Krátce z ekonomické teorie - země dosahující deficitů by měla cítit tlak na oslabení kurzu měny, kterého by využila k navýšení exportů a návratu k rovnováze v zahraničním obchodě. To ale v případě Spojených států evidentně neplatí. Z pohledu na první graf je patrné, že největší světová ekonomika se za posledních 35 let dostala do rovnováhy ojediněle, natož aby někdy dosáhla přebytku. Dolary utržené za vývoz do USA totiž nejsou zeměmi jako Čína, Japonsko, OPEC nebo EU použity pro nákup zboží Made in USA, ale kvůli dolarovému statutu rezervní měny raději světoví vývozci nakoupí americké cenné papíry, nejlépe vládní dluhopisy.
Vývoj bilance běžného účtu USA v % HDP:
Spojené státy se tak zadlužují, místo aby vyráběly, průmyslová produkce neroste a pracovní místa se tvoří v zemích mimo USA. Trumpova kritika je částečně oprávněná – např. Čína i Japonsko si bedlivě chrání domácí trh a různými restrikcemi na něj nepouští cizí zboží ani kapitál. Když protistrana nehraje podle stejných pravidel, rovnováhy nelze dosáhnout.
Paradoxní však je, že snaha o zrušení zavedeného obchodní modelu přichází v době, kdy USA dosahují nejnižšího deficitu za posledních 20 let a Čína musí vehementně bránit svou měnu nikoliv proti posílení (jako v případě ČR), ale proti oslabení, na což již vyplýtvala přes bilion USD z devizových rezerv.
Další protimluv přichází z deklarované „pro USA nevýhodné“ dohody o severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), která je uzavřená společně s Kanadou a Mexikem. Tyto dvě země totiž přispívají k americkému deficitu nejnižší mírou (viz graf).
Obchodní bilance Spojených států s největšími obchodními partnery v roce 2016 (v mld. USD nebo v %):
Je pravda, že z Mexika se do Spojených států dováží velké množství automobilů a jejich součástek a tento segment by se ještě zvětšil, pokud by pokračovaly investice velkých automobilek u jižního amerického souseda. Na druhou stranu USA do Mexika vyvážejí ropné produkty, zemní plyn a zemědělské produkty. Deficit obchodní bilance tedy není vzhledem k vzájemnému obchodu nijak přehnaný – na každých 100 dolarů dovezeného zboží vyvezou Spojené státy do Mexika zboží za 79 dolarů. Případné přehodnocení NAFTA tedy bude ranou také pro americké producenty.
Naopak pro americký zahraniční obchod s asijskými velmocemi už tak lichotivá bilance neexistuje. Např. vývoz do Číny z USA kryje dovoz pouze z 25 %. Na vyšších clech z Číny, Japonska nebo Koreje by Spojené státy evidentně vydělaly. Pokud by se americké vládě zavedení obchodních bariér s Asií povedlo a skutečně by se produkce částečně vrátila zpět do USA, tak můžeme čekat narovnání obchodního deficitu společně s vyšší inflací pramenící z cel a nákladnější produkce, rychlý růst úrokových sazeb a silný dolar. Něco mi ale říká, že tato změna nijak lehce nepůjde.
Přehled zboží a služeb, které přispívají nejvíce k americkému obchodnímu deficitu a které jej naopak tlumí:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: US Census Bureau, FRED, Wall Street Journal
