Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy během čtvrtletí stoupl

Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, v prvním čtvrtletí stoupl na 27,6 procenta. Na konci loňského roku činil 26,5 procenta, což byla nejnižší hodnota od července 2016. Vyplývá to z dat ministerstva financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů během čtvrtletí stoupl na 669,4 miliardy korun z 608 miliard korun na konci roku 2021. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci března 2,5 bilionu korun.

V meziročním srovnání je ale absolutní objem i podíl dluhopisů v držení zahraničních investorů nižší. Loni ke konci března podíl činil 33,3 procenta. Investoři ze zahraničí tehdy drželi státní dluhopisy za zhruba 693 miliard korun.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že z dlouhodobějšího pohledu drží zahraniční investoři stále citelně více českých korunových státních dluhopisů, než bylo zvykem před zahájením kurzového závazku ČNB v roce 2013. "Nadále vysoký objem podílu nerezidentů na držbě státních dluhopisů tak představuje určité riziko spojené s možným skokovým uzavíráním pozic v časech zvýšené tržní nejistoty, což by vedlo k rychlejšímu oslabení koruny či růstu výnosů státních dluhopisů," uvedl.

Podíl zahraničních investorů začal výrazně růst v souvislosti s očekávaným koncem forexových intervencí České národní banky (ČNB) v roce 2017. Centrální banka je ukončila 6. dubna. Zatím nejvyšší podíl zahraničních investorů 51,35 procenta byl v září 2017. Za růstem podílu zahraničních investorů byla především sázka na posílení koruny po ukončení forexových intervencí ČNB. Státní dluhopisy také byly pro zahraniční investory jedním z mála nástrojů, kam své peníze mohli umístit. Vysoký zájem zároveň snížil výnosy českých dluhopisů.

Před začátkem kurzového režimu ČNB v roce 2013 byl průměrný objem dluhopisů držený zahraničními investory kolem 170 miliard korun, tedy kolem 13 procent.

Podíl zahraničních investorů držících české státní dluhopisy (v procentech):

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Podíl firem nesplácejících dluhy v EU a USA se může zdvojnásobit
  Šok způsobený pandemií nemoci covid-19 může ve Spojených státech a Evropě v příštích devíti měsících zdvojnásobit podíl firem, které budou v prodlení se splácením svých závazků. Uvedla to ve své zprávě ratingová agentura S&P Global. Dodala však, že rekordní tempo snižování ratingu z posledních měsíců nyní zpomaluje.
• Podíl Londýna na primárních nabídkách akcií v Evropě klesl nejníže za 12 let
  Podíl Londýna na primárních veřejných nabídkách akcií (IPO) v Evropě klesl nejníže za 12 let. Podepsal se na tom odchod Británie z EU a také hospodářské turbulence. Letos bylo v Londýně z primárních nabídek akcií získáno pouze 1,38 miliardy USD (35,3 miliardy Kč), což představuje 14 procent z celkového evropského objemu. To je nejnižší podíl od roku 2010, kdy se Londýn na výnosech z nabídek v Evropě podílel 13 procenty, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Podíl Londýna na primárních nabídkách v Evropě je nejnižší od roku 2009
  Podíl Londýna na celkových příjmech z evropských primárních nabídek akcií klesl v letošním roce na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů agentury Bloomberg vynesly primární nabídky v Londýně letos jen 1,8 miliardy USD (41,5 miliardy Kč), což představuje devět procent z celkového výnosu primárních nabídek v Evropě. Zpráva je další známkou toho, že vliv Británie mezi globálními finančními trhy slábne.
• Podíl Německa na světovém obchodu klesne
  Podíl Německa na světovém obchodu v letošním a příštím roce pravděpodobně klesne. Růst německého...
• Podíl Ruska v největším platinovém projektu v Zimbabwe odrazuje investory
  Největší projekt na těžbu platiny v Zimbabwe, který se země snaží rozjet v posledních dvou letech, má nový problém. Významný podíl ruského magnáta odrazuje potenciální zájemce o financování těžby v projektu za tři miliardy USD (69 miliard Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
• Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách klesl
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček v portfoliích španělských komerčních bank...
• Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách roste
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček poskytnutých španělskými bankami se v září zvýšil...
• Podíl špatných úvěrů v eurozóně je navzdory recesi nejníže od roku 2015
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory recesi klesl na 2,63 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun. Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci června klesl na 35,35 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci června stoupl na 691,7 miliard korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,09 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci září klesl na 34,47 procenta z 35,35 procenta na konci června. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci září klesl na 652,8 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,03 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun.
• Podle analytiků by česká koruna mohla dále mírně ztrácet
  Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 Kč za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 Kč/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
• Podle analýz kryptoměnu bitcoin využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí
  Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (před 15 lety, 31. října 2008, tehdy ještě anonymní vývojář Satoši Nakamoto zveřejnil článek "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém popsal technologii, na základě které vznikl později bitcoin):
• Podle Commerzbank sníží ECB úrokovou sazbu už v červenci
  Podle Commerzbank sníží Evropská centrální banka (ECB) základní úrokovou sazbu už v červenci. Druhá největší německá banka tak upravila svůj odhad, který takový krok původně očekával až v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Podle svého dnešního vyjádření banka reaguje na úterní výroky šéfa ECB Maria Draghiho.
• Podle Čaputové je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku
  Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
• Podle Číny nebude mít globální obchodní válka vítěze
  Globální obchodní válka nebude mít vítěze, prohlásil včera na úvod třídenního summitu skupiny velkých ekonomik BRICS čínský prezident Si Ťin-pching. Ostatní čtyři členské státy skupiny - Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku - vyzval, aby odmítly protekcionismus. Na letošní setkání BRICS do jihoafrického Johannesburgu míří i ruský prezident Vladimir Putin, jeho brazilský protějšek Michel Temer a indický premiér Naréndra Módí.
• Podle ČNB není nyní potřeba dále snížit sazby, uvedl Rusnok
  Podle České národní banky není v současné době potřebné dále uvolnit měnové podmínky, tedy snížit úrokové sazby. Pro jistotu ale analyzuje možnost potenciálního použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence. Vyplývá to z prezentace guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na konferenci Goldman Sachs Growth Markets, kterou dnes zveřejnila ČNB na internetu.
• Podle Dombrovskise EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
  Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na dnešním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly van der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily.