
Vítám vás u dalšího článku ze série o psychologii tradingu a investování. Tento článek budeme věnovat hlavně investiční psychologii, přičemž se zaměříme na věc, kterou mají velmi dobře zvládnutou hlavně tradeři. Řeč totiž bude o vybírání si zisků. Investování je sice trochu odlišná disciplína, kdy se cílí na delší časové horizonty, nicméně minulost nabídla již mnoho případů, kdy dlouhodobé držení akcií investorům zisky nepřineslo.
Investiční horizont je fajn, jenže…
Z dat brokerů vyplývá, že většina retail investorů nakoupené akcie drží maximálně 10 měsíců. To je velmi důležitá informace, protože je zde potřeba rozlišovat teorii při nákupu akcií a poté praxi při jejich držení. V době nákupu akcií jsou retail investoři obvykle přesvědčeni, že akcii budou držet i v řádu několika let, což ostatně vůbec nemusí být špatná investiční příprava.
Jenže poté přijde praxe. První negativní zpráva, horší výsledky v prvním kvartálu, přirozená prodejní korekce. Dlouhodobý investiční plán tak jde stranou a začínají naplno pracovat nervy. Překvapivě velké množství investorů tyto přirozené cenové poklesy psychicky nevydrží a začnou akcie po pár týdnech prodávat. Kam ale zmizel jejich investiční plán?
Ber peníze, dokud jsou na stole
Opačná strana mince nastává v okamžiku, kdy cena akcií roste. Investor totiž drží nerealizovaný zisk, časový horizont se již naplnil, ale chamtivost způsobí, že si svůj zisk z investice stejně neodnese. Místo toho, aby se pochválil, jak celou investici skvěle zvládl, tak se snaží profit ještě maximalizovat tím, že investici podrží nebo si dokonce další akcie dokoupí.
Tyto situace však velmi často končí smutně, protože akcie procházejí prodejními korekcemi, při kterých se snižuje zisk z dříve nakoupených akcií a zároveň roste ztráta z nově nakoupených akcií. Chamtivost tak způsobí, že investor místo pohodového inkasování zisku začne opět panikařit a v tom lepším případě realizuje nižší zisk, než který by mu podle investičního plánu náležel.
Příkladů akcií, které roky rostly a poté během pár měsíců výrazně oslabily, je nespočet. Za zmínku stojí třeba Novo Nordisk, Fiserv nebo Thomson Reuters. Dalším zajímavým příkladem jsou akcie Stellantis, jejichž hodnota se po 15 letech opět vrátila na cenu, na které svůj cyklus začala. Aby akcie společnosti rostly prakticky nepřetržitě, musí být daná společnost mimořádně úspěšná. Přestože i takové případy existují, pravděpodobnost, že investor trefí trumf, je velmi malá. Z toho důvodu je dobré, aby si i investoři dokázali vybírat zisky.
Martin Klass pro portál FXstreet.cz


