Vláda CDU/CSU s podporou AfD

22.04.2025 Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent. Nyní vznikající koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) by podle průzkumu ve Spolkovém sněmu nezískala většinu.

06.04.2025 Strana Alternativa pro Německo (AfD) se vyrovnala konzervativní unii CDU/CSU a je spolu s ní vůbec poprvé v čele volebních preferencí. Vyplývá to z průzkumu, který včera zveřejnil deník Bild am Sonntag.

24.02.2025 Vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU v nedělních volbách považuje německý tisk ve svých dnešních komentářích navzdory zisku více než 28 procent hlasů za slabé. Nastávající jednání o příští vládě tak budou pravděpodobně komplikovaná. Listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklání od Evropy. Varují, že slabá Merzova vláda by dále posílila krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která ve volbách skončila na druhém místě před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

13.03.2024 Rekordní neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze zmítané vnitřními spory, vysoké preference pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a neustálé vlny demonstrací a stávek, tak vypadá každodenní realita v Německu. Rozpolcený obraz země doplňují hospodářské potíže, které Německo prozatím nedokázalo překonat.

20.12.2024 Jen AfD může zachránit Německo. Napsal to dnes na své síti X Elon Musk, nejbohatší muž světa a budoucí poradce příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Alternativu pro Německo (AfD) nebo některou z dalších stran označovaných za protiimigrační, krajně pravicové či pravicově populistické přitom nepodpořil poprvé.

17.03.2025 Ústavní soudci v Německu dostali na stůl další stížnosti na úterní mimořádnou schůzi Spolkového sněmu, na které by poslanci měli schvalovat obří finanční balík s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Strany možné příští vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se na jeho schválení v pátek dohodly se stranou Zelených. Nejistý je nyní osud změn především v druhé komoře parlamentu.

18.03.2025 Poslanci německého Spolkového sněmu budou dnes na mimořádné schůzi hlasovat o finančním balíku, který má zajistit peníze na obranu a investice do infrastruktury. Dohodly se na něm strany možné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Aby dosáhly dvoutřetinové většiny, která je pro schválení navrhovaných opatření nutná, vyjednaly si rovněž podporu strany Zelených.

13.03.2025 Dva a půl týdne po volbách se dnes v Německu na mimořádné schůzi sešli poslanci Spolkového sněmu ve starém složení vzešlém z hlasování v roce 2021. Debatovat budou v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení by byly potřeba i hlasy strany Zelených, která ovšem dnes opět odmítla balík podpořit.

12.03.2025 V Německu dál panuje nejistota ohledně obřího finančního balíku, na kterém se při úvodních rozhovorech o sestavení nové vlády shodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení potřebují hlasy strany Zelených, která se ho však zdráhá podpořit. Mimořádná schůze, na které by se o balíku mělo debatovat, by se přitom měla konat už ve čtvrtek. Zabránit jí ovšem může ještě ústavní soud, na který se obrátily dvě opoziční strany.

20.02.2025 Německo čekají v neděli parlamentní volby. Z těch by dle aktuálních průzkumů měla vyjít vítězně konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 209 mandáty. Jejím koaličním partnerem by se podle našeho názoru stala SPD, která by nyní získala 113 křesel. To by dohromady znamenalo 322 mandátů, tedy ve srovnání s 316 potřebnými po sestavení vlády jen těsnou většinu. Pro prosazení změn spojených s dluhovou brzdou či ke schválení mimorozpočtových fondů, což bude pro další směřování Německá klíčové, je navíc třeba dvoutřetinová většina.