na srpnovém zasedání ponechá úrokové sazby beze změny. Důvodem pro to bude i inflace nad horní hranou tolerančního pásma. Ta pravděpodobně povede i k odsunutí debaty o možném zavedení nekonvenčních nástrojů. Výhled vývoje ekonomiky je však stále nejistý a inflace v dalších měsících pravděpodobně významně zpomalí. Úrokové sazby tak podle nás zůstanou nízké až do konce roku 2021. Rizika jsou navíc mírně vychýlena ve směru potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky, to by však již muselo být realizováno prostřednictvím nekonvenčních nástrojů. My se stále domníváme, že tím nejpravděpodobnějším by v tomto případě byl již odzkoušený kurzový závazek.
• Centrální banka ponechá repo sazbu beze změny
  Na základě prohlášení tří členů bankovní rady, včetně guvernéra, měníme naše očekávání ohledně nadcházejícího zasedání 24. června ze snížení repo sazby o 20 bb na její stabilitu. Na současné hodnotě 0,25 % by pak podle našeho základního scénáře měla repo sazba setrvat až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky bude ČNB muset využít nekonvenčních nástrojů.
• Centrálni bankári diskutovali ako najlepšie komunikovať svoje plány s verejnosťou
  V utorok bola vo Frankfurte zaujímavá konferencia centrálnych bankárov a zúčastnili sa na nej Mario Drghi, Janet Yellen, Mark Carney a Haruhiko Kuroda. Téma konferencie bola komunikácia centrálnych bánk s verejnosťou a tzv. forward guidance, teda výhľad monetárnej politiky a úrokových sadzieb do budúcnosti. FG začali centrálne banky praktizovať v posledných rokoch a investori, podniky a ostatní trhoví účastníci sa tak môžu lepšie pripraviť na budúce kroky centrálnych bánk.
• Centrální banka USA zvýšila úrokové sazby na 1,5 %
  Týden ve znamení zasedání FEDu, zvýšení úrokových měr a zahájení burzovního obchodování Bitcoin futures. Americký index S&P 500 zakončil uplynulý týden opět v zelených číslech. Nejdůležitější událostí z pohledu trhů bylo středeční zasedání Americké centrální banky, která se dle předpokladu rozhodla zvýšit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, tedy na 1,5 %.
• Centrální banka v Izraeli připravuje legalizaci kryptoměn
  Vlna regulačních nařízení se z Evropy dostala i na blízký východ. Centrální banka v Izraeli usiluje o legalizaci vstupu krypto společností do finanční sféry státu. Izraelská centrální banka publikovala návrhy předpisů, které potencionálně otevírají dveře kryptoměnám, zároveň nastiňují možnosti jejich regulace a udělování licenčních povolení.
• Centrální banka znovu sníží svou základní úrokovou sazbu
  Česká národní banka na řádném měnově politickém zasedání ve čtvrtek 7. května pravděpodobně sníží svou základní úrokovou sazbu o dalších 50bb na 0,50%. Učiní tak v důsledku očekávání pouze pozvolného obnovení růstu zahraniční poptávky, a to i přes probíhající rozvolňování vládních nařízení v domácí ekonomice. Ve zbytku letošního roku náš základní scénář počítá již se stabilitou úrokových sazeb, rizika jsou však vychýlená směrem k jejich dalšímu poklesu. V roce 2021, kdy by česká ekonomika měla opět robustně růst, očekáváme postupnou normalizaci měnových podmínek, jak prostřednictvím vyšších úrokových sazeb, tak i posilujícího kurzu koruny. V nejbližším období však koruna setrvá na slabších hodnotách, nad hranici 28 CZK/EUR, kdy by již ČNB pravděpodobně zakročila, by se nicméně dostat neměla. Za nejpravděpodobnější nekonvenční nástroj české měnové politiky považujeme kurzový závazek, k jeho zavedení je však ještě dlouhá cesta.
• Centrální bankéři diskutovali především o inflaci
  Česká národní banka ponechala minulý týden úrokové sazby beze změny. Repo sazba tak zůstala na 0,25 %, když pro toto rozhodnutí hlasovali všichni členové bankovní rady. V průběhu měnově politického zasedání centrální bankéři diskutovali především vývoj inflace. Nová prognóza centrální banky totiž očekává, že růst spotřebitelských cen bude i nadále vysoký a do konce letošního roku setrvá nad 3 %. Podle většiny členů bankovní rady je současná inflace významně ovlivněna snahou prodejců kompenzovat si vyšší náklady, které jim vznikly z důvodu vládních opatření proti šíření koronaviru. Tento efekt je však podle bankovní rady pouze dočasný a inflace by se měla z důvodu slabé poptávky začít navracet k dvouprocentnímu cíli, jde jen o to, jak rychle. M. Mora a T. Holub uvedli, že návrat inflace k cíli by mohl být rychlejší, než ukazuje prognóza.
