Export z Německa do Číny začátkem roku výrazně klesl

Objem vývozu z Německa do Číny v lednu meziročně klesl o 6,5 procenta, zatímco dovoz klesl o půl procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Propad vývozu ale podle nich ještě nelze vysvětlit dopady šíření koronaviru. Za leden klesl i celkový vývoz.

"Z výsledků, které máme zatím k dispozici, se dopady koronaviru nedají vyvozovat," uvedli statistici. Nový typ koronaviru se od loňského prosince šíří z Číny, za vážný problém kvůli dopadům na ekonomiku začal být považován až v únoru.

Celkový objem vývozu z Německa v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesl na 110,9 miliardy ze 112,1 miliardy eur loni v lednu. Nižší byl i ve srovnání s prosincem, kdy činil 111 miliard eur. Dovoz pak letos v lednu klesl na 92,4 miliardy z 93,5 miliardy eur před rokem, ve srovnání s prosincem se ale mírně zvýšil.

Čína je největším obchodním partnerem Německa. Zpracovatelský sektor je na Číně závislý z hlediska poptávky i z hlediska dodavatelských řetězců. Ty byly značně narušeny přerušením výroby v Číně, která má také nejvíce nakažených i nejvíce obětí na životech v důsledku šíření nového koronaviru.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Export ropy v Íránu prý poroste o 20 %
  Podle agentury Reuters poroste na roční bázi během ledna a února íránský vývoz ropy téměř o 20 %...
• Export Velké Británie mimo EU prudce vzrostl
  Americký dolar (USD) nejdříve oslabil proti všem hlavním měnám, později ale byl schopen umazat část ztrát.
• Export z Číny i dovoz do země v říjnu nečekaně klesly, poprvé od května 2020
  Export z Číny i dovoz do země v říjnu nečekaně klesly. Vysoká inflace a růst úrokových sazeb snížily globální poptávku a přísná protipandemická opatření čínské vlády pak narušila výrobu a spotřebu. Vývoz i dovoz klesly současně poprvé od května 2020. S odvoláním na čínský celní úřad o tom dnes informovala agentura Reuters.
• Export z Číny se v červenci zvýšil o 18 procent, překonal tak očekávání
  Export z Číny se v červenci meziročně zvýšil o 18 procent bezmála na 333 miliard dolarů (zhruba osm bilionů Kč) po červnovém nárůstu o 17,9 procenta. Oznámil to dnes čínský celní úřad. Je to výraznější nárůst, než se očekávalo. Vývoj překonal obavy, že obchod nepříznivě ovlivní slábnoucí světová poptávka. Znamená to i vzpruhu pro čínskou ekonomiku, kterou oslabují přísná protipandemická opatření a pokles trhu s nemovitostmi.
• Export z Číny v srpnu klesl čtvrtý měsíc po sobě, přetrvává útlum obchodu
  Export z Číny se v srpnu meziročně snížil o 8,8 procenta, což je mírnější pokles než v červenci a také nepatrně lepší výsledek, než se čekalo. Jde ale už o čtvrtý měsíční pokles v řadě, což potvrzuje, že obchodní aktivita je nadále v útlumu. Statistiku dnes zveřejnil čínský celní úřad. Čína, které se někdy přezdívá světová továrna, bojuje se slabou poptávkou ve světě. Pokles obchodu prohlubuje problémy čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě, a obchod je motorem jejího růstu.
• Export z Číny v září vzrostl nejvíce za půl roku
  Růst čínského exportu v září dosáhl nejprudšího tempa za půl roku, čínským výrobcům se totiž daří nacházet odběratele na trzích mimo Spojené státy. Dnešní údaje čínského celního úřadu ukázaly, že export se v září meziročně zvýšil o 8,3 procenta po srpnovém nárůstu o 4,4 procenta. Překonal tak očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpovídali šestiprocentní růst.
• Export z Japonska do USA klesl
  Export z Japonska do Spojených států se v červnu poprvé za téměř rok a půl snížil. Vyplývá to z dnešních údajů japonského ministerstva financí. Pokles přichází v době obav z protekcionistické obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornila agentura Reuters.
• Export z Japonska po osmi měsících klesl
  Export z Japonska v květnu poprvé po osmi měsících klesl, meziročně o 1,7 procenta na 8,1 bilionu jenů (1,2 bilionu Kč). Děje se tak poté, co se velké automobilky jako Toyota musely vyrovnávat s náklady na rozsáhlá cla uvalená Spojenými státy, uvedla agentura Reuters. Pokles je nicméně nižší, než se čekalo. Mediánový odhad trhu ukazoval na pokles o 3,8 procenta. Pokles následoval po dubnovém nárůstu o dvě procenta.
