WSJ: Nůžky mezi bohatými a nejbohatšími se v USA rozevírají

Nůžky mezi bohatými a nejbohatšími lidmi se ve Spojených státech dál rozevírají. Zhruba 0,1 procenta nejbohatších Američanů má dohromady zhruba 28 bilionů dolarů (602 bilionů Kč), což je přibližně 15 procent celkového majetku v USA, napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Nejbohatší domácnosti tak disponují v průměru majetkem za více než 200 milionů USD (4,3 miliardy Kč).

Těm nejbohatším v posledních letech velmi pomohl růst akciových trhů, díky němuž se jejich majetek rozrostl o další miliardy dolarů. Nejbohatších 0,1 procenta Američanů tak od konce roku 2019 svůj majetek více než zdvojnásobilo, píše list s odkazem na data americké centrální banky (Fed). Právě v roce, kdy začala pandemie, se podle analýzy údajů Fedu začali nejbohatší Američané vzdalovat ostatním skupinám bohatých.

V dolarovém vyjádření se majetek nejbohatších Američanů za toto období zvýšil celkem o 14,5 bilionu dolarů. Většina z toho, zhruba deset bilionů dolarů, připadá na růst hodnoty akcií a podílových fondů, vyplývá z údajů Fedu, které sahají do konce června.

V roce 2022 činila podle nejpodrobnějších dostupných údajů Fedu minimální hranice pro zařazení mezi nejbohatších 0,1 procenta Američanů 45,8 milionu dolarů. Vzhledem k tomu, že majetek lidí z této skupiny se od té doby zvýšil zhruba o 50 procent, je tato hranice nyní výrazně vyšší.

Lidé, kteří do této skupiny spadají, obvykle nejsou tradičními zaměstnanci, kteří pobírají mzdu. Mnohem pravděpodobněji jsou například majiteli sítě autosalonů nebo dědici, kteří žijí z příjmů z investic.

Přírůstky majetku nejbohatších Američanů z akciového trhu v poslední době výrazně převyšují celkový majetek spodních 50 procent všech Američanů, který činí zhruba čtyři biliony dolarů. Tato spodní polovina přitom ve skutečnosti zaznamenala v procentním vyjádření největší růst majetku ze všech skupin, a to díky kombinaci růstu hodnoty nemovitostí a vládní pomoci v době pandemie, která zvýšila zůstatky na bankovních účtech a pomohla splácet dluhy.

Přesto podíl spodní poloviny na celkovém bohatství, který v průměru připadá zhruba na 63.000 dolarů na domácnost, činí jen 2,3 procenta celkového bohatství Spojených států. Průměrná domácnost z nejbohatších 0,1 procenta má více než 3000krát větší majetek než domácnost ze spodní poloviny.

V nejbohatších 0,1 procenta podle majetku získává 37 procent lidí většinu příjmů z podnikání a 26 procent z kapitálových výnosů, vyplývá z analýzy údajů Fedu, kterou pro svou nedávno vydanou knihu "The Everywhere Millionaire" zpracovali profesoři ekonomie Owen Zidar a Eric Zwick. Pouze deset procent získává většinu příjmů ze mzdy a platů.

Největším faktorem tohoto jevu je jednoduše to, že bohatí lidé vlastní velké množství akcií. V roce do 30. června, kdy index S&P 500 vzrostl o 21 procent, se majetek nejbohatších 0,1 procenta Američanů díky růstu trhu zvýšil téměř o čtyři biliony dolarů.

Přibližně 137.000 domácností, které v USA tvoří nejbohatších 0,1 procenta, už v posledních desetiletích bohatlo rychleji než ostatní, a to díky vyšším příjmům a nižším daňovým sazbám. Nyní jejich majetek dál zvyšuje boom na akciovém trhu, za kterým jsou hlavně vysoké zisky podniků a rychlý růst cen akcií firem v sektoru vyspělých technologií.

Pro srovnání - majetek zbývajících deseti procent nejbohatších Američanů se za stejné období zvýšil o 38,2 bilionu dolarů. Tato částka se však rozdělila mezi téměř stokrát více domácností.

Američané obecně v průběhu času zbohatli, protože rostoucí mzdy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, podnikání a také akciový trh zvýšily majetek milionů Američanů. Trh s bydlením pak zvýšil i hodnotu majetku těch lidí, kteří vlastní nemovitosti.