• Centrální bankéři navzdory Trumpovi
  Podle očekávání vedoucí představitelé klíčového výboru americké centrální banky Federal Open Market Committee (FOMC) na středeční schůzce nezměnili úrokové sazby. Současná míra federálních fondů je stanovena na 175-200 bazických bodů.
• Centrální bankéři se obávají ztráty důvěry veřejnosti a zaměřují se na boj s inflací
  Zasedání centrálních bankéřů na sympoziu v Jackson Hole zhatilo naděje obchodníků na obrat v politice Fedu zvyšujícího úrokové sazby v boji proti inflaci. Komentář Fedu, že je připraven udělat cokoli, co bude potřeba ke snížení inflace, totiž způsobil, že americké trhy klesly o 4 %.
• Centrální bankéři úrokové sazby opět neměnili
  Úrokové sazby České národní banky zůstávají i po dnešním zasedání beze změny. Základní repo sazba tak i nadále činí 0,25 % a nezměněné zůstaly i diskontní a lombardní sazba. Překvapením dnešní rozhodnutí pro trh rozhodně není, změnu úrokových sazeb totiž podle průzkumu agentury Bloomberg nečekal ani jeden z oslovených analytiků.
• Centrální bankéři z Fedu v nečekané roli “expertů? pro rozpočtovou expanzi
  Nedílnou součástí reality globálních finančních trhů po amerických volbách je rychlý růst tržních dolarových úrokových sazeb, který vyplývá z obav z fiskální expanze, kterou republikánský prezident s Kongresem zamýšlí. Někteří američtí centrální bankéři, a nejsou to jenom fanoušci Hillary Clintonové, začínají přicházet s něčím velmi nezvyklým a to “dobře míněnými doporučeními?, jak by taková expanze měla vypadat. Investice do infrastruktury či třeba snížení korporátních daní by prý bylo fajn, ale prý pozor (na nežádoucí) pro-cyklickou rozpočtovou expanzi.
• Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá
  Američtí centrální bankéři se dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.
• Centrální bankéř roku ve střední a východní Evropě je Jiří Rusnok
  Letošní nejúspěšnější centrální bankéř ve střední a východní Evropě je Jiří Rusnok. Ceny se vyhlašují během slavnostní recepce pořádané ve Willard InterContinental Hotelu. Nejúspěšnější guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu, šéf České národní banky Jiří Rusnok, je potvrzen i Českou národní bankou. Guvernér si ve Washingtonu převzal cenu.
• Centralní Bank Japonská zanechal měnovou politiku beze změn.
  Hlavní indexy na asijských trzích se pohybují v různých směrech, pravděpodobně z nedostatku pokynů pro dlouhodobé inve...
• Centrální bankovnictví pomalu selhává
  „Politika helikoptérových peněz v posledních letech rapidně umazává hranici mezi monetární a fiskální politikou. Výsledkem je tedy následující karikatura: monetární politika pod kontrolou populistů,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Centrální banky a fondy nakupují severské měny
  Centrální bankéři a manažeři fondů státního bohatství si ve snaze snížit závislost portfolií na dolarech a eurech oblí...
• Centrální banky budou nejspíš opět odkládat zvyšování sazeb
  Jak už jsme dříve odhadovali, ECB pravděpodobně odloží zvyšování sazeb, přestože prvotní plán směřoval na léto 2019 a následně pak na konec roku. Špatné výsledky a pokračující negativní makroekonomická data se stále zhoršujícími prognózami, tento nástroj dále oddalují.
• Centrální banky budou nejspíš opět odkládat zvyšování sazeb
  Jak už jsme dříve odhadovali, ECB pravděpodobně odloží zvyšování sazeb, přestože prvotní plán směřoval na léto 2019 a následně pak na konec roku. Špatné výsledky a pokračující negativní makroekonomická data se stále zhoršujícími prognózami, tento nástroj dále oddalují.
• Centrální banky byly přetlačeny vládami
  Centrální banky jsou v ekonomické teorii definovány jako nezávislé instituce, které mají na starosti dosažení nízké míry inflace a nastavení základních podmínek pro hospodářský růst ekonomiky. Tolik ekonomická teorie. Jaká je ale realita?
• Centrální banky dnes přinesly na trhy negativní sentiment, ČEZ ukončil růstovou sérii
  Dnešní den se nesl v duchu centrálních bank, zatímco americký Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů včera, ve stejné výši dnes zvyšovaly Švýcarská národní banka, Bank of England a také Evropská centrální banka. ECB mimo jiné zveřejnila i makroekonomické projekce, ve kterých se s návratem inflace zpět k cíli nepočítá až do roku 2025!