• Export z Japonska se vrátil k růstu
  Export z Japonska se v září vrátil k růstu. Vyšší dodávky do Asie převážily nad pokračujícím poklesem vývozu do Spojených států, na který má negativní dopad celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to z dnešních údajů japonského ministerstva financí, informuje agentura AP.
• Export z Japonska už deset měsíců za sebou klesá
  Export z Japonska se v září už desátý měsíc za sebou snížil. Jeho pokles byl navíc výraznější, než předpovídali analytici. Sílí tak spekulace, že japonská centrální banka by už příští týden mohla podpořit hospodářský růst uvolněním měnové politiky. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.
• Export z Německa se v říjnu překvapivě zvýšil o 1,2 procenta
  Německý export se v říjnu podle sezonně upravených údajů nečekaně zvýšil o 1,2 procenta. Oznámil to dnes německý statistický úřad. Příznivé údaje přicházejí v době obav z recese německé ekonomiky v důsledku útlumu v průmyslu. Minulý týden statistici oznámili, že průmyslová výroba v Německu v říjnu klesla o 1,7 procenta, což bylo pro analytiky rovněž překvapivé.
• Export z Německa se zvýšil nad očekávání
  Export z Německa se v lednu zvýšil o 6,3 procenta, což je mnohem více, než se čekalo. Poptávka po německém zboží se zvýšila jak v zemích Evropské unie, tak i v Číně. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil německý statistický úřad. Podíl exportu na hrubém domácím produktu (HDP) Německa je velmi vysoký, země tak pocítila dopady oslabení globální ekonomiky ze všech evropských států nejvíce.
• Export z Německa v září pokračoval v růstu
  Vývoz z Německa se v září proti srpnu zvýšil o 2,3 procenta, v meziročním srovnání ale skončil poklesem o 3,8 procenta. Dnes to oznámil Spolkový statistický úřad. Výsledek překonal odhady analytiků, a dávají tak naději, že největší evropská ekonomika se v závěru roku vyhne dalšímu poklesu. Dovoz klesl o 0,1 procenta, meziročně pak o 4,3 procenta.
• Extrémně silný CHF ohrožuje rozvoj ekonomiky
  NB uvedla, že v příštích dnech výrazně zvýší příliv franků na peněžní trh.
• Extrémní množství retail LONG pozic na USD/JPY
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Extrémní nárůst short pozic na USD/JPY, contrarian BUY
  Přinášíme aktuální pohled na otevřené pozice forex (FX) retailových obchodníků.
• ExxonMobil a výrobci letadel Airbus a Boeing omezí své aktivity v Rusku
  Evropský výrobce letadel Airbus zastavuje dodávky dílů a služeb ruským leteckým společnostem. Technickou podporu ruským aerolinkám zrušil také americký výrobce letecké techniky Boeing. Své aktivity v Rusku ukončuje kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu i těžařská společnost ExxonMobil či Apple.
• Exxon Mobil plánuje kvůli koronaviru a levné ropě snížit výdaje
  Americký ropný gigant Exxon Mobil plánuje kvůli prudkému propadu cen ropy a kvůli epidemii onemocnění způsobeného novým koronavirem výrazně snížit výdaje. Firma přitom letos chtěla investovat do projektů až 33 miliard USD (přes 809 miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters. Propad cen ropy a související potíže poslal akcie Exxonu na nejnižší hodnotu za 17 let.
• ExxonMobil zvažuje snižování pracovních míst po celém světě
  Americká ropná společnost ExxonMobil chce kvůli vleklému útlumu v odvětví začít snižovat počet pracovních míst po celém světě. Část míst by mohla přesunout i do zemí s nižšími náklady na práci, uvedl s odkazem na interní informace server BusinessInsider. Mluvčí firmy Casey Norton agentuře Reuters řekl, že je zatím na konkrétní čísla brzy.
• Exxon Mobil žaluje EU kvůli mimořádné dani pro sektor fosilních paliv
  Firma Exxon Mobil oznámila, že dnes podala žalobu na Evropskou unii ve snaze vynutit si zrušení nedávno schváleného plánu odebrat dodavatelům fosilních paliv část mimořádných zisků. Nadnárodní těžařská společnost, která letos zaznamenala rekordní zisk, má za to, že EU novou daní překročila své pravomoci. Píše to list Financial Times (FT), který krok označuje za dosud nejvýznamnější reakci ropného průmyslu na unijní opatření.