Mnoho dalších lidí však z prosperity zůstalo vyloučeno a přetrvávající inflace tlačí i na lidi se šesticifernými příjmy. Rostoucí bohatství na samotném vrcholu majetkového žebříčku se stalo významným politickým tématem a pomohlo podpořit vzestup politiků, kteří se hlásí k demokratickému socialismu, jako je starosta New Yorku Zohran Mamdani, píše WSJ.

Majetek se měří jako hodnota aktiv domácnosti, například akcií a vlastního kapitálu v nemovitostech, po odečtení závazků, jako jsou hypotéky a dluhy z kreditních karet.

"Akciový trh prudce roste, takže pokud máte větší část majetku v akciích, je to opravdu skvělé,“ uvedl profesor Zwick.

Někteří bohatí lidé si proti rostoucí hodnotě svých akciových portfolií půjčují peníze, aby mohli financovat svůj životní styl. Ale rovněž investoři, kteří nechávají své peníze na trhu, často více utrácejí, když akcie rostou, protože mají dobrý pocit ze své osobní finanční situace. Ekonomové tento jev označují za efekt bohatství.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
  Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Lagardeová plánuje svůj mandát v čele ECB dokončit
  Christine Lagardeová plánuje svůj mandát v čele Evropské centrální banky (ECB) dokončit. Řekla to ve čtvrtek americkému listu The Wall Street Journal (WSJ). O jejím případném dřívějším odchodu předtím psal britský ekonomický deník Financial Times (FT).
• WSJ: Miliardář Ackman plánuje nabídku své investiční firmy Pershing Square
  Miliardář Bill Ackman plánuje v příštím roce primární nabídku akcií svého investičního, tzv. hedgeového fondu Pershing Square Capital Management. Uvedl to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
• WSJ: Musk je roky v kontaktu s Putinem, USA to znepokojuje
  Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Na kryptoměnové burze Kraken se budou obchodovat akcie ve formě tokenů
  Americká kryptoměnová burza Kraken plánuje umožnit obchodování s akciemi ve formě tokenů. Firma jich chce nabídnout více než 50 včetně Applu, Nvidie a Tesly, píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Záměrem je poskytnout zahraničním investorům levnější a snazší přístup k americkým akciím.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
  Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Nvidia přehodnocuje investici 100 miliard dolarů do OpenAI
  Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. Uvedl to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.
• WSJ: Pandemie může zpřetrhat vazby mezi ekonomikou Číny a USA
  Nynější pandemie související s koronavirem by mohla zpřetrhat dodavatelské řetězce a vazby mezi čínskou a americkou ekonomikou. Zjistil to průzkum provedený mezi americkými firmami činnými v Číně, na který se odvolává list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Pokles na burzách může být začátkem zúčtování s érou levných peněz
  Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá
  Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Proč sezonní chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?
  Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Propast mezi růstem zisků firem a růstem mezd v USA stoupla
  Propast mezi růstem zisků firem a růstem mezd je ve Spojených státech na rekordu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Mzdy se v prvním čtvrtletí zvýšily o 0,8 procenta, zatímco zisky firem o 2,7 procenta. To podle listu napovídá, proč lidé nahlížejí na stav ekonomiky se skepsí i přesto, že hrubý domácí produkt (HDP) i akciové trhy rostou.
• WSJ: Příští recese v USA podle většiny ekonomů začne v roce 2020
  Většina ekonomů podle průzkumu listu The Wall Street Journal (WSJ) předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země, upozorňuje WSJ.
• WSJ: Regulační mánie brzdí schopnost Evropy konkurovat Spojeným státům a Číně
  Evropská unie je jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci (AI), napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Regulátoři v USA chtějí zpřísnit kapitálové požadavky pro velké banky
  Americké regulační orgány se chystají zpřísnit pravidla pro velké banky, která by mohla zvýšit jejich kapitálové požadavky v průměru o 20 procent. Cílem opatření je zvýšit odolnost finančního systému, vzhledem k tomu, že letos už zkrachovalo několik středně velkých bank. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Regulátoři se podle deníku chystají změny navrhnout už tento měsíc.
• WSJ: Regulátoři v USA vyšetřují Muska a jeho bratra kvůli prodeji akcií Tesly
  Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) vyšetřuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nebyla porušena pravidla ohledně zneužívání neveřejných informací při obchodování na burze, tedy takzvaného insider tradingu. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací.